Zmatení pojmů. Roland Garros, či French Open. Který název je správně?
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Snaží se v těchto dnech tenisté vyhrát Roland Garros, nebo French Open? Záleží, kde se na tuhle otázku zeptáte. Hostitelská země vede už desítky let boj o to, aby se univerzálně používalo první jméno. Nejen anglicky hovořící národy však snahu Francouzů ignorují. A aby bylo zmatení ještě větší, oficiálním názvem grandslamu u Bouloňského lesíku je Championnat Internationaux De France, tedy Mezinárodní mistrovství Francie. Tak je to nakonec vyryto i na Poháru mušketýrů, který přebírá šampion mezi muži.
Pokud si dnes otevřete zpravodajské servery z USA, Velké Británie či Austrálie, tedy dalších tří grandslamových zemí, dočtete se novinky z French Open. Oficiální stránky ATP a WTA ale referují o Roland Garros. Stejně jako média ve Francii, Španělsku, Itálii, Jižní Americe a některá i v Česku.
Deník Sport a web iSport.cz se drží oficiální francouzské linie, respektuje tradici a právo turnaje na sebeurčení. Tedy Roland Garros. Protože když se v Paříži na ulici zeptáte na cestu na French Open, v lepším případě nebudou domácí vědět, kam míříte. V tom horším je urazíte. „Averze k názvu French Open se časem zmírnila, protože s půlkou světa se prostě nedá bojovat. Roland Garros je ale jediné správné pojmenování,“ říká Franck Ramella, tenisový veterán ze sportovního deníku L´Equipe.
Je tu však jeden háček. Po hrdinném letci z první světové války Rolandu Garrosovi je oficiálně pojmenován vlastně jen tenisový areál, narychlo zbudovaný v roce 1928 pro daviscupové finále Francie – USA. Je to to samé, jako kdyby grandslam hostila Praha na známém tenisovém ostrově a celý turnaj nesl název Štvanice.
Léta byl pro tenis v Paříži celosvětově vžitý krkolomný, ale vlastně prostý název Championnat Internationaux De France, tedy Mezinárodní mistrovství Francie. Anglicky psaná média o něm referovala jako o French Championships. S nástupem Open éry, kdy se grandslamový tenis v roce 1968 otevřel profesionálům, se však francouzský turnaj svezl s trendem doby. US Open, Australian Open. Takže také French Open…
Tohle označení nezadupali do země francouzští pořadatelé hned v zárodku, a tak se vžilo. Až koncem éry šéfa jejich domácího svazu a později i celé Mezinárodní tenisové federace Philippa Chatriera zesílily snahy prosadit to jediné a správné pojmenování – Roland Garros.
Nejsou mezinárodně příliš úspěšné, byť v areálu nenajdete jediný nápis French Open. I tak si Francouzi chrání vlastní identitu i za cenu finančních ztrát. Oproti zbylým třem grandslamům dál tratí na globálním prodeji suvenýrů, jelikož ty s nápisy RG půlka světa neidentifikuje s turnajem, který zná jako French Open.
Ani samotní tenisté nejsou jednotní. Třeba ti vícejazyční používají občas při anglických interview French Open, a když přejdou do francouzštiny, hovoří o Roland Garros. Ani Čeští nemají jasno. „Doteď jsem říkala French Open, ale vím, že když ségra komentovala a řekla to, hned ji opravili na Roland Garros,“ krčí rameny Karolína Plíšková.
Zmatení pojmů je nakonec pro celý turnaj celkem příznačné. Vždyť sám Roland Garros, jenž padl v roce 1918 na konci první světové války v pouhých třiceti letech, nebyl žádný velký tenista. Holdoval hlavně ragby a posléze letectví. Ikonou tenisového světa se stal jen shodou okolností, jelikož parta jeho kamarádů z klubu Stade de France si dala podmínku, že poskytnou pozemky na stavbu tenisového areálu, jen pokud ponese jeho jméno. A pokud byste chtěli zamířit na Roland Garros, můžete vyrazit i na Réunion. Na jeho rodném ostrově kousek od Madagaskaru je po něm totiž pojmenováno letiště.
