Rozhovor: Český vodní slalomář Jiří Prskavec jde do přípravy zostra!
Český vodní slalomář a naše medailové želízko v ohni pro letošní hry Jiří Prskavec se pilně připravuje. Kdo by nechtěl navázat na cinkot zlata z Tokia. Jirka se netají tím, že se připravuje v mokru i na suchu, jeho jídelníček obsahuje speciální sportovní výživu od Herbalife a že rád zhřeší s pizzou v ruce. A jak vypadá jeho perný harmonogram?
Jirko, co pro vás znamená účast na letních hrách?
Pro mě jako pro sportovce z menšího sportu to znamená úplně nejvíc. Je to jednou za čtyři roky, takže člověk má opravdu omezený čas. Na hry jedu už potřetí, to považuju za velký úspěch. A to, že se tam vidíme s ostatními sportovci z jiných sportů, že se navzájem podporujeme a že jsme tam všichni spolu za ten jeden velký český tým, to je jednoduše něco neskutečného. A i divácká kulisa je na úplně jiné úrovni, tyhle chvíle člověk zažije opravdu párkrát za život.
Jak se tak „typicky“ připravujete?
Každý den je dost odlišný. Trénuju od pondělí do pátku třikrát denně, buďto dvě vody a jeden doplněk anebo obráceně. Na vodě tak strávím hodinu a půl až tři, tzv. suchým tréninkem pak hodinu až dvě. V sobotu mám už jen jeden trénink na vodě a v neděli volno. V tuhle chvíli jsem v objemový fázi, takže se opravdu moc nezastavím.
A ten suchý trénink, co přesně obnáší?
Třeba běhání. Poměrně hodně teď běhám, chodím řekněme čtyřikrát, pětkrát týdně. Další, taková zásadní část, bude posilovna, kde se zaměřuju spíše na nějaký kompenzační cvičení. Přece jenom, aby tělo vydrželo tolik zátěže na vodě, je potřeba to trošku vykompenzovat. V zimě posilovnu a běh měním za běžky a plavání, a to bude tak všechno.
Máte nějaké jasně dané cíle v tréninkovém plánu?
Náš sport není úplně na ty rekordy. Tím, že je každá trať jiná, každej kanál, slalomová dráha, tak v tomhle smyslu nemáme úplně měřítko, že bych se upínal k nějakému času nebo vzdálenosti. Ale pořád je na čem pracovat a v čem se zlepšovat. Můj takovej nejbližší cíl je zlepšit záběr na přes ruku na kánoi.
Ladíte si také asi jídelníček…
Snažím se jíst… zdravě, řekněme (smích). Nemám přesně nalajnované, co bych měl jíst, ale vynechávám smažený jídla nebo knedlíky a tak dále. Snažím se, abych jedl dost zeleniny, aby to bylo výživný, z větší části se mi o jídelníček stará manželka, která dbá na to, abychom jedli všichni zdravě.
A co doping, je to pro vás téma? Používáte nějaké výživové doplňky?
Nějaké doplňky stravy používám. Obecně bych řekl, že spíš míň než ostatní sportovci, protože si myslím, že tělo by si mělo tak nějak ideálně doplnit všechno, co potřebuje z jídla. Ale samozřejmě v ideálním světě nežijeme. Řada H24 od Herbalife je vlastně jediná věc, kterou používám, protože je testovaná na zakázané látky, a proto je vhodná pro vrcholové sportovce. Co se týče dopingu, člověk musí být opravdu opatrnej, aby v nějakých produktech nebylo něco navíc. Celá tato řada je testovaná a má mezinárodní certifikaci Informed-Sport, takže jsem daleko klidnější.
Daří se vám vůbec při tak hektickém programu pravidelně jíst?
Řekl bych, že většinou jo, ale občas se stane, že prostě nestíhám. Po tréninku se snažím vždycky energii doplnit proteinovou tyčinkou Achieve také z řady H24 od Herbalife. Když úplně nestíhám a třeba bych nestihl oběd, tak si dám formuli 1 (smích). To je vlastně shake v podobě vyváženého jídla od Herbalife. Rychle to tam šoupnu, je to určitě lepší než si koupit bagetu na pumpě.
A mění se to před závodem?
Během přípravy na závody je daleko víc času, protože už je míň tréninků. Hodně jím pestrou stravu a těstoviny. Ty mám opravdu rád, obecně italskou kuchyni. Rád si dám i pizzu, tu spíš až po závodě za odměnu.
Jsou kanoisté dostatečně hydratovaní, když jsou tak často ve vodě?
Já bych řekl, že jsou (smích). Hydratace v našem sportu není obecně až tak zásadní, nejsme prostě vytrvalostní sport. Nicméně když třeba chodím běhat, zvlášť v létě, kdy se ladím na ty závody a běh je velká součást mýho tréninku, tak piju ionťák Hydrate z té certifikované řady H24. Ten si dám rád, protože není tak sladkej a nemám z něj zalepenou pusu, to nemám moc rád.
Mentální příprava ke sportu také patří. Jak pracujete se svou “hlavou” před důležitými závody?
Vždycky záleží na tom, jaký je to závod a jak moc jsem nervózní. Jak se cítím, jestli je potřeba, abych se trošku nabudil, nebo naopak uklidnil. A s tím se snažím pracovat.
Tedy techniky jako je meditace nebo vizualizace vám nejsou cizí…
Nejsou, jsou tam přesně nějaký vizualizace, dýchání, uvolnění. Tohle vše se k té mentální přípravě patří, nicméně se to hodně odvíjí od toho, co je přede mnou a jak se cítím.
Když přijde den D, tak jíte něco speciálního?
Spíš, co je doma nebo v nabídce. Hlavně snídám, čokoládovou granolu se sladkým jogurtem, k tomu si dám kafe, výjimečně čaj, džus a vodu. Tím, že máme závody většinou dopoledne a v poledne, tak celý den jedu z té snídaně.
Máte vůbec nějaký rituál?
Rituály nemám. Když jsem je měl, svým způsobem mě to svazovalo. Nakupilo se mi tam už moc věcí a vlastně jsem víc řešil to, jestli dělám všechno správně, než abych byl v pohodě a soustředil se na závod.
Takže jste byl ve stresu. Znamená pro vás závod samotný zvýšený stres?
Samozřejmě, že závod znamená zvýšený stres, a když to tak není, je to špatně. Protože právě ten stres pomůže tělu, aby se dokázalo perfektně zkoncentrovat. Člověk, který se stresem dokáže pracovat a dokáže ho přetvořit v maximální soustředění, pak může podávat top výkony. Takže stres není nic, čemu bych se snažil vyhýbat. Nicméně když závody skončí, tak jsem samozřejmě hodně unavenej.
Takže se stává, že se někdy cítíte K.O…
Stává se to. Není to až tak častý, za ty roky mám určitý zkušenosti v tom, jak trénovat a co už je moc. Ale někdy jsem opravdu vyřízenej. Obecně se snažím po tréninku doplnit živiny podle toho, jak byl těžkej. Hydratuju, dám si nějakou tyčinku nebo Herbalife nápoj CR7 vyvinutý s Cristianem Ronaldem, tohle všechno samozřejmě po tréninku nastartuje ty regenerační procesy. Po závodech si podobně jako ostatní sportovci dám rád toho burgera nebo tu pizzu (smích).
Co byste poradil mladým sportovcům, kteří by se také chtěli stát profesionály ve vodním slalomu?
Já bych jim hlavně poradil, aby se tím sportem bavili. To je nejdůležitější. Musí je to bavit. A ve chvíli, kdy je to bude bavit, tak se nebudou bát do toho jít naplno, dřít, pořádně trénovat. A věřím, že i když to bude třeba 1 ze 100, tak, když to opravdu bude hodně chtít, tak to dokáže.
Kdo je vaším největším vzorem ve sportu a proč?
Můj největší vzor je kanadský sportovec Terry Fox, který dokázal svojí pílí, vůlí přes obrovskou nepřízeň osudu všechno přetlačit, pomoct ostatním a vybrat spoustu peněz na výzkum rakoviny a zároveň až do poslední chvíle být pozitivním člověkem. Toho si na něm asi vážím nejvíc.
Jaké jsou vaše plány a cíle po letních hrách?
To vůbec nevím. To bude záležet, jak to dopadne.
