Křivdy, vítr, levačka z Ruska. Vondroušové nic nevadilo: Jsem tak vděčná, že hraju
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Fanoušci se na tribuně choulili v bundách, otevřeným prostranstvím menších kurtů za stadionem Suzanne Lenglenové fičel ostrý vítr. Nevlídné počasí, na druhé straně sítě rozehraná kvalifikantka Oksana Selechmetěvová (22 let, 147. na žebříčku), taktéž levoruká hráčka. Podmínky měly k ideálu daleko, přesto bylo Markétě Vondroušové radostí do skoku. Po čtvrt roce únavného cvičení a posilování levého operovaného ramene konečně nastoupila k zápasu. Krok do neznáma ji musel potěšit, po velmi solidním výkonu přemohla v 1. kole Roland Garros ruskou sokyni 6:4, 6:4. V Paříži někdejší vicemistryně turnaje, jež z loňska obhajuje čtvrtfinále, vyhrála už 16. zápas kariéry.
Comeback jste měla zahájit už nedávno v Římě, na poslední chvíli jste se ale odhlásila. Co se přihodilo?
„Rameno se zase ozvalo. Upravili jsme pár cviků, týden jsem trénovala jen bekhend a pořádně jsem zase začala hrát až pár dní před Paříží.“
Problematické rameno, které jste měla zatejpované, první zápas po čtvrt roce vydrželo?
„Víceméně je dobré. Ještě mám trošku bolesti při servisu, ale proti tomu, co to bylo, úplně super. Já i všichni lidi okolo jsme vděční, že tu zase můžu hrát.“
Takže výhra je spíš bonus?
„Asi tak. Byla bych vděčná za jakýkoliv zápas, i kdyby to nedopadlo. Hlavně, že můžu jít zase na kurt. Byla jsem díky tomu i dobře nastavená. Věděla jsem, že výkon nebude úžasný, ale zároveň jsem si užívala lidi, tenis. Soupeřka byla rozehraná z kvaldy, já byla zpočátku tuhá. Ale postupně jsem se do toho dostala.“
Derby levorukých hráček není moc běžné. Vadil vám obrácený gard soupeřky?
„Musela jsem si zvyknout. Zápas byl o tom, která z nás zaútočí dřív po lajně do bekhendu. Byly to trochu šachy, ale potom jsem jí víc začala servírovat do bekhendu a hrát jí do téhle strany, což bylo účinné.“
Několikrát jste se mračila při sporných výrocích čárových. Bylo jich příliš?
„Přišlo mi, že dneska všechny cally byly proti mně. Ale to se někdy stane. Tak jsme si řekla: dobrý, tak už to asi bude. Člověk se s tím musí smířit, jinak se neuvolníte. Když máte křivdu v hlavě, jste pak naštvaní víc, než byste měli. Stávají se horší věci.“
Na tribuně vám fandil i přítel Andrew Paulson, sám 337. tenista žebříčku. Vítaná podpora, že?
„Teď jsme se pár týdnů neviděli. Má týden před challengerem v Prostějově, kam pojede. Tak mě přijel podpořit, abychom byli taky trochu spolu. Je těžké skloubit naše programy, protože i on má svůj tenis.“
V dalším kole vás čeká Polka Magdalena Frechová či Ons Džábirová, kterou jste před dvěma lety přemohla ve finále Wimbledonu. Líbila by se vám repríza?
„Po pravdě beru cokoliv, je mi to jedno. Jsem vděčná, že tu mohu být a každý zápas je pro mě skvělý. Když to bude Ons, super. A když Magda, která je nasazená, tak to samé. Zahraju si zase dobrý zápas. O nic jiného mi teď nejde.“
