Ve větru se prala s podáním, nedařilo se jí na důležité body, kvalifikantka na druhé straně sítě se zakousla a cítila krev. Nechybělo mnoho a Petra Kvitová mohla skončit už v úvodním kole Roland Garros. Nakonec výhru proti Belgičance Greetje Minnenové 6:7 (3), 7:6 (5), 6:1 vydupala doslova z antuky, odvracela při tom i mečbol.
Jak moc si věříte na křížný bekhend, kterým jste odvrátila mečbol za stavu 5:6 ve druhém setu?
„Hodně. Pamatuju si, že jsme mu odjakživa říkali fulnecká hokejka. Většinou hraju krátký kros z returnu, což se mi dneska taky párkrát podařilo. Na mečbol byl nejdůležitější. Tímhle úderem jsem vyhrála Wimbledon 2014. Na trávě platí ještě o trochu víc, rovný úder má rychlý odskok. Ne že bych ho nějak zvlášť trénovala. Přišlo to samo. A teď to tam je.“
Utekla jste z klinické smrti. Může vám to pomoci jako loni při obratu proti Fernandezové?
„Mám dojem, že jsem se z té klinické smrti ještě nedostala. Pořád mi to nedochází. Doufala jsem, že se mi povede obrátit první set z 3:5. Podobně jako loni. Ale nic no...“
Vybavujete si, kdy jste naposled otočila zápas z mečbolu?
„Nevybavuju. Jestli to nemáte vy ve statistikách, tak nevím. Už si určitě nevzpomenu.“
Vypadáte unaveně. Jak se teď cítíte?
„Čeká mě spousta dalších mediálních aktivit, ale už se cítím líp. I když ze mě napětí ještě nespadlo. Jsem pořád tenzi. Po zápase mě hrozně bolely nohy. Šla jsem do ledové lázně. Ještě mě čeká masáž. Hrajeme až ve středu, což je fajn. Mám dva dny volna. Mám toho momentálně plné kecky. Zítra na raketu nesáhnu. V úterý si půjdu zahrát.“
Proveďte nás klíčovými míči zápasu.
„První set jsem nějakým způsobem dotáhla z 3:5, ale bohužel jsem tiebreak nezvládla, což mě hodně mrzelo a položilo dolů. Na mečbol se hrála docela dlouhá výměna, nakonec jsem to zabila, což mi hodně pomohlo. A můj setbol ve druhém setu, který nejprve rozhodčí zahlásil jako aut a hlavní ho opravil? Upřímně mi nejdřív přišel trochu v autu, čekala jsem, že to bude 6:6 a půjdeme měnit strany. Ale když už šel hlavní ze židle dolů, říkala jsem si, že by nějaká malá šance mohla být. Nakonec to opravil, ona neprotestovala. Jasně, že jsem měla radost.“
V zápase jste udělala 11 dvojchyb. Jaké byly podmínky?
„V televizi to asi nebylo vidět, ale docela dost foukalo. Prala jsem se s tím, protože míček byl při nadhozu pokaždé někde jinde. Asi obě jsme s tím měly problém, i když ona dávala debly hlavně kvůli tomu, že jsem jí do druhého podání hodně chodila. Ve druhém setu jsem ale konečně našla servis a bylo to lepší.“
V Paříži jste prohrála první kolo jen jednou před 11 lety. Jak těžká zkouška je vstupní grandslamový zápas, zvlášť v Paříži na antuce?
„Ona je to těžká zkouška úplně všude. A musím říct, že dneska mě taky napadlo, že to je už docela dlouho, co jsem neprohrála v prvním kole grandslamu. Říkala jsem si, že každá šňůra jednou končí. Už jsem mohla být doma, nebylo to zase tak daleko. Každý zápas odteď už bude jenom bonus. První kola jsou zvlášť pro favority strašně těžká, každý chce na grandslamu zahrát co nejlíp a proti vám stojí soupeřka, která nemá co ztratit. A pak jí to tam samozřejmě padá. Většinou si říkám, že musím vydržet, že to na ni sedne a šanci dostanu. Toho jsem se snažila držet. Dneska mi pár šancí dala, ale já se jich nechytila. Navíc foukalo, bylo celkem dost špatných odskoků. Fakt těžký zápas.“
Témata:
Petra Kvitová, Hokejka, sportovní soutěž, French Open, smrt, Paříž, Wimbledon 2014, Hokejky na Heureka.cz
Související články
