Kukal o Plíškové: Měla do toho jít odvážněji. Zaujaly ho pozápasové slzy
Ledová královna roztála a krátce po prohraném wimbledonském finále s Ashleigh Bartyovou se jí k vlastnímu překvapení z očí koulely slzy. Podle tenisového experta Jana Kukala chybělo málo, aby šlo o šťastný pláč. „Měla obrovskou šanci,“ říká.
Skvělý zápas, skvělý boj od Karolíny Plíškové, i když nakonec marný. Tak viděl wimbledonské finále Jan Kukal, bývalý trenér daviscupového i fedcupového týmu. A zaujala ho i jiná věc. „Co říkáte na plačící Karolínu Plíškovou?“ vyhrknul na začátek rozhovoru.
Tahle otázka měla mířit na vás…
„Dokonce říkala, že v životě neplakala. Ono předstoupit před královskou rodinu, vévodkyni Kate, a mít hlavní projev… Potřebuje si to ještě zopakovat, určitě na to má. Bartyová má trůn jistý, už delší dobu je první hráčka, ale v žádném případě to není Serena, někdo, kdo bude dominovat.“
Co Karolína ve Wimbledonu dokázala?
„Finalistka je zapomenutá, vítěz zůstává. To je rozdíl mezí vítězstvím a porážkou. Ale Karolína letos předvedla úžasné zlepšení. Je to její nástup zpátky, comeback do první desítky. Měla obrovskou šanci. Myslel jsem si, že ve formě, v níž hrála celý turnaj, mohla vyhrát. Měla ale zápas zahrát odvážněji.“
Co byste na ní ocenil?
„Převedla úžasnou bojovnost. Jako by jí viděla do hlavy ve chvíli, kdy mohla mít nějaký problém. Na Bartyové se to pozná, děje se to, když nedá první servis. Ze začátku zápasu bych ji nevinil. To je nová zkušenost, první finále Wimbledonu, i když už hrála finále US Open. Největší škoda je, že jak skvěle otočila mač, začátek třetího setu jí neměl utéct. Ze stavu 0:3 je velice těžké dotahovat. To bylo klíčové.“
Proč Plíšková nevyhrála?
„Karolína nehrála svoji hru. Hrála velmi opatrně. Jedničku má za bojovnost a nasazení, ale v rozhodující fázi nevyužila šance. Měla do toho jít odvážněji. Líp hrála, když prohrávala. Za taktiku proti Sabalenkové v semifinále by měla jedničku s hvězdičkou. Teď se ale pouštěla do strašně dlouhých výměn.“
I tak to ale bylo napínavé až do konce…
„Kondičně to zvládla velmi dobře, ale hrát s Bartyovou tuto hru je nesmírně namáhavé. Hrály spolu příliš stejnou hru, to Australance vyhovuje. Všechno vrátí, soupeřka nedostane lehký bod, musí si všechno vybojovat. Bylo to skvělé finále.“
Jak blízko bylo k vítězství?
„Při ceremoniálu na kurtu řekla Sue Barkerová, že to Karolína udělala Bartyové těžké, což je určitě pravda. Ale měla na víc. Zapnula, když Bartyová začala mít problémy sama se sebou. Dalo se to uhrát, ale musela by jí mnohem víc pomoc. Vím, že to pro Karolínu není poslední finále na grand slamu. Tohle byl obrovský vzestup. Nedá se jí absolutně nic vytknout. Měla otočený zápas a bylo na ní, aby ho dohrála. Na rozdíl od semifinále se tady hraje o každý bod. Dobře četla její servis, čistých es bylo málo.“
Čím vás zaujala šampionka?
„Bartyová byla pod psychickým tlakem, Austrálie čekala na další vítězku Wimbledonu čtyřicet let. Pro nás bylo blízko, abychom měli dvě vítězky grand slamu za sebou, což je skvělé. Je třeba Karolíně pogratulovat za fantastický výkon, daleko nejlepší v letošním roce. Ale je velká škoda, že to nedorazila.“
Jak vidíte její budoucnost?
„Její flegmatická povaha se projevuje v tom, že když zapne, hraje strojově krásné údery. V některých situacích tam ale musí být větší výbušnost, větší drzost. I tak je to úžasné a další turnaj je na olympiádě, kde se hraje na tvrdém, což je její nejlepší povrch. Šance má veliké.“
