Cirkus Slavia: Oběti tyrana, nebo sabotéři
Ten herní rozdíl je nepřehlédnutelný. Minulé pondělí se v Ostravě potácela po hřišti banda slávistických lemplů. To bylo ještě pod šéfem Karlem Jarolímem. Pak přišla výměna kouče, tým převzal František Cipro a najednou je ze sešívaných zase mužstvo, které touží vyhrávat a porazí i Spartu.
Je to jen náhoda, psychologické kouzlo nového trenéra, nebo sabotáž z kabiny fotbalové Slavie?
To, že Jarolím jako trenér mnohem častěji práskal bičem, než odměňoval cukříkem, není žádné tajemství. I proto ve chvílích, kdy se slávistům nedařilo, muselo být v kabině pořádně dusno.
Když pak přišla nečekaná pomoc vedení v podobě ultimáta před utkáním v Ostravě (v případě neúspěchu měl Jarolím odstoupit), mohli hráči vzít osud do svých rukou.
A upřímně – tristní výkon a porážka 1:3 mluví zcela za vše. „Že by měl trenér skončit? To je fotbalový život. Jeden den jste tady a další jinde,“ pronesl po porážce na Bazalech zcela chladně Peter Grajciar.
Tedy hrdina, jenž dvěma góly rozhodl pondělní derby s Bohemians 1905 (3:0). Pak je tu ještě druhá verze, která přičítá velké zásluhy nástupci Jarolíma Františku Ciprovi.
Podle ní byli sešívaní naprosto zdeptaní kritikou bývalého trenéra a to až do takové míry, že se báli na hřišti cokoliv podnikat. Prostě jen odkopávali míče.
To potvrzuje Ciprovo vysvětlení rychlé změny projevu týmu, který si najednou poradí i s neporazitelnou Spartou.
„Řekl jsem hráčům, že se nesmí bát hrát, musí chtít míč a pořád běhat,“ uvedl s tím, že se více k éře svého předchůdce nechce vyjadřovat. Pravdu zatím neodhalil ani Jarolím. 
Od rezignace, kterou oznámil minulé úterý, neposkytuje rozhovory a v současné chvíli odpočívá mimo republiku. Každopádně slávistům se teď bez tyrana na lavičce dýchá lépe.
„Určitě výměna nějaké ovoce přináší,“ zmínil Grajciar. Zasloužili se o ni hráči, nebo Jarolím metodou bič-bič napáchal na jejich psychice takové rány, že se z lavičky vyhnal sám?
