Boj, Playboy i Hollywood. Krásky se v kleci nešetří, lámou si ruce

Zápasy v kleci jako výsada mužů, kde jsou ženy pouze v rolích modelek, které v bikinách nosí cedule a ukazují, kolikáté kolo novodobé gladiátory čeká? V USA to už dávno neplatí.

Klání zvaná MMA (Mix Martial Arts – Smíšená bojová umění) začínají být stále více populární i v případě, že se do sebe pustí dámy. Nejde přitom o předem zinscenovaný wrestling, ale o rvačky naostro. Navíc jsou novodobé amazonky často podobně atraktivní jako sličné hostesky.

Amerika v současnosti miluje jména jako Gina Caranová, Ronda Rouseyová nebo Miesha Tateová. Ve všech případech jde o bojovnice, které umí předvést hodně drsnou podívanou. Jsou nejlepší a také nejhezčí.

Gina Caranová hrála už v deseti filmech, časopis Maxim ji zařadil na 16. místo v žebříčku nejkrásnějších žen světa • Profimedia.cz

„Na dívčích zápasech si dělá jméno organizace Strikeforce. Zařazuje je na každém turnaji. Nejsem sice fanoušek tohoto stylu, ale jelikož holky dobře vypadají a zároveň dokážou předvádět i kvalitní technické výkony, je to v Americe populární,“ popisuje přední český bojovník André Reinders.

Ženy v MMA jsou vždy zárukou velké show. I proto si ty nejlepší vydělávají stejně jako muži. Tmavovlasá kráska Caranová inkasovala za každý duel v přepočtu přibližně 400 tisíc korun.

„Když někoho pošlete k zemi, je to ohromující. Pro vás i okolí jde pořád o něco nového a bláznivého,“ říká ikona gladiátorek a podle časopisu Maxim šestnáctá nejvíce sexy žen světa.

V oktagonu (osmihranná klec, obdoba ringu) absolvovala osm duelů. Prohrála jediný, ale později se ukázalo, že její přemožitelka z roku 2009 Cristiana Santosová dopovala.

Gina Caranová patří k jedněm z nejpohlednějších zápasnic MMA

Zápasnice získala v teprve 29 letech takovou slávu, že pronikla i na filmová plátna. Loni si zahrála hlavní roli vládní agentky v akčním filmu Zkrat po boku hvězd Michaela Douglase a Antonia Banderase. Jelikož to byla její několikátá zkušenost s Hollywoodem, spekuluje se, že už se k řežbám nevrátí.

Má naštěstí hodně zdatné nástupkyně. Souboj Rouseyová versus Tateová byl začátkem března v Columbusu velký tahák. Souboj žen byl na turnaji Strikeforce poprvé v historii hlavním zápasem večera.

Výsledek byl brutální. Rouseyová, držitelka bronzu v judu z olympiády v Pekingu, vzala sokyni světový titul poté, co jí několik vteřin páčila na zemi ruku. Nakonec souboj ukončilo nechutné a pro mnohé šokující křupnutí lokte.

Latasha Marzollová, Playmate časopisu Playboy z roku 2004 • Profimedia.cz

Zatímco Tateová neví, zda bude moci pokračovat v kariéře, nová šampionka je za hvězdu. I s bonusem za výhru dostala v přepočtu 600 tisíc korun. A to není všechno. Důkaz, že kariéra MMA není zapovězená nikomu, dokázala i Playmate roku 2004 LaTasha Marzollová. Dáma, jež nosí podprsenku velikosti E, absolvovala tři zápasy. Dva vyhrála a kariéru ukončila v roce 2009 po prohře, kdy si ze souboje rovněž odnesla prolomený loket.

Názory, že by se v kleci měly ženy producírovat jen jako modelky, jsou v Americe ojedinělé. Málokdo zápasnice přirovnává ke snažení mužů v moderní gymnastice či synchronizovaném plavání. Jelikož Caronová vystudovala psychologii na Nevadské univerzitě v Las Vegas, nemají moc šancí nemají ani argumenty o tom, že do soubojů chodí jen ty hloupější zástupkyně něžnějšího pohlaví.

Takhle se pere Playmate roku 2004 Latasha Marzollová

„Mnoho lidí se například ptá, proč nepokračuji v judu s cílem získat v Londýně pro USA první zlato. Říkám jim vždy, že jsem si vybrala sport budoucnosti, kde se ukáže pravda. Je to i show. Mluvíme tvrdě, bojujeme tvrdě a vedle toho vypadáme dobře. Tohle lidi chtějí vidět,“ vypočítává Rouseyová.

Díky boomu posledních let vypadá budoucnost slibně. Dámy v MMA sice zápasí převážně v Americe, Kanadě, Brazílii nebo Japonsku, ale mají už pět váhových kategorií a ty nejzkušenější se blíží úctyhodné metě 30 utkání. „Ženské zápasnice mají můj respekt a myslím, že je čeká vývoj. Budou přicházet bojovat do klece z jiných sportů a diváky si vždy najdou. Tím spíš, když budou vypadat jako současné hvězdy,“ uzavírá Reinders.