Vyznání šampionky Krejčíkové: O Janě se mi stále zdá, byla by hrdá
PŘÍMO Z LONDÝNA | Šestadvacet let po triumfu zesnulé trenérky Jany Novotné objala talíř pro šampionku Wimbledonu také Barbora Krejčíková. Druhý grandslamový titul dal razítko na její přijetí do tenisové Síně slávy, tentokrát si ho vychutnávala ještě víc než před třemi lety ten pařížský.
Před pár dny jste se svěřila, že vaším dětským snem vlastně nikdy nebylo vyhrát Wimbledon. Jak je to možné?
„Když mi bylo dvanáct, psala jsem si deník, ve kterém jsem si asi před třemi měsíci listovala. A do něj jsem si napsala, že chci v budoucnu vyhrát Frech Open. To byl můj velký sen. Trochu se to možná změnilo, když jsem potkala Janu (Novotnou) a vyprávěla mi příběhy o Wimbledonu, hře na trávě a jak tu bylo těžké vyhrát titul. Jak emotivní to pro ni bylo, když to dokázala. Až od té doby jsem začala vnímat Wimbledon jako největší turnaj na světě.“
Jak chutná wimbledonský triumf vám?
„Je to obrovské. Je to skvělé.“ (zvedá ruce nad hlavu a směje se)
Vyhrála jste po půl roce, kdy jste šla od porážky k porážce. Jak je to možné?
„Měla jsem od prvního zápasu těžký los. Šla jsem vážně krok po kroku. A cítila jsem se stále lépe. A teď tady sedím jako vítězka tohoto ročníku.“
Na kurtu jste pověděla, že to je nejlepší den vašeho života. Hrála jste i nejlepší tenis?
„Myslím, že jsem ho předvedla. Musela jsem si sáhnout hodně hluboko ve všech aspektech, i mentálně. Jsem hrdá, že jsem to dokázala.“
Rozplakala jste se u zdi šampionů, kde jste viděla jméno Jany Novotné zapsané nedaleko vedle toho vašeho. Co vám šlo hlavou?
„Že mi Jana velmi chybí. Bylo velmi emotivní vidět své jméno vedle jejího. Byla by nadšená, že jsme na stejném místě, protože Wimbledon pro ni byl super speciální.“
Promlouváte k ní někdy, i když už tu není?
„Hodně se mi o ní zdá. A ve snech se s ní i bavím.“
Co byste jí teď ráda řekla?
„Spíš by mě zajímalo, co by řekla ona mě. Asi, že je na mě teď hrdá a super šťastná.“
V grandslamových finále napříč všemi disciplínami máte skóre 12:1. Jaké vlastnosti ve vás probouzejí, že jste v nich tak úspěšná?
„Obrovskou touhu a chuť hrát velký zápas, na velkém kurtu, před tolika fanoušky. Mám to ráda, vždycky si to hrozně užívám. I teď byla úžasná atmosféra.“
Co vám letělo hlavou, když konečně na třetí mečbol zreturnovala Paoliniová váš dobrý servis ven z kurtu do autu?
„Hlavně jsem nevěřila, že míček letí do autu a že je konec, že jsem fakt vyhrála.“
Poslední game byl předlouhý, hrálo se v něm šestnáct výměn, odvracela jste dva brejkboly. Byl nejtěžší v kariéře?
„Neřekla bych, že byl nejtěžší. Byl určitě hrozně náročný, protože člověk nehraje každý den finále Wimbledonu. Čekala jsem, že bude těžké zápas doservírovat, ale věřila jsem, že to dokážu. Začala jsem dobře, Jasmine ale vracela každý míč do hry. Bojovaly jsme. Říkala jsem si, že musím dát pokaždé první servis a být statečná. A kdyby to nevyšlo, tak to bude 5:5, nic nekončí, zápas bude pokračovat dál.“
Působila jste tak, že druhý grandslamový titul v singlu si užíváte víc než první. Bylo to skutečně tak?
„Ano, užívala jsem si to víc. Bavilo mě to. Zápas byl strašně náročný od prvního míče. Ale lidi fandili, povzbuzovali. Od půlky třetího setu jsem to ani moc nevnímala, jen jsem hrála míč po míči a snažila se, aby body naskakovaly ke mně. Byla jsem v transu, že jsem toho moc nevnímala.“
Zápas navštívilo hodně celebrit. Koho všechno jste potkala?
„Viděla jsem se s Pink, s kterou jsem se potkala už loni v Indian Wells. To bylo příjemné. A díval se na mě Lukáš (Dostál – hokejový brankář), mistr světa. To je pro mě taky velké.“
Před měsícem a půl v Paříži jste mu sama blahopřála a po těžké porážce v prvním kole si přála, že byste také chtěla dělat lidem radost jako hokejisté. A najednou z ničeho nic bum!
„Jo, tohle mě tehdy vůbec nenapadlo. Nečekala jsem to.“
Rodiče nakonec do Londýna nepřiletěli. Z pověrčivosti?
„Mám tu ale bráchu s manželkou, ten zastával roli rodiny. Jsem moc ráda, že se nebáli přijet.“
Splnila jste si už všechny tenisové sny?
„Nevím. Musím vstřebat, že jsem vyhrála Wimbledon. A pak budu přemýšlet, co se bude dít dál. Nic se vlastně ale nemění. Pořád mám tenis hodně ráda a chci dál bojovat na turnajích.“
Grandslamové tituly Barbory Krejčíkové
dvouhra
2 x (Roland Garros 2021, Wimbledon 2024)
čtyřhra
7 x (Australian Open 2021 a 22, Roland Garros 2018 a 21, Wimbledon 2018 a 22, US Open 2022)
smíšená čtyřhra
3 x (Australian Open 2019-21)
