Hlavní Ceny fair play za celoživotní postoj obdrželi dva slavní trenéři. Fotbalový trenér Karel Brückner se proslavil hlavně v Olomouci a národním týmu, kterému pomohl do semifinále EURO 2004. Tenisový kouč Jiří Medonos zase stále za slavnou érou týmu v čele s Helenou Sukovou, Hanou Mandlíkovou a Janou Novotnou, který v osmdesátých letech vládl Poháru federace.
Kdysi spolu začínali, teď byli oba hrdiny vyhlašování Cen fair play. I když Brückner jen na dálku, protože z rodinných důvodů nedorazil. „Já si každého tady v sále vážím. I kluky, kteří jenom zastavili a někomu pomohli. Karla si taky hrozně vážím. My jsme spolu studovali jedničku. Vím, co to je, dát tým dohromady. Know how není nikde psané,“ říká Medonos, který v letech 1984, 1985 a 1988 přivedl český tým v Poháru federace k vítězství.
Byla to pro vás na pódiu hodně emotivní chvíle?
„Asi bylo… Musím se zeptat, jestli to není sen. Já jsem před rokem ležel na onkologii a říkal jsem si: Co se děje? A před čtrnácti dny jsem dostal dopis od olympijského výboru a taky jsem si říkal: Co se děje? Tohle je příjemnější…“
Je ta cena o to silnější poté, s čím jste bojovat v osobním životě?
„Určitě.“
Jak se vám teď daří?
„Normálně se snažím vegetovat. Hrozně mi pomáhá, že jsem kolem sportovců, a hlavně mladých. Nejsem určitě sám, kdo se potýká s takovýmihle chorobami. Chtěl bych poděkovat doktorům, kteří se o nás starají."
Může váš příklad váš i dalších oceněných, kteří bojují se zdravotními problémy, povzbudit lidi s podobnými potížemi?
„Já si myslím, že jo. Hlavně by neměli ležet doma a dávat si nohy na stůl, ale jít mezi lidi a hlavně mezi mladé.“
Jak jste na tom s tenisem?
„Jo, hraju. Snažím se vnucovat mladým, co nám vnucovat nemuseli. Takový je život, snad si to někteří uvědomí a zase budeme mít řadu špičkových sportovců. Máme x olympijských vítězů, ale dnešní generace si myslí, že všechno dostane jednoduše. Myslím, že to je naše největší chyba.“
Vzpomínáte ještě na úspěšnou éru v Poháru federace?
„Vzpomínám na to příjemně. Nebyly všechny dny se sluníčkem. Ale protože se dokázalo, co se dokázalo, myslím, že radostnějších dnů bylo víc. S Helenou se vídám dost často, Hanku vídám velice sporadicky. Ale vždycky je to setkání, jako bychom se pár dní neviděli. Bohužel, Jana už je někde jinde, snad se jí tam daří dobře. I s dalšími holkami, Janou Pospíšilovou, Ivou Budařovou se vídáme velice často. Parta tam byla dobrá, to je základ. Myslím, že stejnou partu se podařilo vytvořit Petru Pálovi. Proto jsou úspěchy, jaké jsou a držím jim palce.“
Jak to vypadalo, když ve dnech, kdy zrovna slunce nesvítilo?
„Nechci to přirovnávat k manželství. Ale žádná ženská neví, co chce, dokud to nedosáhne. Když se toho budete řídit, tak přežijete všechno.“
Podle Heleny Sukové jste musel při jednání s hráčkami používat různé fígle, souhlasíte?
„Těžko říct. Každý to bere jinak. Já jsem jiná povaha, holky jsou jiné povahy. Pohybovaly se v jiném světě, než já. Ale kontakt byl mezi námi tak častý, že to dopadlo, jak to dopadlo. Hrozně rád na to vzpomínám.
Na vaši éru navázala současná generace českých hráček pěti tituly ve Fed Cupu z posledních sedmi let, dosáhne některá z nich znovu na grandslam?
„Já si myslím, že jo. Je to vyrovnané. Vždycky se tam objeví hráčky, od kterých čekáte, že další rok grandslam vyhrají. Je to tvrdá práce. Spíš bych očekával odpověď od těch, kteří jsou s nimi každý den. Šance tady je. Já nechci být chytrá horákyně, abych řekl: Udělej tohle a ona ti ten grandslam vyhraje.“
Přesto, co podle vás chybí ke grandslamu třeba Karolíně Plíškové ?
„Když budete mít dobrý los, dobrou formu, tak je to procházka růžovým háječkem. Je to otevřené. V tenisu je to takové, že dokud tomu druhému nepodáte ruku, není konec. O to je tenis krásnější, nevíte, jak dlouho budete muset vydržet. Netroufal bych si říkat: Zlepšit bekhend, forhend, pohyb. Myslím, že kluci, kteří se kolem hráček pohybují, ví dost, aby je dotáhli na nějakou úroveň. A pak je to o těch hráčkách.“
|
CENY FAIR PLAY Hlavní ceny za celoživotní postoj: Karel Brückner (bývalý trenér fotbalové reprezentace), Jiří Medonos (tenisový kapitán a trenér) Hlavní cena za čin: Michal Bubílek: cyklista Kellys Bike Ranch teamu pomohl zraněnému soupeři, s nímž bojoval o vítězství, a doprovodil ho do cíle |
|
ZVLÁŠTNÍ CENY Česká futsalová reprezentace – charitativní projekt Futsal za život Francis Koné (fotbal) – záchrana soupeřova brankáře Martina Berkovce při zápase Slovácka na Bohemians |
|
DIPLOMY ZA ČIN Michal Březina (krasobruslení) – při ME v Ostravě půjčil izraelskému soupeři své náhradní brusle Richard Hála, Kamil Mrůzek, Filip Hric (sjezd na divoké vodě) – Na ME upozornili pořadatele na chybu při měření času a z prvního místa spadli na třetí Veronika Dobiášová (atletika) – Na halových přeborech Prahy mládeže opravila chybný zápis svého výkonu Štěpán Šimek (judo) – Zápas Českého poháru vzdal těsně před koncem, na což upozornil rozhodčí, když ho chtěli vyhlásit vítězem Vít Hrubý (radiový orientační běh) – Při závodě pomohl zraněné závodnici Lenka Janovská, Jaromír Friede (cyklokros) – pomohli závodnici s epileptickým záchvatem Milan Kolouch (fotbalový trenér) – zachránil dvouletého chlapce, pod kterým se na Ohři prolomil led Lukáš Kvapil (motorismus) – Na Rallye Dakar pomohl zraněnému italskému motorkáři, počkal s ním tři hodiny a teprve pak pokračoval do cíle, ve stejné etapě pak sám havaroval |
|
DIPLOM za celoživotní postoj Zdeněk Fator (atletický trenér a funkcionář) |
|
DOPISY ZA ČIN Jan Kudlička (atletika) – Na MR v Třinci věnoval svou medaili soupeři Janu Švecovi, který ve větru dopadl mimo doskočiště a zranil se Jiří Pavlenka (fotbal) – V zápase proti Plzni se tehdejší slávista přiznal za stavu 0:0 k teči Zbyněk Černý (fotbal) – Útočník Sokola Lhota v zápase plzeňského přeboru přiměl brankáře vlastního týmu, aby si vstřelil vlastní gól poté, co předtím Lohota skórovala v okamžiku, kdy na hřišti ležel zraněný hráč soupeře Marcel Jiruše (fotbal) - V zápase fotbalové III. třídy na Liberecku v prvním poločase úmyslně poslal mimo branku pokutový kop, který rozhodčí proti soupeři neprávem odpískal. Vojtěch Komínek (fotbal) – Pomohl soupeři, který dostal křeč do nohy a změnil verdikt rozhodčího Zdeněk Okál, Libor Kašík (hokej) – Při zápase v Brně Okál přiznal, že upadl bez soupeřova přičinění, brankář Kašík pak při soupeřově power play přiznal teč. Erik Hrňa (hokej) - V utkání extraligy v Karlových Varech přijel říci rozhodčím, že ho do krku zasáhl kotouč a ne protihráč, kterému za zákrok hokejkou hrozilo vyloučení. Lukáš Derner (hokej) - V zápasu extraligy s Hradcem Králové při těsném vedení svého mužstva v poslední třetině přiznal rozhodčím, kteří chtěli vyloučit soupeře, že nebyl faulován. Adam Dlouhý (hokej) – Přiznal, že v zápase proti Chomutovu upadl bez cizího zavinění Václav Skuhravý (hokej) – Opravil výrok rozhodčího, kteří se chystali vyloučit jihlavského protihráče Radka Hubáčka za podražení. Daniel Šťastný (hokej) – Přiznal, že má platit gól soupeře, který předtím rozhodčí neuznal kvůli domnělému faulu na brankáře. Radim Křišťan (hokej) - Opravil rozhodčího, který se chystal vyloučit protihráče Aleš Voves (hokejbal) - Upozornil rozhodčí, že při těsném kontaktu se soupeřem upadl vlastní vinou. Jaroslav Dutý, Jaroslav Rys (cyklistika) – při vyhlašování vítězů závodu tandemů Author Pražská padesátka uvolnili místo na nejvyšším stupínku Jiřímu Bendovi s jeho nevidomou dcerou Anastázií |
Související články
