Radost z prvního bodu v kvalifikaci proti Nizozemsku přebíjela v obličeji Jiřího Veselého bolest. V bitvě s Tallonem Griekspoorem (5:7, 6:4, 6:4) si natáhnul stehno a dvakrát vykloubil prst na pravé noze. Nebýt to Davis Cup, vzdal by.
Co přesně vás trápilo?
„Za prvé jsem si natáhl v úvodu druhého setu stehno. To by nebylo tak hrozné. Ale za stavu 2:1 a 15:0 ve třetím setu jsem si vykloubil prst na pravé noze. Hned přiběhl fyzio, hodil mi to zpátky, musel to zafixovat. Pak už jsem spoléhal jen na své podání. Za stavu 5:4 a 40:15, kdy jsme měli dlouhou výměnu, mi při prvním mečbolu prst vyletěl znovu. Věděl jsem, že druhý mečbol musím dát, jinak nebudu ani schopen zápas dohrát. Do té výměny jsem dal všechno, byla strašně dlouhá. Jsem rád, že jsem to dotáhl.“
Už se vám tohle někdy dřív stalo?
„Nestalo nikdy. Pro mě je to úplná novinka. Vůbec nevím, jak se to bude řešit. Tento víkend se do toho pokusím dát všechno a doufám, že budu schopen v sobotu nastoupit a podat svůj výkon.“
Při čem nejvíc vás to omezovalo?
„Hlavně v pohybu, čím víc jsem přes pravou nohu šel, tím bylo větší riziko, že to znovu vyletí. A první zprávy byly, že to nejspíš nebudu ani moct dohrát. Snažil jsem se pravou nohu trochu vynechávat, což s mou vrozenou vadou je dost těžké, protože většinou kompenzuju spíš levou nohu a snažím se to brát přes pravou. Byla to velká komplikace.“
Budete schopen v sobotu hrát?
„Uvidíme. Já si samozřejmě v hlavě a v srdci říkám, že do toho jdu. Ale uvidíme, jak to bude vypadat ráno. Jestli budu vůbec moci chodit, nebo ne.“
Nebýt to Davis Cup, dohrál byste zápas?
„Určitě ne. Turnajů je mnoho, zdraví je jenom jedno a je přednější. Vykloubený prst se nějakým způsobem musí řešit hned. Jestli se to bude opakovat, tak vazy okolo budou slábnout a může se z toho stát chronický problém. To by byl v mém věku velký problém.“
Jak těžké tedy bylo rozhodování, jestli v zápase pokračovat?
„Já jsem si říkal, že když vyletí znovu, tak bohužel soupeři podám ruku. Že to prostě nejde. Znovu si brát medical time nejde, máte jenom jeden. Když by se to stalo znovu, tak už bych ho neměl a začaly by se mi odečítat fiftýny, což by k ničemu nevedlo. Naštěstí to podruhé přišlo až při předposledním míči.“
Na odlehčení, hokej má Jágrův malíček, bude mít tenis Veselého prst?
(usměje se) „Tak já bych se nerad chtěl srovnávat s Jágrem, protože to je úplně jiná ikona. Tyhle věci se prostě někdy dějí. V euforii jsem to dokázat trošku potlačit, i tu bolest. Adrenalin to přebil. Když to vyletělo podruhé, tak jsem si řekl, že další míč vyhrát musím!“
Související články
