Konference Sport Alive: Netflix a vliv na formuli 1, esport i fyzička dětí
Jak funguje marketing v tak obrovském kolosu, jako je formule 1? A proč je ženský fotbal nejrychleji rostoucím sportem na světě? A jakým problémům čelí esport? I o těchto tématech se mluvilo na sportovně-byznysové konferenci Sport Alive, na které se vystřídalo okolo čtyřiceti řečníků. Deník Sport vám přináší přehled zajímavých témat, jež během přednášek zazněla.
Pokračování 2/6
Jak Netflix změnil svět F1
Marketing formule 1 je často skloňovaný v souvislosti s ikonickým seriálem Drive To Survive, česky Touha po vítězství. První sérii odvysílala v roce 2019 televizní platforma Netflix. Veřejnosti se díky němu naskytl jedinečný pohled do zákulisí celého paddocku, který byl dříve opředen tajemstvím. „Netflix efekt je neskutečný. Cílem bylo zasáhnout lidi, kteří o formuli 1 nic nevědí a získat si je, což se povedlo. Přitáhlo to hodně nových fanoušků, hlavně těch mladých, ale také ženy,“ uvedl Fabian Wrabetz, ředitel marketingu a komunikace týmu Scuderia AlphaTauri. Fanoušci F1 podle něj dávají přednost především odlehčenému a krátkému obsahu. „Hodně proto využíváme sociální sítě, jako je třeba Tik Tok,“ tvrdí.
Pokračování 3/6
Ženský sport? Velká perspektiva
Podle marketingové specialistky a bývalé švýcarské reprezentantky Bettiny Baerové patří ženský fotbal mezi nejrychleji rostoucí sporty na světě. Na konferenci Sport Alive vysvětlila, proč tomu tak je. „Myslím, že je to způsobeno socioekonomickými změnami. Postavení žen ve společnosti se změnilo. Lidé začínají sledovat ženský sport, protože je zajímají témata jako rovnost či zastoupení žen ve společnosti,“ vysvětluje. A jak se podle ní bude ženský fotbal dále vyvíjet? „ Posledních pět let bylo exponenciálních, nejen ve fotbale, ale v ženském sportu obecně. Vidíme, že do ženského sportu jde daleko víc sponzorských peněz než kdy dřív. Všechny naše analýzy naznačují, že ženský sport v příštích několika letech ještě výrazně poroste,“ předpovídá někdejší švýcarská mistryně s FC Curych.
Pokračování 4/6
Komfortní zóna se zvětšuje
Karel Poborský patří k největším postavám českého fotbalu. Během kariéry prošel věhlasnými evropskými kluby Manchester United, Benfica Lisabon a Lazio Řím. V současné době pracuje pro FAČR jako ředitel úseku elitní mládeže. „Na konci kariéry jsem byl ve fázi, kdy jsem velice těžko hledal motivaci k fotbalu. Vložit se do českého fotbalu organizačně mi přišlo jako logický krok. Ostatně bafuňáře jsem dělal už i během aktivní kariéry,“ vyprávěl v rámci akce Sport Alive. A v čem vidí největší problém mladé generace fotbalistů? „Jejich komfortní zóna je čím dál větší a ochota z ní vystoupit čím dál menší. Proto nemáme dnes Nedvědy a podobně. Samozřejmě máme šikovné hráče, ale už to nejsou celé generace. Život se jim hrozně usnadňuje a oni to berou jako automatickou věc. Jenže tohle automatické vůbec není. Když přijmete bezpracné pohodlí jako standard, nikdy se pořádně neposunete.“
Pokračování 5/6
V esportu záleží i na majiteli
Esportový trh zahrnuje okolo 200 milionů lidí po celém světě. V současné době působí už i v Čechách několik i profesionálních týmů, jejichž hráči se hraním živí. Nejoblíbenějšími hrami u nás jsou League of Legends a CS:GO. Podle Lukáše Pleskota z České asociace esportu by se dal esport svou různorodostí přirovnat k atletice. „V atletice máte také více disciplíny. V esportu zase existuje více her, v kterých hráči soutěží. Každý se specializuje na něco jiného,“ vysvětluje. Největší rozdíl mezi klasickým sportem a esportem spatřuje v existenci vydavatele neboli majitele hry. „Klasický sport naproti tomu nikdo vlastnit nemůže. Pokud tu hru někdo vlastní, může ji bez konzultace s námi přestat vydávat a tím ten sport zanikne. My na to pak musíme poměrně pružně reagovat,“ říká.
Pokračování 6/6
Fyzička dětí rychle uvadá. Co s tím?
Fyzická kondice dětí se zhoršuje. Ukázaly to výsledky testování, které provedla Česká školní inspekce u žáků třetích tříd. „Dnešní generace chlapců je na tom jako generace děvčat před 30 lety,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Pohyb podle něj nepatří zdaleka jen do hodin tělesné výchovy. „Je potřeba vytvořit takové podmínky, aby děti mohly do školy přijet na kole nebo na bruslích. Řada témat se navíc nemusí učit ve třídách, ale třeba venku nebo v areálu školy. Každá dílčí aktivita se počítá,“ tvrdí. Michal Ježdík, sportovní ředitel basketbalové federace, dodává, že je nutné děti ke sportu nadchnout. „Teď se například na České televizi vysílalo mistrovství světa v ragby. Proč to nevyužít v hodinách tělesné výchově? Řeknu dětem: Podívejte se na zápas a zítra si zkusíme hodit tím šišatým balonem.“
