Petře Kvitové chybí pojistka v hlavě, její mozek pustí tělo až do závratných obrátek. Tak jako legendy Djokoviče či Nadala. Tohle je teorie kondičního trenéra Davida Vydry, jehož hráčka zvládla vítězně 11 zápasů za 12 dní. Na kurtu strávila celkem 17 hodin a 40 minut. Ještě výrazně větší porci času jí zabrala příprava na to, aby den co den nahodila tělo do zápasového módu. Ostřílený expert na fyzičku vás zve za kulisy náramného tažení včetně rozboru režimu a jídelničku během náročného období slečny PK.

Bývalý triatlonista David Vydra je dobrá duše, hecíř a srdcař. Petra Kvitová zase hraje a vyhrává zápasy srdcem. Proto se tak skvěle doplňují. „O ničem jiném než o jejím velkém srdci turnaj v Madridu nebyl,“ tvrdí kondiční kouč.
Kvitová vyhrála jedenáct zápasů za dvanáct dní. Poraďte, co je v tak extrémním vypětí nejdůležitější?
„Nezastavit se a jet pořád dál. Toho jsme se drželi a docházelo k celkem kuriozním situacím.“
Například?
„Petra v sobotu dohrála finále v Praze a ve tři odpoledne jsme měli odlétat. Ale museli jsme odlet posunout, protože jsme šli po zápase ještě do posilovny. Udělali jsme cvičení na vršek těla, nohy. Asi tři čtvrtě hodiny jsme ještě cvičili, protože bylo jasné, že nesmí vypnout. Buď první zápas v Madridu dá, dostane se z únavy a bude to dobré. Anebo ho nedá... Takže Petra šla cvičit po vyhraném finále, to se fakt často nestává.“
Sama Petra mluvila o tom, že si nesmí připustit, že v Madridu začne nový turnaj, ale brát to tak, jako by hrála jednu akci stále dál.
„Přesně tak. Vyložili jsme jí to tak, ať to bere jako grandslam a na něm prostě musí jít cvičit, i když se zrovna necítí. Ono se to nakonec takhle může sejít. V Paříži proprší tři dny, budete muset jít na čtyři těžké zápasy za sebou. Nebo vám mač přeruší pro tmu, protože tam chytí osvětlení. A zase se musíte přizpůsobit.“
Po Madridu si Kvitová stěžovala na bolavý hamstring. Jak je problém vážný?
„Nedělali jsme zatím vyšetření, protože se letěla odhlásit do Říma. Tak hodně unavené tělo funguje jinak. Větší část zátěže ze spodních zad převzal zadní stehenní sval, jenž pak byl přetížený.“
Čili není to nic, co by pár dní odpočinku nespravilo?
„Pokud si během finále hamstring nenatrhla, tak ne. Říkala, že při semifinále ani finále stehno moc necítila. Věřím, že noha bude dobrá.“
Když vám povím, že za 12 dní odehrála Petra při zápasech 17 hodin a 40 minut čistého času, jaký dojem to na vás udělá?
„Na olympiádě v Riu toho odehrála ještě víc, za týden tuším 12 hodin. To byla fakt vydřená medaile. Pro mě je spíš největší výkon, že nastupovala denně. Tělo vám zapne, pak zase vypne. Do toho přicházejí nervy. Pak tělo zase nahazujete a tak dále. Pro mě je obdivuhodnější, že odehrála jedenáct zápasů ve dvanácti dnech, než počet hodin. Vzpomeňte si na ten jedenáctihodinový zápas Isnera s Mahutem ve Wimbledonu, který hráli tři dny. Čtvrtý den šel Isner na další zápas, nemohl se hýbat, nebyl schopný vůbec servírovat a prohrál jasně 0:3. To hrál jen čtyři dny v kuse a je to chlap. Péťa hrála jedenáct zápasů za dvanáct dnů. Z toho mi padá čelist.“
Zkuste nás pustit za kulisy. Co předchází tomu, než jde Petra k zápasu na kurt, a co musí dělat ještě po utkání?
„Před zápasem jsou dvě fáze. Po snídani si chvilku odpočine a jde se do posilovny. V ní stráví tak 45 minut. Jde na běhátko, pokud má za sebou velkou zátěž, tak na kolo. Když je tělo v pořádku, tak si ještě zaposiluje. Pokud je rozsekaná, věnujeme se kompenzačním cvičením. Ke konci Madridu jsme cvičili hlavně kompenzační cviky, aby se ulevilo hamstringu.“