To, že méně někdy znamená více, platí ve sportu dvojnásob. Přečtěte si, jak na svém těle poznat přetrénování i to, jak se mu spolehlivě vyvarovat.
Leden patří mezi měsíce, kdy se v posilovnách dveře rozhodně netrhnou. Jiní zase nasazují běžecké boty a vydává se vstříc svému novoročnímu předsevzetí. Zatímco většinu těchto nárazových sportovních nadšenců za krátkou dobu počáteční elán přejde, existuje i opačný extrém lidí. Ti propadají svému koníčku natolik, že zkrátka neví kdy přestat. Přitom právě odpočinek by měl být nedílnou součástí každého tréninkového plánu.
Tělo, které není dostatečně odpočinuté, je daleko náchylnější k úrazům a také hůře regeneruje. S únavou souvisí i zhoršená koordinace, která může vést například k vyvrtnutí kotníku. Přetrénovanost se však může projevit nejen na vašem sportovním výkonu, ale i v běžném životě. Poruchy spánku, dlouhodobě špatná nálada, zhoršení chronických onemocnění nebo snížení imunity. To všechno může být výsledkem nadměrného přetěžování organismu sportovními aktivitami.
Fyzioterapeutka Kateřina Honová však připomíná, že kromě fyzického vyčerpání může mít nepřiměřená sportovní zátěž vliv i na naši psychiku. „Pokud poctivě trénujete a nevidíte prakticky žádný výsledek, stagnujete, do tréninku se nutíte nebo jej absolvujete z pocitu zodpovědnosti a nepřináší vám radost, pak se s velkou pravděpodobností může jednat o jeden z příznaků přetrénování,“ říká.
Přetrénování není výsadou začátečníků
Začínáte s běháním?Spoustu zajímavých rad a tipů pro začátečníky najdete v běžeckém speciálu na ŽENY.CZ. |
Ačkoliv by se mohlo zdát, že nadměrné přetěžování organismu se týká jen nezkušených začátečníků, kteří nedokáží odhadnout své síly, opak je pravdou. S tímto problémem se často potýkají i ti, kteří mají naběhány stovky kilometrů. Každodenní trénink pro některé z nás přerůstá v povinnost, a pokud jen jedinkrát vynecháme, dostaví se pocit viny a výčitky. I když se tato běžecká závislost může zdát ze začátku spíše zdraví prospěšná, její důsledky mohou být fatální.
„Vzpomínám si na případ pacientky, která do ambulance dorazila mezi druhým a třetím maratonem, které probíhaly v relativně krátké době s tím, že chtěla zatejpovat bolavá kolena, kotníky a rameno. Mimochodem sdělila, že močí krev. Nechtěla si přiznat, že tělo se jí snaží důrazně dát najevo, že už prostě nemůže,“ popisuje jeden z případů přetrénování fyzioterapeutka Kateřina Honová.
Snažit se překonat fyzickou bolest je přitom stejně nesmyslné jako pokoušet se tak zvaně vyběhat nemoc. Tréninky v období nemoci jsou totiž pro náš už tak dost oslabený imunitní systém velkou zkouškou. V tomto období je proto rozhodně vhodnější dopřát tělu čas na regeneraci, než se následně potýkat s dlouhodobými vleklými problémy.
Regenerujte z venku i zevnitř
Pokud trpíte problémy jako je bolest svalů nebo kloubů, celková únava nebo častá nemocnost, rozhodně své problémy nepřecházejte mávnutím ruky. Tyto komplikace totiž mohou být způsobeny nadměrnou zátěží a jejich řešení je tak daleko jednodušší, než si možná myslíte. „Základ je kvalitní regenerace. Každá zátěž způsobí v těle stres, a zda ten stres bude dobrý a posune nás vpřed, nebo špatný a škodí nám, závisí nejen na míře samotné zátěže, ale také na tom, co se děje předtím a potom. Tedy na regeneraci, výživě, či mentálním tréninku. Je třeba si uvědomit, že čím víc trénujete, tím víc je třeba tělu energii vracet, ať už formou kilojoulů, mentálního odpočinku anebo tělesné regenerace,“ vysvětluje Kateřina Honová.
Pokud patříte mezi ty, kteří se bez pravidelného pohybu zkrátka neobejdou, zkuste namísto intenzivních cvičení zařadit například hodinu plavání nebo jógy. Nejenže tak donutíte tělo zapojit do pohybu jiné svalové skupiny než je zvyklé, ale odpočinek prostřednictvím odlišné formy sportu vám může pomoci najít ztracenou motivaci pro vaši „hlavní disciplínu“.
Nejjednodušší radou pro ty, kteří si stále nejsou jisti vhodnou zátěží pro své tělo, je tak bedlivě naslouchat jeho hlasu. Naše tělo totiž samo nejlépe ví, co potřebuje, a pokud to nedostane, buďte si jisti, že se o to bez odkladu přihlásí. Je tak už jen na nás, zda-li jeho prosby vyslyšíme.
