Ty vole, nevěřila Krejčíková. Plakala u zdi cti a ptala se, co ještě musí
PŘÍMO Z LONDÝNA | Na centrkurtu se držela statečně, vystupovala na něm coby šampionka s takovou lehkostí, jako kdyby zrovna vyhrála doma v Ivančicích pohár v lučním tenise. Když ale v klubovně u hlavního dvorce uviděla, že je již její jméno vyryto na tabuli cti, neudržela se. „O tomhle já vážně ani nesnila,“ štkala a zároveň kroutila nevěřícně hlavou Barbora Krejčíková. O patro výš už na ni čekaly bývalé šampionky - Marion Bartoliová, Maria Šarapovová, Martina Navrátilová. Se všemi se objala a pak vyrazila na balkón pokynout davům s talířem v ruce. Pod ní se tísnily tisíce, na prostranství nebylo k hnutí. „Děkuji, děkuji,“ smála se na lidi.
Až pak se po řadě zdravic s členy klubu propracovala ke svým trenérům a kamarádce. Všichni se objaly. „Báro gratulace,“ vítal ji kouč Pavel Motl. Přispěchal i kondiční Tomáš Breicetl. „Ty vole,“ ulevila si omámená vítězka a ptala se doprovodu z klubu, zda už skončily všechny formality.
Když dostala kladnou odpověď, zamířila do šatny. Z ní se za chvíli vrátila v černých teplákách a bílé bundě. Na hráčské terase jí gratulovali další. Někdejší elitní deblistka Rennae Stubbsová či Srb Nenad Zimojič. A šéfka All England Clubu Deborah Jevansová jí připjala na hruď odznáček pro členy All England Clubu.
Jako každá vítězka se stala členkou nejluxusnějšího tenisového společenství v Británii, takového bratrstva celebrit a es bílého sportu minulosti. Říká se, že nejjednodušší cestou, jak se do něj zařadit, je travnatý grandslam vyhrát.
Stálých členů All England Clubu je přesně 375, další asi stovka jsou dočasní členové. Pak existuje kategorie čestných členů. Do ní spadají bývalí vítězové.
Členství Krejčíkové je doživotní. Do konce života si bude moci kdykoliv přijet zahrát do Wimbledonu tenis. Bude zvána na travnatý grandslam, alespoň jednou za turnaj se bude moci usadit v královské lóži.
