Chcete začít s běháním nebo cvičením, ale chcete mít jistotu, že neděláte chyby? Nebo sportujete „na vlastní pěst“ a chtěli byste se posunout? V obou případech je čas najít si trenéra. Na to, jak nešlápnout vedle, jsme se zeptali profesionálek v oboru.
Preferuju muže, nebo se budu lépe cítit při cvičení s ženou? A proč? Nebo je mi to jedno? Řiďte se svým instinktem a budete mít jistotu, že se nebudete cítit nepříjemně – minimálně na začátku. Posléze zjistíte, že na tom vlastně nezáleží.
Muže, nebo ženu?
„V mnoha případech hraje roli stud. Ženám není příjemné, že by na ně během tréninku sahal cizí muž,“ říká hlavní trenérka fitness pro ženy Contours Mgr. Kateřina Hollerová a zároveň si všímá zajímavého paradoxu: „Když jsem dělala osobní tréninky, měla jsem klienty muže i ženy. Muži také říkali, že by nechtěli trenéra, protože by jim bylo nepříjemné, že na ně bude sahat jiný muž.“
Kromě toho bývá důvodem také to, že „ženský“ trénink se od toho mužského liší: „Ženy se více zaměřují na budování hezkého zadečku, shazování kil a netouží tolik po budování svalů, zejména na rukou. Trenérka bývá v tomto hravější a vymýšlí pro své klientky zajímavější cviky. Ale není to pravidlem. I trenér umí připravit pro klientku plán, který odpovídá jejím cílům a je zábavný,“ dodává trenérka.
Iva Vedralová, trenérka kurzů pro ženy Jdu běhat, přidává další zkušenost: „Od nás z Jdu běhat mám zkušenost, že pokud jste hodně stydliví a s trenéry nemáte zkušenosti, je nejlepším řešením vzít kamarádku a přihlásit se do kurzu. Naše kurzy vedou ženy, které jsou často empatičtější k úplným začátečnicím. Naopak trenér muž může hodně posunout běžkyni, která už má něco naběháno, a chce se zdokonalit. Když chcete něčeho dosáhnout, zabojovat se sebou, dát si do těla nebo potřebujete „pevnou ruku“, doporučuju spíše muže,“ říká trenérka.
Ptejte se a „stalkujte“
Jak vlastně trenéra hledat? Řiďte se třeba i místem, kde cvičení probíhá, ale nebuďte na něm závislí: Dobrý trenér na vás třeba čeká kousek dál od vašeho bydliště. Zvolte si okruh působnosti nebo třeba fitko, které se vám je sympatické. Pročtěte si reference a také profily zdejších trenérů. Pokud vám nějaká informace schází, nebojte se zeptat. V případě běhání trénují normální smrtelníci většinou ve skupinkách.
„Každý, kdo trénuje oficiálně, musí mít rekvalifikaci nebo licenci z vysoké školy. Naneštěstí v současné době si dělá trenérský kurz kde kdo a není to zárukou kvality. Doporučuji proto ověřit si nejen to, jestli má vámi vybraný trenér či trenérka licenci, ale taky sledovat jeho celkový profesní vývoj, zeptat se na reference jiných klientů a sledovat, jakých výsledků s daným trenérem dosáhli,“ doporučuje trenérka Kateřina Hollerová.
„Trenér nemusí mít nutně třeba FTVS, ale není od věci podívat se, kde absolvoval případný kurz – co je to za školu, jaké má požadavky. Důležité je i to, zda se trenér průběžně vzdělává,“ dodává Iva Vedralová.
Běžecká trenérka také doplňuje, že je dobré na začátku otestovat více trenérů. Platí to jak pro posilování, tak pro běhání. „Najednou třeba zjistíte, že s jiným trenérem si lépe sednete, nebo že vám více vyhovuje jeho přístup a techniky. Pokud už jste pokročilejší a chcete se zdokonalit a třeba i závodit, doporučuju vám kontaktovat atletický oddíl, kde si často lze i domluvit individuální plán,“ radí Vedralová.
Ověřte si komplexní znalosti
Při osobní konzultaci s trenérem zjistíte hodně. Zda si lidsky sednete (což je důležité) a také, jak se dotyčný ke spolupráci staví. Dobrý trenér přemýšlí komplexně. Kromě bohatých zkušeností a znalostí by měl mít i profesionální vystupování, být asertivní, měl by se s vámi „umět bavit“ a být taky tak trošku psycholog. „Pro mě jako trenérku i jako klientku je důležitá dochvilnost – aby trenér byl připraven a měl všechno připraveno. Profesionalita, kam patří třeba i to, že se vám trenér představí a shrne třeba svůj životopis.“
„Musíte z něj cítit, že mu nechybí vlastní odhodlání a vášeň a schopnost motivovat. Sice to může znít zvláštně, ale je to důležitější než znalosti a zkušenosti a vše ostatní řečené. Podstatné je to, aby se každý člověk hýbal pravidelně a dlouhodobě. Zvlášť ženy s tím mají problém. Dobrý trenér musí být schopný namotivovat lidi, což vyžaduje cílené vzdělávání a široký rozhled napříč obory, aby měl dostatek vjemů k rozpoznání, čím vším klient trpí, kde má slabá místa a jak je lze řešit sportem a životosprávou,“ vysvětluje trenérka.
„Dobrý trenér klade otázky a vždy si napřed zjistí, co je vaším cílem,“ říká Holerová a pokračuje: „To znamená, že by vám měl nastavit trénink na míru a probrat s vámi také stravu, protože bez toho požadovaných výsledků nedosáhnete. Trenér by měl mít výživové znalosti,“ zdůrazňuje trenérka.
Dejte i na první dojem
Důležité je i to, jak na vás trenér působí, jak pracuje sám na sobě a jaký vztah ke sportu má. Určitý obrázek si můžete udělat třeba díky „stalkingu“ jeho osobních stránek nebo profilu na Instagramu, a pak především při osobním setkání.
„Dobrý trenér by měl jít vzorem. Trenér nemusí být celoročně „vysekaný“ nebo extrémně svalnatý, ale pokud bojuje s nadváhou, na první pohled jde vidět, že má ochablé svaly či dokonce žádné svaly, pak takovému člověku těžko uvěříte, že skutečně ví, co dělá. To platí i pro trenéry, kteří sice mají odpovídající zkušenosti a znalosti, ale jsou v období vlastní stagnace. Trenér by se měl stát vašim parťákem, být vám podporou a motivací. Stagnující člověk vám k cíli nepomůže,“ říká nekompromisně Kateřina Hollerová.
Nebojte se „utéct“
Pokud jste byli obezřetní, dali na svůj instinkt a řídili se zmíněnými radami, mělo by to „klapnout“. Někdy se ale může stát, že se zmýlíme a s trenérem si nakonec nesedneme lidsky (což často není chyba ani jednoho z nás), nebo v horším případě zjistíme, že se o dobrého trenéra nejedná.
Kateřina Hollerová říká, že pro začátečníka může být odhalení špatného trenéra problematické: „Laik nepozná, jestli mu daný člověk vysvětluje techniku cviků správně, jestli správně sestavil cvičební plán apod. V mnoha případech dojde k odhalení až na základě toho, že vznikne nějaký zdravotní problém, např. v důsledku špatného provedení cviků, nebo se dlouhodobě nic neděje, tedy klient na sobě nepozoruje žádné změny, i když „poctivě“ cvičí,“ vypočítává trenérka možné hrozby.
V případě, že nemáte dobrý pocit, s trenérem si promluvte. Pokud se vám situace zdá neřešitelná, asi nejste na dobré adrese. Nebojte se udělat změnu a odejít k někomu jinému.
|
Kateřina Hollerová, hlavní trenérka fitness pro ženy Contours: „Při výběru trenéra nebo trenérky buďte důkladní. Zjistěte si, jaké má daný trenér znalosti nejen na základě jeho certifikátů, ale hlavně, jaký je v praxi. Sledujte jeho ostatní klienty. Absolvujte s trenérem jeden trénink a teprve pak se rozhodněte, jestli si u něj předplatíte lekce. Sledujte, jestli se trenér ve vámi zaplaceném čase věnuje pouze vám, nebo odskakuje ještě k dalším klientům, nebo kouká většinu času do mobilu (i tohle je bohužel běžná trenérská praxe). Špatně je i to, pokud vás trenér honí od jednoho stroje k druhému. Mějte na mysli, že špatná volba trenéra v posilovně vás nebude stát jen vyhozené peníze a ztrátu času, ale může vést i ke zranění.“ |
| Iva Vedralová, trenérka kurzů pro ženy Jdu běhat: „Podívejte se trenérovi na boty. Obecně se říká, že podle toho, jak člověk pečuje o své boty, se pozná, jak si váží sám sebe. A u trenéra běhání to platí dvojnásob. Pak sledujte jeho přístup – pokud trénink bere tak, že si jde sám zaběhat a navíc dostane zaplaceno za to, že občas někomu poradí, není to dobře. Trenér je při tréninku v práci a tudíž by tam měl být pro vás. Poznáte to rychle – třeba tehdy, když dáváte signály, že nemůžete, nebo že je něco špatně. Tehdy by měl trenér okamžitě reagovat. Je příjemné, když má trenér o vás zájem, pobaví se s vámi i o tématech mimo cvičení nebo se třeba „jen“ rychle naučí jména běžkyň ve skupince.“ |
