Má dar od Boha, velebí sportovci profesora Koláře na křtu jeho nové knihy
Bolest, denní chléb nejen vrcholových sportů, je ústředním tématem nové knihy profesora Pavla Koláře Labyrint bolesti a jak se v něm neztratit. Ta se v pátek dočkala svého křtu. Jedním z jejích tří kmotrů se stal Jiří Procházka, někdejší šampion UFC. Na slavnostní událost se dostavili i další hvězdní sportovci, jimž profesor Kolář významně pomohl v kariéře. „Motivoval mě tak, že mi řekl, co se stane, když se zanedbám – sešroubuje mi páteř k sobě, abych mohl chodit,“ vyprávěl Ondřej Synek o jednom z řady rozhovorů s českým expertem. O zážitky se podělili také Radek Štěpánek nebo Lukáš Krpálek.
„Labyrint bolesti jsem psal pětatřicet let,“ pousmál se včera profesor Pavel Kolář, zakladatel Centra pohybové medicíny, na křtu své nové knihy, kam mu přišla poblahopřát elita českého sportu.
„Jedna z věcí, která mě doprovází celý život, od školy až doposud je, že vám někdo řekne: Tady mě bolí,“ vyprávěl Kolář o podnětech pro vznik nové knihy, kterou nepřímo navazuje na svůj dřívější titul Labyrint pohybu.
„Téma bolesti prostupuje celou medicínu, je nutné ji ale také nazírat z pohledu psychologie a filozofie. Bolest nám nastavuje hodnotový systém, v němž je zúročen smysl života. Jedná se tedy o velice široký pojem, o kterém přitom veřejně víme tak málo,“ podotkl profesor.
Kniha má přinést větší pochopení bolesti a jejích projevů hlavně medikům. Díky mnoha příběhům z praxe s hvězdnými sportovci, které odborné statě kapitoly doplňují, v ní může najít zalíbení také laická veřejnost.
Kolář odhalil čtenářům také svůj příběh, jehož nedílnou součástí je bolest. „Předchozí kniha, Labyrint pohybu, se dala číst dobře třeba na dovolené, uvolnili jste si při ní hlavu. Tahle je trochu hutnější a bude vyžadovat více soustředění,“ upřesnil.
Pomáhal sportovním ikonám
Poutavou řeč poslouchal mezi jinými hosty i bývalý elitní tenista Radek Štěpánek. „Bolestí jsem za kariéru zažil spoustu, každá měla jiný původ. Jak tady Pavel všem osvětlil, bolesti někdy nepřicházejí jen z těla, ale i z mysli a duše. Měl jsem to štěstí a čest, že jsem se svými bolestmi chodil už od osmnácti za ním. Vždy našel původ a vysvětlil mi ho. Já mu bezmezně věřil, po první jeho větě mě to vše bolelo o polovinu méně,“ vyprávěl olympijský medailista s úsměvem a dojetím.
Oceněný český lékař sehrál významnou roli v životě grandslamového vítěze nejen v ordinačním prostředí. „Než jsem šel na poslední operaci, cítil jsem, že je to zlé. Pavel mi zavolal, jestli za ním nepřijedu na oběd. Tehdy to byl právě on, kdo mi řekl, jaké mám šance na návrat do aktivní kariéry a že bych se měl začít v životě rozhlížet po něčem jiném,“ líčil Štěpánek.
Toho Kolář podpořil i přímo na dvorci při daviscupovém utkání se Švýcarskem. „Ve třetím setu mi zničehonic vypnulo koleno,“ živě vzpomínal český reprezentant.
„Blesk z čistého nebe, hrozně jsem se lekl a hned požádal o ošetření. Seděl jsem vedle Pavla a cítil, že to je špatný. Položil jsem mu hlavu na rameno a řekl: Proč se to musí stát zrovna mně a zrovna teď? On, vždy laskavý a tichý, mi ale ramenem vyhodil hlavu vzhůru a rázně prohlásil: To dohraješ a nic se ti nestane! Šokovalo mě, jak na mě poprvé zvedl hlas. Dodal mi tím jistotu a zahnal strach. Ten set jsem vyhrál,“ vylíčil Štěpánek a dodal: „Perfektně tehdy vycítil, jakým způsobem mi má co říct. Má obrovský dar od Boha.“
Krpálek: Jeho ručičky jsou k nezaplacení
Do péče univerzitního pedagoga a lékařského experta se svěřili sportovci napříč disciplínami. Sjednocuje je právě ústřední téma čerstvě pokřtěné knihy. „Kdokoli soutěží na vysoké úrovni, se bolesti ani zraněním se nevyhne, i když se snažíte sebevíc. Pan profesor mi vždy pomohl je překonat. Jeho ručičky jsou k nezaplacení,“ usmíval se Lukáš Krpálek. „Ať už šlo o zablokovaný krk, záda nebo cokoli jiného, pomohl mi a odcházel jsem od něj jako nový člověk,“ doplnil dvojnásobný olympijský vítěz v judu.
S obrem v kimonu souhlasí i veslařská ikona. „Bolest je součást výkonu, obzvlášť u vytrvalostních sportů. Musíte se ji naučit mít rád, abyste mohl vydržet tréninkové dávky. Vždy to bolí, což je ale podmínkou k progresu,“ povídal Ondřej Synek.
Dvaačtyřicetiletý vodák v sobě stále drží hodně živé vzpomínky na dlouhodobé problémy se zády, kterých ho zbavil právě Kolář. „Pavel mi diagnostikoval zlomeninu obratle, píchal mi do páteře takhle dlouho jehlu,“ líčil Synek a rukama ukazoval délku zhruba patnácti centimetrů. „Vytrpěl jsem s ním dost, ale o to víc jsem mu vděčný. Dal mě do kupy, naučil mě dýchat a posilovat, abych si prodloužil kariéru o další olympijský cyklus,“ vzpomínal s úsměvem.
„Člověk je z podstaty línej, ale Pavel mě naučil se o sebe starat. Motivoval mě tak, že mi řekl, co se stane, když se zanedbám – sešroubuje mi páteř k sobě, abych mohl chodit,“ dodal Synek.
