Z Australian Open se sice vrátil bez trofeje pro šampiona juniorské dvouhry, zato si získal obdiv fanoušků. Příběhu šestnáctiletého Jakuba Menšíka si všimla i světová jednička a především idol českého talentu – Novak Djokovič. „Vzkázal mi, že se k němu můžu stavit a zatrénovat si,“ žasl prostějovský tenista. A nabídku s nadšením využil.
Když Jakub Menšík končil maratonské finále v Melbourne v obrovských křečích a z arény jej odváželi zcela vyčerpaného na vozíčku, netušil, jaká odměna za bojovnost a odhodlání jej čeká. S osobním trenérem a mentálním koučem mohl vyrazit do Bělehradu, kde necelý týden trénoval po boku tenisové superstar. „Byl to nabitý program od rána do večera a vše jsem absolvoval s Nolem. Bylo to skvělé nakouknutí pod pokličku. Nasbíral jsem spoustu zkušeností,“ vyprávěl Menšík.
Můžete popsat okolnosti, jak vás Novak Djokovič kontaktoval?
„Seděl jsem s trenérem a rozebírali jsme celé Australian Open. Najednou mi na mobil cinkne zpráva od neznámého čísla. Otevřel jsem si ji a byl tam Novak Djokovič, jak na mě mluví přes video. My jsme to s trenérem sledovali a vůbec nechápali, co se to děje. (usmívá se) Pochopili jsme, že nás zve, protože hledá sparingpartnera na přípravu před turnajem. Je to neuvěřitelné, ale je to tak.“
Gratuloval vám k vystoupení na Australian Open?
„Byla to gratulace ke skvělým výkonům, že ho mrzelo, jak to dopadlo. Ale vzkázal, že se k němu můžu stavit a zatrénovat si.“
V jaké sestavě jste se vydali do Bělehradu?
„Byl tam se mnou osobní trenér (Tomáš Josefus) a mentální kouč (Dragan Vujovič). Byli jsme tam ve třech a pak na jeden den přijeli i rodiče.“
Nehonilo se vám hlavou, jaká je to ironie osudu? Prohrál jste dramatické finále grandslamového turnaje, ale díky statečnému výkonu si vás všiml váš idol. Skvělá satisfakce?
„Měl jsem smíšené pocity. Smutek z prohraného finále, ale na druhou stranu obrovská možnost a příležitost si zahrát s nejlepším tenistou. Asi to dopadlo, jak to dopadnout mělo.“
Jak vypadalo první setkání s Novakem Djokovičem?
„Upřímně jsem si myslel, že tam přijedu, odtrénuji si s ním třeba půl hodiny, a pak si každý budeme dělat to svoje. Nebo že mi přidají nějakého jiného sparingpartnera. Ale absolvoval jsem tam s ním úplně všechno. Od prvního setkání na mě působil úplně skvělým a pozitivním dojmem. Bavil se se mnou jako s rovnocenným, vůbec nebyl povýšený. Pogratuloval mi, přivítal mě. Prostě úžasné.“
Řešili jste okamžiky finále, kdy vás braly křeče, ale za žádnou cenu jste se nevzdal?
„Bavili jsme se o tom, ale nerozebírali jsme detaily. Řekl mi, že obdivoval moji hru a bojovnost. S jakým nasazením hraju. Slyšet tohle od takové legendy? Byla to pro mě obrovská lichotka.“
Během tréninkových dnů vám nejlepší hráč světa ukázal své know-how?
„Ano, pro mě bylo opravdu nečekané, že jsem s ním dělal od příchodu do areálu naprosto vše. Rozcvičku, tréninkovou fázi na kurtu, fitness s jeho kondičním trenérem. Pak byla regenerace. Od rána do večera jsem měl možnost s ním trénovat a dělat aktivitu. Byl to nabitý program a vše jsem absolvoval s ním. Bylo to skvělé nakouknutí pod pokličku. Neuvěřitelné.“
Jak se vám hrálo proti nejlepšímu tenistovi světa?
„Na kurt jsem před prvním tréninkem nastupoval nervózní. Nervíčky trochu pracovaly. (usmívá se) Hrát s idolem, kterého jsem odmalička viděl v televizi zvládat neuvěřitelné zápasy, a pak mám možnost si s ním zahrát… Jak jsem si postupně zvykl a dostal se do rytmu, už to pro mě probíhalo jako normální trénink. Ale hrát s takovým tenistou samozřejmě není úplně normální… (usmívá se) Při výměnách jsem si uvědomoval, kdo proti mně stojí, ale o to jsem měl větší motivaci a nadšení do tréninku. To je k nezaplacení.“
Srbský hráč byl po neúčasti na Australian Open a propírané kauze vakcinace pochopitelně zklamaný. Hodil to už za hlavu?
„Poté, co jsme rozebrali náš zápas, už žádná zmínka o Austrálii nepadla. Jen když jsem se byl podívat na jeho trofeje. Že by byl nějaký smutný nebo naštvaný? To vůbec. Naopak byl motivovaný a v každé situaci pozitivní.“
Djokovič má všechny trofeje skutečně vystavené v „síni slávy“ uvnitř rodinné restaurace?
„V restauraci má většinu pohárů. Všechny se tam nevejdou, takže některé má ve vile v Monaku, některé doma v Bělehradu. Sám říkal, že neví, proč má jeho táta poháry vystavené v restauraci. Že tam kdokoliv může přijít, rozbít vitrínu a ukrást je. Tak jsem se ho ptal, jestli si můžu ukrást jeden pohár…“
Co vám odpověděl?
„On říkal: Jo jo, vezmi si tři čtyři Austrálie. Těch mám dost. Ale Roland Garros mi neber. Ty mám jenom dva. (směje se)“
Jak na vás působila jeho sbírka?
„Pohárů tam má nespočet a je to neuvěřitelné. To, co má běžný hráč jednou za kariéru, on má třeba i v desítkách kusů. Celá jeho historie na vás dýchne. Neměl jsem slov, když jsem viděl, co dokázal.“
Djokovič má unikátní přístup k životosprávě. Inspiroval vás něčím?
„Bylo velice zajímavé, že v tenisovém centru je restaurace a v ní nenajdete nezdravé jídlo. Nic smaženého. Jen zdravé, bezlepkové, se zeleninou… Úžasné potraviny a zdravé věci. Svědčí to o tom, jak na tuhle stránku dbá. Je to pro jeho tenis velice důležité.“
V posledním vyjádření se nechal slyšet, že si ohledně očkování dál stojí za svým a raději oželí další grandslamové tituly. Myslíte, že to tak dopadne?
„Na své zdraví velice dbá. To, co mu v tenise nepomůže, si do těla nedá. Věří tomu. Já bych si moc přál, aby vyhrál další grandslamy, ale je to jeho rozhodnutí. Myslím, že stejně grandslamy odehraje, i když nebude očkovaný. Že by se nechal očkovat, si nemyslím. Jak jsem jej poznal, vždy si stojí za svým a jeho slovo platí.“
Návštěvou Bělehradu jste zakončil nevšední fázi sezony plnou velkých zážitků. Jste teď připraven přehodit výhybku se na nižší mužské turnaje kategorie Futures, které vás od příštího týdne čekají?
„Bylo to velké zpříjemnění po prohraném finále Australian Open, ale tenhle týden jsem se už normálně připravoval v Prostějově. Měl jsem tréninky, pracujeme s Tomášem Josefusem, s kondičním trenérem Radkem Štěpánkem odvádíme skvělou práci. Ano, hrál jsem s Djokovičem, ale moc se už těším na další turnaj. V sobotu odlétám do egyptského Šarm aš-Šajchu. Každý turnaj je jedinečný a na každý jsem připravený, jako by to bylo finále Australian Open.“
Vrcholem první poloviny sezony pro vás bude juniorská soutěž na Roland Garros a ve Wimbledonu?
„Další juniorský turnaj by měl být Roland Garros a další pak Roehampton, Wimbledon. Ale jak už jsem říkal mnohokrát, tenhle rok je můj přestupný do mužské kategorie, takže budu hrát podniky Futures na ITF. A jestli se třeba zadaří volná karta v Česku na nějakém challengeru, pak to bude skvělé a posune mě to zase dál.“
Související články
