PŘÍMO Z LONDÝNA | Po posvícení přišel půst. Tři týdny poté, co nastoupila ve finále Roland Garros, ztroskotala Markéta Vondroušová už v úvodním wimbledonském kole. Šestnáctou nasazenou vyřadila protřelá Američanka Madison Brengleová 6:4, 6:4. Dvacetiletou Češku však brzdilo bolestivé zranění levé hrací ruky, kvůli němuž se odhlásila ze čtyřhry a obratem se vrací domů na vyšetření.
Povězte, jak jste ke zranění přišla?
„Při sobotním tréninku s Kájou Muchovou mě začalo píchat v ruce, šla jsem tu na rentgen. Nebylo na něm moc vidět, jen že tam na sebe můžou dvě kůstky narážet. Ani mi na to nic nedali. Měla jsem tejp na ruce, ale ten moc nepomohl.“
Kde je problémové místo?
„Mám bouli na hřbetu levé ruky. Nevím, co se mi tam děje. Při forhendu mě to bolelo hodně, ještě k tomu ona hrála rychlé placky, s těmi jsem měla problémy.“
Zvažovala jste odhlášku z turnaje?
„Spíš jsem to chtěla zkusit. Dneska mě to bolelo při forhendu, ona mi do něj hrála chytře hodně míčů, musela si všimnout, že mám bolesti. Pořád jsem ale měla šance, hecovala jsem se, ať to ještě zkusím.“
Je to k vzteku? Pár měsíců jste byla zdravá, hrála skvěle a nyní přišel další zdravotní problém.
„Já je mám docela často, jsem zvyklá. Ale s rukou jsem tahovou potíž ještě neměla. Bohužel se to stalo tady na Wimbledonu…“ (dlouze se odmlčí, očí se jí zalijí slzami)
Může to být daň za hodně odehraných letošních zápasů?
„Možná, ale tady jsou taky dost těžké míče. Šla jsem při vyplétání s kily hodně dolů, abych měla měkčí rakety a nemusela do míčů tak pálit. Stejně když trefím míč rámem, jsou otřesy fakt velké. A dneska to bylo hodně bolestivé.“
Vašeho trenéra Jana Hernycha prý pro změnu berou záda, z vaší výpravy je lazaret, že?
„No... Herňu to bolelo už v Eastbourne, nemohl se hýbat, byl úplně vyřízený, takže z Prahy přiletěl Libor Salaba, abych měla s kým hrát.“
V hlavní soutěži Wimbledonu jste nastoupila potřetí a potřetí vypadla v prvním kole. Tráva není váš nejoblíbenější povrch a asi se to jen tak hned nezmění, že?
„To teda ne. Hrála jsem na ní jen párkrát, ještě na ní nemám moc zkušeností. Potřebuji na ní vyhrát pár zápasů, pak si budu víc věřit. To se mi ale ještě nepovedlo.“
Zato v antukové Paříži jste zazářila. Povězte, jak jste zvládla shon po finálovém úspěchu?
„Byla jsem pár dní doma, a pak jsem trénovala na Štvanici. Nebylo to nějaké šílené. Tady jsem měla taky klid, ani jsem neměla povinnosti před turnajem. Normálně jsem trénovala, než mě začala bolet ruka.“
Žádná zásadní změna v životě?
„Ne. Pořád mám kolem sebe stejné lidi, a to je hlavní. I když se tenhle turnaj nepovedl, nic se neděje. Hlavně, ať to není nic vážného.“
Dostala jste pozvánky do talk show? Všechnopárty nebo Show Jana Krause?„Dostala, ale nešla jsem tam. Já chtěl být hlavně doma, zavřela jsem se v baráku a ani nikam nechodila. Spíš jsem si chtěla v klidu trénovat a nestresovat se těmihle věcmi.“
Před kamerami je vám nepříjemně?
„Docela jo. Hlavně u Krause nevím, jaké by to bylo. Ještě bych z toho byla vystresovaná. Takže jsem si to nechala radši ujít.“
Manažer Jan Koukal vás k tomu netlačil?
„On ví, že jsem tvrdohlavá. Když nechci někam jít a někdo by mě přinutil, byla bych strašně otrávená. Honza je v pohodě. Moje odmítnutí bere.“
Proběhla oslava úspěchu s rodinou?
„Ani ne vlastně. Přijela jsem na Štvanici, kde jsem dostala velkou kytku. Chvíli jsme po tiskovce poseděli, ale brzo jsme se sebrali a odjeli domů do Sokolova, kde se nic velkého nedělo.“
Minulý týden jste měla narozeniny...
„...a hnedka druhý den mě začala bolet ruka.“
Ani dvacetiny jste neoslavila?
„Měla jsem dva tréninky, potom jsme s kamarádkou šly do města na nákupy. Daly jsme si normální večeři, nic extra.“
Takže jste v podstatě samá práce. Po Wimbledonu bude následovat šňůra amerických betonů, máte dost času se vyléčit a potrénovat. Jaký uděláte program?
„Budu hrát až Toronto a Cincinnati, mám skoro čtyři týdny doma. Teď budu asi chvíli léčit ruku, pak bude zase prostor na trénink.“
V tuhle chvíli jste v žebříčku pro Turnaj mistryň na osmém postupovém místě. Máte účast na Masters jako jeden z cílů do zbytku roku?
„Vím, že před Wimbledonem jsem byla v osmičce. Uvidíme, co se stane po turnaji. Turnaj mistryň mi pořád připadá hodně vzdálený. Hodně věcí se může změnit. Bylo by super, kdybych se tam dostala, ale nechci se tím stresovat, abych naháněla body.“
Související články
