Čtyři srdce bílého sportu
V Melbourne se na centrálním dvorci vtipkuje, ve Wimbledonu mlčí a v New Yorku hřmí muzika NEW YORK - Neexistuje větší tenisová scéna, než je grandslamový centrkurt. V Melbourne, Paříži, Londýně a New Yorku bijí čtyři největší srdce bílého sportu. Na nich se tvořily a tvoří dějiny tenisu. Jaké jsou čtyři svatostánky, kde se někteří hráči cítí jako doma v obýváku a druhým se svírá žaludek jen při pomyšlení, že vstoupí před tisíce očí tenisových fanoušků? Květa Peschkeová dodnes vzpomíná na okamžik, kdy poprvé vstoupila na centrální dvorce grandslamu. Bylo to před lety v Paříži. "Říkala jsem si wau, tak tady je to teda obrovský... Ježišmarjá a tolik lidí. Doufám, že budu hrát dobře," vypráví. Během turnaje velké čtyřky proběhnou stovky zápasů. Můžete hrát u plotu na kurtu číslo 18, kde je na ploše víc čárových rozhodčích a sběračů míčků než diváků na malých tribunkách. Necítíte žádný tlak, můžete se vztekat a jinak projevovat bez větších potíží. Jestli však chcete v tenise opravdu něco znamenat, musíte zvládat zápasy proti největším hvězdám na největších kurtech. Musíte přivyknout emocím davu i jiné prostorové orientaci na dvorci. "Je to velký rozdíl oproti jiným zápasům," pokyvuje hlavou Lucie Šafářová, která si letos už vyzkoušela atmosféru hlavního dvorce v Melbourne i v Paříži. V obou případech zvítězila nad Francouzkou Mauresmovou. Vydejme se ale na procházku po všech čtyřech centrkurtech. Rod Laver Arena Postavena: 1988 Kapacita: 14 820 diváků Centrem tenisového komplexu zvaného Melbourne Park je Rod Laver Arena. Moderní stánek pro patnáct tisíc diváků nejvíc připomíná klasické sportovní arény pro hokej či basketbal. Na ochozu kolem stadionu se čepuje pivo, prodávají se hamburgery a suvenýry. "Tenhle kurt mě bohužel moc nenadchl," říká Peschkeová, jež si v životě vyzkoušela všechny grandslamové centrkurty. Jako jediný zdobí dvorec Roda Lavera zatahovací střecha, jež za čtvrt hodiny zakryje celou plochu. Víc než před deštěm ale tenisty v letní Austrálii chrání před vražednými paprsky slunce. Na tribuně je vždy skvělá atmosféra. Při výměnách stran sport milující Australané zpívají či na tenisty křičí vtipné hlášky. Stejně jako na US Open se v Melbourne hrají noční zápasy, takzvané night session, jež v hlavním vysílacím čase boří televizní divácké rekordy. centrální kurt Postaven: 1922 Kapacita: 13 812 diváků Dědeček všech grandslamových centrkurtů. Jeho genius loci je tak silné, že před ním jihnou i ty největší hvězdy. Když Maria Šarapovová triumfovala ve Wimbledonu v roce 2004, den po finále se vrátila. Bylo ráno, nikdo nikde. Zula si boty a prošla se po chladivé trávě. "Jste jako v katedrále. Je tam ticho, cítíte úctu. Dokonce i míče mají tišší ozvěnu," popisoval jednou americký tenista David Wheaton zážitek z wimbledonského centrkurtu, nad jehož vstupem visí citát Rudyarda Kiplinga. "Když se setkáš s triumfem či tragédií, přijmi oba tyto šejdíře stejně." Historie, tradice - to je mantra Wimbledonu. Dokonce i sloupky od sítě jsou dřevěné jako kdysi, ne kovové. Tenisté sestupují na plochu centrkurtu po schodech, míjejí stěny s obrázky šampionů minulosti. kurt philippa chatriera Postaven: 1928 Kapacita: 15 166 diváků Francouzi měli v historii mnoho skvělých tenistů, přesto svou chloubu pojmenovali po funkcionáři. Philippe Chatrier býval dlouholetým prezidentem Mezinárodní tenisové federace ITF, jež grandslamy pořádá. Mimo jiné se také zasloužil o návrat tenisu do programu olympijských her. Antukový centrkurt v Paříži je po Wimbledonu druhým nejstarším. Betonový kolos zvenku porostlý břečťanem už na pařížském předměstí u Boloňského lesíka stojí od roku 1928. Jedná se také o nejdefenzivnější kurt, za čarami mají tenisté nejvíc místa. Jejich dlouhé antukové bitvy s oblibou chodí sledovat i Jean Paul Belmondo, jenž má na tribuně už léta vyblokované stejné místo. "Ten kurt má svoji historii, je působivý," vypráví Peschkeová. V útrobách stavby se nachází několik restaurací, kam si francouzští gurmáni odskakují od zápasů. kurt arthura ashe Postaven: 1997 Kapacita: 23 733 diváků Nejmladší a také nejkrásnější. S tím souhlasí i Květa Peschkeová. "Je jiný než ostatní. Strmý. Cítíte se na něm opravdu dobře, jako když hrajete v kotli," popisuje. Největší ryze tenisový stadion světa pro víc než 23 tisíc diváků byl dokončen před deseti lety. V devadesáti lóžích byznysmeni pojídají humra či telefonují na burzu. Vedle tleskají celebrity Donald Trump, Woody Allen, k vidění bývá i Tom Cruise. Letos je často vyprodáno, pořadatelé čekají návštěvu na turnaji poprvé v historii přes 700 000 diváků. I když nejste mezi vyvolenými vlastníky vstupenky, můžete se na dvorec dostat i tak. Areál ve Flushing Meadows slouží i veřejnosti, za 25 dolarů na hodinu si můžete během roku zahrát tenis na venkovních kurtech, pronájem dvorce Arthura Ashe vyjde na 2500 dolarů na den (asi 50 000 korun).
