Jan Jaroch
3. ledna 2022 • 15:28

Kvitová po výpadku s 263. tenistkou: Mám natrénováno, nehroutím se

Autor: Jan Jaroch
Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
SESTŘIH: Kometa Brno - Liberec, 1:4. Obrat Tygrů řídil Zachar dvěma góly
PĚT klubů nigérijské střely. Připomeňte si český příběh Fortune Basseyho
VŠECHNA VIDEA ZDE

V březnu jí bude 32 let a za předlouhou kariéru už prožila řadu obtížných startů sezony. Proto se Petra Kvitová přenesla přes vstupní porážku sezony v australském Adelaide s nadhledem. Vždyť to byl její první zápas po čtvrt roce, jehož první půlce dominovala. Ale ani vedení 7:6, 4:2 jí nepomohlo k triumfu nad domácí Priscillou Honovou. Se soupeřkou z 263. místa žebříčku padla 7:6 (4), 5:7, 2:6 a na Australian Open, které startuje za dva týdny, se chystá ještě naladit příští týden v Sydney.



Sto čtyřicet minut se snažila otevřít rok 2022 vítězstvím, během dlouhé šichty v Adelaide to však nezvládla. O osm let mladší sokyně Proscilla Honová Petru Kvitovou utahala a přemohla po třísetové řeži. „První dva sety jsem odehrála dobře, ve druhém jsem měla brejk, ale bohužel jsem ho nedokázala potvrdit, což byl zlomový moment. Ona pak začala hrát o trochu lépe a já zase naopak,“ povzdechla si Kvitová, sedmnáctá hráčka žebříčku.

Ostrý zápas jste odehrála téměř po čtvrt roce. Jak jste ho prožívala?
„Myslím, že jsem byla tak nějak v pohodě, ani jsem nebyla nervózní, spíš jsem se těšila. Šla jsem tam docela uvolněně a podle toho to tak i vypadalo. Hrozně dlouho jsme si držely servis a tiebreak jsem zvládla, což je nejpozitivnější na celém zápase. To si vezmu.“

Poslední sezonu jste končila už začátkem října v Indian Wells. Projevila se nevyhranost?
„Poslední dny už jsem hrála body s holkama, už jsem nehrála s Jirkou (koučem Vaňkem), spíš jsem se připravovala na zápas. Ale samozřejmě mi třeba return haproval docela dlouho, za celý zápas jsem se do něj nedostala. Je pravda, že jsem dlouho nehrála zápas, proto z toho nechci dělat velkou vědu. Je to začátek roku, potom, co jsme sem přiletěli, tak tady bylo strašné vedro, do toho časový posun, bylo toho strašně moc.“

I proto vypadáte hodně v pohodě a vyrovnaně?
„Hroutit se určitě nebudu a nechci, myslím, že už mám dost roků na to, abych nějakou prohru vstřebala. Vím, že to bude boj, celá sezona bude boj a každý zápas s těma holkama bude boj. Ale jsem na to připravená, beru to tak a prostě do toho s tím půjdu. S přípravou jsem spokojená, nebyla jsem ani zraněná, tělo celou dobu, co jsem trénovala v Dubaji hlavně fyzickou přípravu, drželo. Pak jsme i hodně hráli tenis a trénovali. Trošku mě bolela ruka, ale nebylo to nic hrozného, že bych musela vynechávat tréninky. Obecně jsem s tím měsícem, co jsem měla přípravu, spokojená a věřím, že se to někdy ukáže.“

V Adelaide jste hrála vůbec poprvé, což není ve vašem věku zrovna běžná věc. Jak na vás turnaj zapůsobil?
„Už jsem tu byla dva roky zpátky, kdy jsem se odhlašovala, takže jsem trochu věděla, do čeho jdu. Ale musím říct, že dneska byl centrkurt dost náročný. Bylo tam hrozné slunce a pak stíny, najednou byla hrozná tma, na třetí set rozsvítili, což bylo zvláštní. Ale jinak je to krásný turnaj, máme docházkovou vzdálenost z hotelu na tenis, je to u vody… Myslím, že každé město v Austrálii je hezké, těšila jsem se sem.“

V Austrálii vás překvapivě doprovází kondiční trenér Petr Pech, jenž působí na Spartě. Jak to?
„S panem Pechem jsme se domluvili, že se o mě bude starat hlavně v Praze. Že s námi odjel i teď do Austrálie je kvůli tomu, že ani Ivan (Trebatický), ani Flo (Florian Zitzelsberger) nemohli. Nechtěla jsem tu být celý měsíc bez kondičního trenéra, takže děkuju panu Pechovi, že to takhle vzal na svá bedra. Teď před Sydney ho určitě budu potřebovat, abychom udělali nějakou kondici a potrénovali jsme. Jsem ráda, že tady je.“

Vstupujete do patnácté profesionální sezony. S jakou motivací a cíli?
„Přijde mi, že minulá sezona ani moc neskončila, když jsem se rozehrávala a chystala na zápas, tak mi to přišlo jako včera. I příprava strašně rychle utekla. Měla jsem dostatek času na odpočinek i trénování, za což jsem ráda, a že se to neprojevilo v prvním zápase, to se nedá nic dělat, jede se dál. Nějaké velké cíle jsem si na letošní rok nedávala, prostě uvidím, jak to všechno půjde, dám do toho všechno a něco z toho bude.“

Když nemáte cíle, tak aspoň vyslovte přání pro rok 2022?
„Asi bych chtěla zůstat zdravá, abych mohla trénovat a hlavně hrát zápasy, které mám mnohem radši než trénování. A přála bych si, abych si to nějakým způsobem zvládla užít i v téhle době, kdy je hrozně těžké po tolika letech ještě bojovat a rvát se. Přála bych si, abych si to nějakým způsobem užila, i když to není jednoduché. Ale tenis zbožňuju, je to můj život, takže to je asi moje největší přání.“

Vstoupit do diskuse
1
Články odjinud


Články odjinud