Je krize, musí se šetřit. Heslo, které momentálně platí v mnoha českých domácnostech. Jenže v některých to dopadlo tak, že se musí šetřit i tam, kde to není až tak správné. V tomto případě na sportování a různých pohybových kroužcích dětí. Podle aktuálního průzkumu společnosti Ipsos muselo kroužky omezit 27 % dětí, některé s nimi musely dokonce úplně přestat.
Na jedné straně ekonomická krize, na druhé tloustnutí a s tím související zdravotní potíže populace. A mezi tím děti. A vypadá to, že právě děti současnou nepříznivou situaci odnesou. Ačkoliv v posledních dvanácti měsících mělo 72 % rodičů doma alespoň jedno dítě ve věku 6-18 let, které navštěvovalo nějaký sportovní oddíl či kroužek, omezování výdajů se v některých případech podepsalo právě na těchto aktivitách.
Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos z února tohoto roku. Ten vznikl v rámci projektu Díky, trenére, který chce vyjádřit poděkování a podporu těm, kteří v klubech či kroužcích děti vedou, čili trenérkám a trenérům.
„Nejdůležitější je pro trenéry poděkování přímo od dětí. A v rámci našeho projektu se ukázalo, že častokrát je to to jediné pořádné poděkování, které trenéři za svou kariéru dostali,“ řekl zakladatel akce Petr Rydl.
Podle něj nejde ve většině případů o to, kolik medailí ze sportování dětí vznikne, ale o sportování samotné. „Co víme už teď, je, že přestože covid zamával s tím, jak děti sportují, ekonomická situace bude něco, co to ovlivní stejně, ne-li víc. Ale víme, že trenéři se tomu budou věnovat dál. Šeedesát procent z nich to dělá úplně zadarmo, ve svém volném čase,“ dodal Rydl.
Své tvrzení mohl opřít právě o zmíněný výzkum. Tím nejzásadnějším, co z něj vyplynulo, je, že víc než čtvrtina dětí (27 %), které navštěvovaly různé sportovní kroužky a kluby, muselo své sportování kvůli dopadům ekonomické krize omezit. A osm procent z toho muselo přestat chodit do klubů či kroužků úplně.
Důvodem bylo v mnoha případech zdražení těchto mimoškolních aktivit. To pocítily tři čtvrtiny rodičů, jedna čtvrtina dokonce o víc než 30 procent. Průzkum také ukázal, že 84 procent rodičů si myslí, že vláda by měla podporovat sportovní kluby a oddíly.
„Sport jednoznačně státu dává víc, než od něj bere,“ souhlasí i šéf Národní sportovní agentury Ondřej Šebek. „Děti díky sportu vědí, že musí fungovat v týmu, že musí respektovat autoritu, že jim nic nespadne do klína samo. Budeme diskutovat, jak nastavit konkrétní programy, které už existují, ale nechci slibovat, není to nic, co by bylo za rok,“ dodal Šebek.
Zároveň přidal další čísla, která podtrhují, jak je obecně pohyb pro zdraví populace důležitý. „Šestnáct procent dětí je obézních, 6,9 miliardy korun je rozpočet NSA, rozpočtový řádek ministerstva zdravotnictví na léčbu následků obezity je 130 miliard. Další strašidelná statistika je ta, že WHO (Světová zdravotnická organizace) vydala standard, podle kterého by se měly děti hodinu denně pohybovat, u nás to splňuje 33 procent dětí,“ uvedl šéf NSA.
Prezentace výsledků průzkumu se zúčastnili mimo jiné vítězka loňské ankety Díky, trenére Monika Vojtová, trenérka karate v Českých Budějovicích, a Marian Jelínek, hokejový trenér a mentální kouč. Podle nich nejde veškerou zodpovědnost hodit na stát.
„Starat se o mé tělo nemá stát. Důležité je, aby se člověk v dětství naučil o sebe starat z hlediska fyzična, ne nějakých medailí. To je nadstavba,“ prohlásil Jelínek a zdůraznil, že tady musí sehrát hlavní roli rodina. A podle Vojtové také trenér.
„K nám do klubu chodí jak děti, jejichž rodiče se aktivně hýbají, tak přijdou i ty, které doma takový vzor nemají. A je pak na trenérovi, aby takové dítě po prvním tréninku přišlo domů a řeklo: Tam je to super, já tam chci chodit,“ řekla Vojtová.
Stejně jako hlasovaly její svěřenci v minulém roce pro ni, mohou nyní rodiče a děti z celého Česka až do konce dubna navrhovat své trenéry, kterým by touto cestou chtěli říci: Díky, trenére.
