Po skončení olympijských her slíbil, že pokud jeho ČSSD vyhraje volby, zasadí se o zlepšení pozice sportu v Česku. Jiří Paroubek si myslí, že stát by měl více podporovat sport a zároveň odmítá, že by šlo o populistické gesto, využívající zklamání hokejových fanoušků z výbuchu ve Vancouveru.
Jak znovu porážet nejlepší světové týmy v hokeji a ve fotbale? Předseda ČSSD Jiří Paroubek chce v případě volebního vítězství své strany převést sport pod Úřad vlády, takže by spadal přímo pod premiéra. O sport už by se tak nestaralo Ministerstvo školství. Paroubek chce zároveň vytvořit podobný systém sportovních tříd, který před rokem 1989 vychovával třeba hokejové šampiony.
Proč by se měl podle vás Úřad vlády věnovat právě sportu?
„Sport je důležitý pro propagaci státu. Také si myslím, že u Ministerstva školství je teď jako Popelka a to nedělá dobrotu. Pan ministr Liška dokonce vzal prostředky, určené pro sport, a použil je pro něco jiného. A to nejde.“
Dobře, ale proč právě sport? Proč stát nechce takhle podporovat třeba kulturu?
„Samozřejmě že i umění a kultura jsou důležité a také je potřeba hledat, jak je podpořit. Ale jak říkám, sport je svým způsobem nejlevnější propagace státu.“
Když mluvíte o propagaci státu, máte tedy na mysli vrcholový sport?
„Samozřejmě.“
Takže chcete vytvořit systém, který by generoval více peněz pro vrcholový sport?
„Ne, to ne, vrcholový sport je jen třešnička na dortu. První kapitola v našem programu se týká sportu pro všechny: musí tu vzniknout nějaké podhoubí, ze kterého se budou generovat špičkoví sportovci. Ti se dnes totiž dostali na špičku tím, že na tom zapracovali oni sami, ne že by to byl důsledek nějakého promyšleného systému. Abychom měli hráče, kteří budou schopní vyhrávat mistrovství světa a olympijské hry, tak k tomu potřebujeme nějakou základnu a ta základna musí být masová. Podle mě to je nejlepší způsob, jak zabavit mládež.“
Zklamaný Vladimír Růžička • Foto Barbora Reichová (Sport)
A proč jste se na sport zaměřil právě teď, chvíli po skončení olympijských her? A jmenoval jste hokej, s fotbalem nejoblíbenějším českým sportem...
„To jsem uvedl jako příklad. Rozvrátil se systém výchovy mladých hokejistů a do určité míry i fotbalistů, zlikvidovaly se sportovní třídy. Nefunguje to tak, jako to fungovalo, když rostla ta naše zlatá generace z Nagana. Je potřeba to obnovit.“
Takže nejde o populismus, že?
„Ne. ČSSD s podporou sportu nepřichází poprvé, je to kontinuální součást našich programů.“
Ano, vy jste přece podporoval už výstavbu národního fotbalového stadionu. To bylo v roce 2006, pár měsíců před českou účastí na mistrovství světa... Jak souvisí idea národního stadionu s podporou mládeže?
„Tak pokud jde o fotbalový stadion, to je impulz pro celé fotbalové hnutí. V každé zemi je národní fotbalový stadion a pokud tady jednou chceme mít společně se Slovenskem mistrovství Evropy, tak je nutné fotbalové stadiony budovat a pokud tam chceme mít víc fanoušků, musíme jim tam vytvořit pohodlí, jako to je v západní Evropě.“
A jsme zase u profesionálního sportu...
„Ale to přece souvisí s mládežnickým sportem. Sport nemůže být bez hlavy. Vedle toho by byly peníze na výstavbu hřišť... Nedá se říct, že to je populismus před volbami.“
Jiří Paroubek • Foto ČTK
Proč se tedy o podpoře mladých sportovců začne vždycky mluvit až ve chvíli, kdy „vyhoří“ reprezentace na nějaké velké akci?
„No ale to je aspoň příležitost, aby lidi chápali vážnost toho, kam to došlo. Aby si uvědomili, že ta základna není. A že mladí kluci odcházejí do Kanady už ve věku, kdy by tady měli ještě hrát ligu.“
To je ale jejich svobodné rozhodnutí, často navíc jdou do lepší soutěže...
„Ale tam se ztrácejí! Nemají tam ani rodinné, ani trenérské zázemí, nemají nikoho, kdo by s nimi měl trpělivost. V tomhle tam panuje nelítostný kapitalismus, zato v českých klubech se aspoň hráči mohou trochu vyhrát. Dřív rozhodně neodcházelo do Kanady tolik mladých kluků jako teď.“
Není to ale právě cesta, jak se z nich mohou stát lepší hráči? Jsou hozeni do vody, musí se porvat s konkurenčním prostředím.
„Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by to byla lepší cesta. Spíš to vypadá tak, že dříve to bylo lepší. Byly mládežnické soutěže, hráči se mohli postupně zapojovat do ligy, získat nějaké zkušenosti – a pak třeba v jedenadvaceti odejít.“
Dobře, ale je nutné kvůli tomu převádět sport pod Úřad vlády?
„Ale já přece nechci, aby tohle řešil Úřad vlády. Ten by jen vytvářel podmínky pro to, aby se něco změnilo – aby se vrátily sportovní třídy, placení trenéři pro mládež. Spousta hokejistů, kteří končí, by takhle našlo uplatnění, aby nemuseli rozvážet lahůdky jako František Veselý.“
Jak ty podmínky vytvoříte? Jiří Šlégr, který by se o sport na Úřadu vlády měl starat, včera v rozhovoru pro Sport uvedl, že jsou potřeba dvě miliardy. Kde se ta částka vezme?
„To je ještě věc diskuse a možností státního rozpočtu. Důležitější je, aby měl sport jasný zdroj peněz, protože Sazka tím jasným zdrojem není. A my pak ustupujeme z výsluní: senioři se dostanou aspoň do toho čtvrtfi nále, junioři ale už hrají jen o udržení.“
Vzít sport Ministerstvu školství by si vyžadovalo změnu kompetenčního zákona...
„Ano, s tím počítáme. Samozřejmě by to nešlo za čtrnáct dní.“
Celá úřednická agenda z Ministerstva školství by se převedla pod Úřad vlády?
„Ano.“
Takže vaše vize se může stát realitou jen v případě, že vyhrajete volby a vyhrajete je natolik výrazně, že budete mít dost sil na změnu kompetenčního zákona, je to tak?
„Já předpokládám, že pro ty věci, které mají smysl, bychom ve Sněmovně měli většinu.“
