Tenisové tabu: od tvrdé ruky k týrání, i Češky ho zažily. Co šílení otcové?
Vítejte v šedé zóně tenisu, kde se nerozdávají tučné šeky, ale kopance a facky. S vidinou toho, že jednou bude oběť násilí vozit štědré dolarové výplaty. Vítejte ve světě, kde vládne tvrdá ruka a bezbranné děti se stávají nástroji svých rodičů k naplnění ambicí a rodinných rozpočtů. Na zděšení tenisové komunity z nedávno uniklého videa, na kterém otec během tréninku surově kope čtrnáctiletou dceru, reagují někteří výmluvně. Co jste si mysleli? Tohle se dělo, děje a bude dít dál! I některé české tenistky to znají.
Z šedivé oblohy padá déšť a nadaná tenistka školou povinná ho s potěšením sleduje za oknem. Ať prší dál, to nebude muset na trénink. Ostříhala si vlasy, aby ji otec neměl za co tahat. Dobře už ví, jaké to je dostat facku a druhou chytit o stěnu. I takové příběhy slýcháte pod slibem anonymity, když hovoříte s úspěšnými českými hráčkami. Jiná si zase nařezávala struny na raketě, aby jí praskly a mohla si během tréninkového drilu ulevit. „Viděl jsem, jak dítě dostalo pár facek nebo muselo běžet před autem z tréninku,“ svěřil se i jeden z českých koučů.
Tohle nejsou historky z tenisového podsvětí, ale realita, již zažila řada úspěšných. „Myslím, že se dost málo mluví o tom, jaký tlak rodiče na děti vyvíjejí. Podle mě se takové věci dějí víc, než lidi vůbec tuší. Musí se o nich mluvit víc!,“ žádá Markéta Vondroušová, finalistka Roland Garros a úspěšná profesionálka.
Na vlastní kůži prý nikdy nic podobného nezažila, rodiče ji do sportu nenutili a babička ji každou chvíli nabádá, že pokud ji tenis přestane bavit, má s ním skončit. Uvědomuje si, že má štěstí, které druhá mít nemusí. „Vím o jednom případu.
