
„Nehrál jsem zle,“ rozesmál Joao Fonseca ochozy stadionu Margaret Courtové stydlivým konstatováním očividného. Kudrnatý Brazilec přidal na vítěznou šňůru čtrnáctý díl, při grandslamovém debutu a premiérovém měření sil s borcem z top 10 srazil nasazenou devítku Australian Open Andreje Rubljova 7:6 (1), 6:3, 7:6 (5). To vše v pouhých osmnácti. A svět tenisu má nového oblíbence…
Kam rodák z Rio de Janeira poslední týdny dorazí, tam vládne. Před Vánoci si na Next Gen ATP Finals v saúdskoarabské Džiddě těsně poradil i s o rok starším Jakubem Menšíkem a bez porážky se těšil z titulu i obří prémie půl milionu dolarů. V lednu vyhrál bez ztráty setu challenger v Canberře. A také kvalifikací v Melbourne Parku prošel jako borec z jiné úrovně, když ve třech kolech ztratil jen 12 gamů.
Jako příští velká věc mužského světového tenisu je braný již dlouho. Jeho talent bije do očí, což seznal i Rubljov. Brazilec ho vyhnal z turnaje mečbolem proměněným dělovým forhendem po lajně, svým 51. winnerem zápasu. „Snažil jsem se nevytvářet na sebe tlak kvůli tomu, že hraju proti soupeři z první desítky. Prostě jsem se jen soustředil na vlastní hru a dopadlo to tak, že jsem ve druhém kole,“ konstatoval lakonicky Fonseca a odhalil vlastnost, díky které kromě precizních úderů zaujal už v jedenácti svého současného kouče Guilhermeho Teixeiru.
Po vítězství nebyl extra nadšený, z porážek si nedělal velkou hlavu. „Přesně to na okruhu potřebujete – trénovat týden co týden a ovládat vlastní emoce,“ vystihuje trenér výjimečnost svého svěřence, jenž má šanci stát se po Gustavu Kuertenovi další velkou brazilskou hvězdou.
Pochází ze sportem posedlé rodiny. Máma Roberta flirtovala s profesionálním volejbalem, táta Christiano hrál tenis na slušné juniorské úrovni, než se stal úspěšným byznysmenem. Dnes oba rodiče běhají půlmaratony či závodí na silničním a horském kole mezi amatéry. „Sport nám koluje v žilách,“ tvrdí paní Fonsecová.
Syn měl od dětských let talent na všechno. Hrál fotbal, volejbal, plaval, věnoval se judu, skateboardingu, surfoval, lyžoval. A šlo mu vše, na co sáhl. Prý zvládá všechny čtyři plavecké styly na závodní úrovni, v deseti získal v judu modrý pás.
Tenis ale vyhrál. Velký humbuk udělal Fonseca již loni v únoru, když na divokou kartu porazil doma v Riu dva soupeře z elitní stovky a při prvním vystoupení v sedmnácti na ATP Tour postoupil do čtvrtfinále. To ho povzbudilo natolik, že zrušil plány na studium a hraní tenisu na americké University of Virginia a přešel k profesionálům.
Tuhle budoucnost v něm viděl už v šestnácti také Roger Federer. A sportovní firma On, kterou Švýcar spoluvlastní, ho podepsala jako třetího do své stáje vedle Igy Šwiatekové a Bena Sheltona.
Byť skalp Rubljova, který se v posledních měsících léčil z depresí a prohrál šestý zápas za sebou, vypadá lépe než asi ve skutečnosti je, Fonsecův talent je neoddiskutovatelný. A předvést ho hodlá i ve druhém kole Australian Open proti Italovi Lorenzovi Sonegovi. Jistotu má je jednu – výhra ho definitivně katapultuje ze 112. příčky do top 100 žebříčku, kde by již Čech Jakub Menšík nebyl nejmladší.