Velká pardubická - 130. Velká pardubická se Slavia pojišťovnou -  ONLINE PŘENOS -  11. října 2020   16:45

Ze 130. Velké pardubické je to vše, děkuji za pozornost.

Ještě jednou připomínám, že vzhledem k platným opatřením se celý dostihový den musel uskutečnit bz přítomnosti diváků a pouze s nejnutnějším personálem.

130. Velká pardubická je u konce. Celý den nabídl zajímavé závody a hlavní dostih byl opravdovou třešničkou na dortu. Jindy skvěle připravení koně trenéra Josefa Váni totálně propadli, dva dokonce neskočili Taxis a zdá se, že Sottoventa jeho chyba, kdy se vůbec neodrazil a překážku v podstatě proběhl, stála život. Celé pole se drželo pohromadě prakticky až do druhého výběhu z lesíka, kdy za to vzali Vandual s Playerem. Na ně se postupně dotáhl Hegnus a tato trojice si to rozdala v cílové rovince o vítězství. Nejvíce sil měl ten nejstarší a nejzkušenější, dvanáctiletý Hegnus, který v samotném závěru své kariéry lemované různými zraněními ukázal svoji kvalitu a dočkal se toho největšího vítězství.

Na počest vítězů právě zní státní hymna České republiky.

Na závěr byl dekorován samotný vítězný kůň a Hegnus evidentně dobře ví, co dokázal.

Majitel František Ševců, trenér Radek Holčák a žokej Lukáš Matuský právě přebírají poháry pro vítěze 130. Velké pardubické. Ceny dostanou také jezdci na druhém až sedmém místě, neboli všichni, kteří se umístili na placených pozicích.

Na dráze se vše připravuje k dekorování vítězů.

Majitel Hegnuse František Ševců přiznává, že se mu splnil životní sen. Je to okamžik, o kterém snil, ale věřil jen v koutku duše.

Trenér Radek Holčák považuje vítězství za velkou satisfakci hlavně vzhledem ke zdravotním problémům Hegnuse v minulosti. Sám přiznává, že příprava na tuto Velkou byla těžká, protože měl nemocné rodiče. Ve vítězství začal věřit od Velkého anglického skoku, když viděl, jak má Lukáš Matuský koně pevně v rukou. Zároveň uvedl, že srovnávat více než 20 let staré vítězství Maskula a toto nelze. A doufá, že se za rok opět pojede s plnými tribunami.

Žokej Lukáš Matuský poslal své vítězství své nedávno zemřelé mamince. Svému koni věřil, počkal si na konec a před drobné problémy na dráze na v rovince ukázal svou třídu. Složil poklonu také trenérovi Radku Holčákovi za to, jak dokázal Hegnuse na ppravděpodobně poslední velký dostih života připravit.

Totální propadák koní trenéra Josefa Váni, ani jeden nedokončil dostih na dotovaných pozicích!

Vandual skáče první poslední překážku, cílová rovinka!

Jsme na dráze, na čele tři koně. Vandual, Player a Hegnus!

Vandual a Player stále na čele, Havlův skok perfektní, únava nehraje roli.

Velký anglický skok v pořádku.

Mahony zastaven před živým plotem u hangáru.

Mahony poslední a na steepelchae skoku měl menší potíže.

Suchý příkop na rozdíl od loňska žádný pád nepřinesl.

Velké zahrádky zkušení skokani proběhli rychle a jde se zase do oranice. Na čele Vandual a Player.

Velká voda v tempu. Theophilos úplně poslední, ale pole je pohromadě.

Perfektní Hadí příkop, menší problémy měl pouze Tzigane du Berlais.

Kamenná zeď jako přípravný skok před dvěma vodami.

Drop pěkně v tempu bez sebemenších problémů.

Poplerův skok a Kousek měl potíže udržet se v sedle Mazhilise.

Seskok nikomu potíže nečinil.

Stretton se málem nechal zmást volným koněm, ale nakonec zatočil k točnému bodu správně. Prodloužený Taxis s velkými problémy Bugsie Maloneho.

První část za lesem přinesla uklidnění v dostihu, na čele Stretton.

První dva zahřívací skoky bez problémů, i malá voda v pohodě, jde se na Taxis!

130. Velká pardubická byla odstartována!

Koně si očuchávají první překážku a následně se půjdou řadit na start.

Startérka dostala oficiální pokyn, že dostih může odstartovat. Koně u ní ještě nejsou, ale to se změní za malý okamžik.

Všichni naprosto bezpečně zvládli zkušební skok a nyní již nic nebrání k odstartování letošní Velké pardubické.

Theophilos potvrzuje svoji předstartovní nervozitu. Měl velké problémy rozběhnout se po přehlídce do zkušebního cvalu.

Na pardubickém závodišti právě začíná slavnostní přehlídka všech účastníků Velké. Bohužel před smutně prázdnými tribunami.

Devátý dostih, Cenu BICZ holding 2020, jediný handicap dnešního programu, ovládl po zrychlení v cílové rovině pětiletý hnědák Del Rey v sedle s žokejem Pavlem Složilem ml. Kůň původně trénovaný na Slovensku dosáhl na třetí překážkové vítězství v kariéře při jedenáctém startu, z toho druhé v tomto roce. Žokej Pavel Složil ml. si výrazně zvedl sebevědomí před čerstvým angažováním do Velké.

Osmý dostih, Cenu Vltavy, třetí nejtěžší dostih programu dne Velké pardubické, vyhrává po boji v cílové rovince devítiletý černý hnědák Buonarroti v sedle s žokejem Janem Kratochvílem. Tento kůň loňský rok úplně vynechal a letos zatím nijak zvlášť nepřesvědčil, jeho dnešní vítězství je poněkud překvapivé. V kariéře jde o páté vítězství při sedmnáctém startu na překážkách. Jedná se o třetí dnešní vítězství trenéra Josefa Váni st., stejně tak pro žokeje Jana Kratochvíla. Ten zároveň podruhé v kariéře vyhrává Cenu Vltavy. Největší favorit tohoto dostihu Mustamir shodil žokeje Lukáše Matuského ze sedla na irské lavici.

Sedmý dostih, Cenu Labe, druhý nejdelší a nejtěžší dostih programu dne Velké pardubické, vyhrává po obrovském boji s Lombarginim v cílové rovince největší favorit, šestiletý hnědák Evžen s žokejem Jaroslavem Myškou. Evžen přitom udělal chybu na prodlouženém Taxisu, ale poté ho Myška poslal do čela a zbytek dostihu zvládl s přehledem, když odmyslíme souboj v cílové rovince. Žokej Jaroslav Myška v cíli v rozhovoru Evžena kritizoval, doslova řekl, že by mu dal pár facek. Zmínil, že se jedná o koně, který potřebuje diváky, pak ví, že jde o závod a soustředí se. Bez diváků se hodně rozptyluje sledováním okolí, tzv. co kde lítá. Evžen je kůň cíleně připravovaný pro Velkou pardubickou a má zatím fantastickou kariéru, při devátém překážkovém startu dosáhl již na sedmé vítězství! Jde postupnými kroky. Před dvěma lety v den velké vyhrál Cenu ČASCH, loni Cenu Vltavy. Letos tedy vyhrává Cenu Labe a kde ho uvidíme v příštím roce, je naprosto jasné. Žokej Jaroslav Myška je jeho stálým partnerem.

Šestý dostih, Poplerův memoriál, rozběhnutý v nezvykle vysokém tempu, vyhrála šestiletá bělka Dajuka v sedle s žokejem Lukášem Matuským, jediná klisna a spolufavoritka dostihu, která sice špatně odstartovala, ale v závěru měla suverénně nejvíce sil. Dlouho vedoucí Lad In v cílové rovince úplně odpadl. Dajuka vyhrála z letošních čtyř startů již potřetí a zdá se, že se stává specialistkou na krátké překážkové dostihy. Žokej Lukáš Matuský vyhrál tento dostih již potřetí v kariéře. Žokej Jaroslav Myška, který vedl dalšího favorita Chrystal Crosse, v cíli v rozhovoru prohlásil, že ti z čela dostih rozjeli jako magoři.

Pátý dostih, Cenu České asociace steeplechase pro čtyřleté koně, vyhrál zcela suverénně s obrovským náskokem největší favorit Chelmsford s žokejem Janem Kratochvílem. Z devíti koní dokončilo dostih pouze pět, například klisna Salus upadla na poslední překážce z druhé pozice. Chelmsford je v českém tréninku prvním rokem a při čtvrtém startu zvítězil podruhé. Žokej Jan Kratochvíl se stává prvním dvojnásobným vítězem v rámci dnešního programu. Stínem dostihu je zranění žokeje Martina Lišky po pádu Mohana, který má pravděpodobně něco s nohou a jeho start ve Velké v sedle Talenta je v ohrožení.

Čtvrtý dostih, Stříbrnou trofej, jedinou klasickou steeplechase tohoto dne, vyhrál po boji v cílové rovině sedmiletý tmavý hnědák Dusigrosz s žokejem Janem Kratochvílem. Jedná se o první dnešní vítězství trenéra Josefa Váni st. Pro Dusigrosze se jednalo již o šestý start v tomto roce, nezvykle vysoké číslo, a třetí vítězství. Po dnešku se přehoupne přes 1,5 milionu Kč vydělaných na překážkách.

Třetí dostih, Cenu Laty Brandisové, dostih pouze pro klisny, vyhrála po fantastickém závěru v cílové rovince naprosto senzačně šestiletá ryzka Engele v sedle s jezdcem Ondřejem Velkem. Tento dostih ukázal, jak důležité je znát přesně kurs. Hned tři jezdci (vč. velezkušených Sertashe Ferhanova a Jana Faltejska) totiž po třetí překážce zamířili k točnému bodu ze špatné strany, což znamenalo konec pro dvě ze tří největších favoritek, Dallinu a Alegorii. Pro Engele jde teprve o druhé překážkové vítězství z 19 startů, obě však získala letos.

Před třetím dostihem požehnal všem dnešním účastníkům patron závodiště, pan Zbigniew Czendlik.

Druhý dostih, Křišťálový pohár, klání těch nejlepších českých proutkařů, ovládl po výborném finiši nejstarší kůň v dostihu, devítiletý ryzák Aztek v sedle s žokejem Markem Stromským. Jedná se o velký triumf trenéra Tomáše Váni, jelikož i druhá v cíli, pětiletá Cheminée (Ž. Jan Faltejsek), je jeho svěřenkyní. Aztek tímto vítězstvím překonal hranici dvou milionů Kč vydělaných na překážkách, k tomu má přes milion i z rovinových dostihů.

První dostih, Zlatou sponu tříletých, suverénně vyhrál největší favorit, hnědák Roncal, pro kterého jde již o druhé vítězství při třetím překážkovém startu v životě. Žokej Jan Faltejsek nyní bude doufat, že se nenaplní rčení o prvním vyhrání. Zajímavostí dostihu byl "výkon" Sheherezady, která ještě před první překážkou vybočila a shodila ze sedla amatéra Marcela Altenburgera.

Podle informací je dráha ve vynikajícím stavu, ani tvrdá, ani příliš měkká. Teplota na začátku celého dostihového programu je 8°C, po sobotním dešti je nedělní dopoledne oblačné a prakticky v bezvětří. To vůbec nejsou špatné podmínky.

Program dostihového dne

Vzhledem ke koronavirovým omezením je program celého dne jiný – delší. Sobotní dostihový den, kdy se běhají roviny a proutky, byl zrušen. Oba závody před proutěné překážky byly přesunuty na neděli a celý den zahájí.

10:30 – Zlatá spona tříletých – cena holdingu BICZ
proutěné překážky, cena I. kat., 3 200 m, 150 000 Kč, pouze tříletí koně

11:00 – Křišťálový pohár města Pardubic
proutěné překážky, cena National Listed, 3 400 m, 200 000 Kč, čtyřletí a starší koně

11:30 – Cena společnosti STRABAG a.s. – Cena Laty Brandisové
steeplechase cross country, cena I. kat., 4 200 m, 150 000 Kč, čtyřleté a starší klisny

12:10 – Stříbrná trofej – Cena pivovarů Staropramen
steeplechase, cena I. kat., 4 400 m, 150 000 Kč, pětiletí a starší koně

12:50 – Cena Kudy z nudy – Cena ČASCH
steeplechase cross country, cena I. kat., 4 200 m, 150 000 Kč, pouze čtyřletí koně

13:30 – Poplerův memoriál – Cena Radiožurnálu – Cena nadace pro rozvoj města Pardubic
steeplechase cross country, cena National Listed, 3 300 m, 200 000 Kč, pětiletí a starší koně

14:10 – Cena firmy Chládek a Tintěra, Pardubice, a.s. – Cena Labe
steeplechase cross country, cena Listed, 5 200 m, 400 000 Kč, šestíletí a starší koně

14:55 – Cena hejtmana Pardubického kraje – Cena Vltavy
steeplechase cross coutry, cena National Listed, 4 500 m, 300 000 Kč, pětiletí a starší koně

15:40 – Pohár BICZ holding 2020
steeplechase cross country, handicap III. kat., 4 600 m, 90 000 Kč, pětiletí a starší koně

16:40 – 130. Velká pardubická se Slavia pojišťovnou se záštitou ministerstva zemědělství
steeplechase cross country, cena Listed, 6 900 m, 3 000 000 Kč, šestiletí a starší koně

Dobrá zpráva hned na začátek. Všech 18 účastníků prošlo ranní veterinární kontrolou bez potíží a všechny skutečně uvidíme na startu.

Zajímavosti 130. ročníku Velké pardubické

Jak již bylo řečeno, jedná se o vůbec první ročník historie konaný bez přítomnosti diváků. Doufejme, že v tomto ohledu zůstane jediným.

Hned dva koně mají úplně stejná startovní čísla jako v loňském roce. Mazhilis nese loni pro něj docela šťastnou sedmičku, Talent s osmnáctkou na rozdíl od minulého roku tímto číslem startovní listinu uzavírá.

Na startu se nenachází žádný bělouš, ani žádná klisna. Casper pak bude jediným polokrevníkem v dostihu.

Rovná třetina startujících koní, tedy 6, bude mít ve Velké premiéru. Zajímavé je, že všichni debutanti byli vylosováni do první poloviny startovní listiny.

4 jezdci okusí atmosféru a obtížnost dostihu poprvé, mezi nimi i jediná žena na startu. Do této skupiny patří i Francouzi Hakim Tabet a Romain Julliot.

Nejzkušenějšími matadory na startu pak budou Jaroslav Myška a Marek Stromský. Oba se postaví na start již poosmnácté! Ani jeden však dosud nepoznal, jaké to je Velkou vyhrát. Přitom Marek Stromský již dvakrát proběhl první cílem, v obou případech byl ale později diskvalifikován.

Největším favoritem na vítězství je podle sázkových kursů obhájce prvenství Theophilos, na kterého se v týdnu před startem sází v kursu kolem 4,5:1. Jasně největším outsiderem pak je All Scater s kursem 650:1. Tento kůň svou úrovní do tak těžkého dostihu vůbec nepatří a bude zázrak, pokud vůbec doběhne do cíle. Jeho majitelé si sice plní sen, ale otázkou je, jak moc hazardují s životem svého svěřence.

Po hodně dlouhé době chybí na startu vítěz některého z kvalifikačních dostihů a bohužel se jedná o nejsmutnější důvod absence, který existuje. Ange Guardian ovládl na konci července druhou kvalifikaci (již pátou v kariéře, vyrovnaný rekord), ale o měsíc později ve finiši poslední kvalifikace před poslední překážkou špatně došlápl a zlomil si nohu tak vážně, že musel být utracen.

V sedle obhájce vítězství Theophila chybí žokej Josef Bartoš. Důvod je kuriózní. Před dvěma týdny Bartoš, stejně jako loni, zvítězil v sedle L'Estrana v Gran Premio Merano, nejvýznamnějším italském překážkovém dostihu. Jako oslavu vítězství si neodpustil tzv. Dettori Jump, skok přímo ze sedla koně na zem. Při dopadu si však pochroumal koleno a musel na menší operaci s dobou léčení cca tři týdny.

Největší favorité

Tradičně silnou výpravu vyslal do dostihu trenér Josef Váňa st. Ambicemi v ní dominuje obhájce loňského vítězství desetiletý Theophilos, který je podle trenéra ve skvělé formě. V jeho sedle sice bude chybět Josef Bartoš (více v zajímavostech), ale Jan Odložil je kvalitní náhradou. Theophilos v kariéře vyhrál 7 z 21 překážkových dostihů, kterých se účastnil. V závodech delších než 5 km byl pouze jednou zadržen, ve zbylých osmi případech vždy skončil nejhůře čtvrtý. Dosud vydělal téměř 3 miliony korun. Letos běžel dvakrát, první kvalifikaci po tuhém boji těsně vyhrál, ve třetí kvalifikaci doběhl s malou ztrátou na čtvrtém místě. Jeho mínusem je velká předstartovní nervozita, takže startovní číslo 15 je pro jeho okolí velmi dobrou zprávou.

Vycházející hvězdou trenéra Váni je osmiletý Sottovento, pro kterého pujde o premiéru ve Velké. Jeho kariéra se rozjížděla pomaleji, často dostihy nedokončil. Dostih delší než 5 km běžel poprvé až loni a možnosti naznačil třetím místem v Ceně Labe. Letos jako by konečně dorostl pro ty největší výzvy. Při třech startech byl nejprve třetí v "zahřívacím" trojkovém dostihu, aby poté ve druhé kvalifikaci jen těsně podlehl Ange Guardianovi a neustále rostoucí formu potvrdil na konci srpna pohodlným vítězstvím v závěrečné kvalifikaci. V sedle s Janem Kratochvílem, vítězem Velké z roku 2017, má velké šance na úspěch, pokud vydrží vzdálenost, kterou ještě nikdy neběžel.

Devítiletý Tzigane du Berlais je velkou neznámou po stránce aktuální formy. Druhý v Ceně Labe 2017 a vítěz Velké 2018 v posledních letech šetří svými starty a letos běžel jen jednou, na konci srpna v závěrečné kvalifikaci, kterou dokončil s odstupem na 6. místě. S aktuálně nejlepším českým překážkovým jezdcem v sedle Janem Faltejskem, který je jeho stálým parťákem v posledních 3 letech, bude chtít napravit loňskou smůlu z Taxisu, kde se mu pod nohy zapletl padající Ribelino. Nemá rád pomalejší tempo, takže letošní měkčí dráha bude v tomto ohledu jeho nevýhodou. Dosud má na svém kontě 4 překážková vítězství a výdělek 2,6 milionu korun.

Zapomenout nesmíme na jednoho z nejzkušenějších koní v poli, dvanáctiletého Hegnuse. Deset let patří mezi českou překážkovou špičku, ale také doplácí na své chatrné zdraví, které mu již několikrát znemožnilo účast ve Velké, naposledy v loňském roce. Vítěz Ceny Labe 2015 a druhý z Velké 2018 má nyní pravděpodobně poslední šanci na největší vítězství kariéry a podle trenéra Radka Holčáka má formu na to, aby ho dosáhl. Byl plánovaně šetřen, aby byl odpočinutý. Letos běžel pouze jednou, v první kvalifikaci po tvrdém boji podlehl pouze Theophilovi. V kariéře dosáhl celkem na 7 překážkových vítězství a vydělal 2,7 milionu korun. Co do počtu vítězství nejlepší slovenský překážkový jezdec historie Lukáš Matuský sice zná Hegnuse z tréninku, ale dostih spolu nikdy neběželi, což může být určitá nevýhoda. Naopak výhodou může být měkčí dráha.

Další z nastupující generace hvězd mezi překážkovými koňmi je sedmiletý Lodgian Whistle. V mládí sbíral úspěchy v menších dostizích nejen v Česku, ale krosy začal běhat až v minulém roce. Hned však zaujal hladkým vítězstvím v Ceně Labe. Příprava na letošní Velkou byla logickým krokem a po chybě v první kvalifikaci, kdy nezvládl irskou lavici, se zařadil do okruhu širších favoritů vítězstvím v přetaktizované kvalifikaci číslo tři. Jaroslav Myška je jeho stálým jezdcem po celou dobu od přechodu z roviny na překážky, v poli startujících prakticky nenajdeme více sžitou dvojici. Nevýhodou může být nezkušenost s délkou dostihu. Ze 14 startů na překážkách dosáhl Lodgian Whistle hned na 6 vítězství a i přes svůj nízký věk dokázal vydělat přes milion korun.

Posledním ze širšího okruhu favoritů je desetiletý Stretton, který posledních 5 let závodí pouze v Pardubicích. Má naprosto ojedinělou bilanci, dosud nikdy v kariéře se mu nestalo, aby z nějakého důvodu nedokončil dostih. Jeden z nejspolehlivějších skokanů startovního pole sice vítězí jen málokdy, ale při dvou startech ve Velké byl před 2 lety třetí a loni dokonce druhý po obrovském boji s Theophilem, kterému v cílové rovince podlehl, ačkoliv v ní měl v jednu chvíli jednu délku náskok. Letos startoval dvakrát, doběhl čtvrtý ve druhé kvalifikaci a na konci srpna pátý v dvojkovém dostihu. Aktuální forma tak je s otazníkem. V sedle pak bude mít asi největšího smolaře Velké, Marka Stromského. Stretton dosud v kariéře z 25 překážkových startů zvítězil pouze 3x a naposledy před 2,5 lety, i díky výsledkům ve Velké však vydělal již téměř 2,4 milionu korun.

Pokud by vyhrál někdo ze zbytku startovního pole, jednalo by se o obrovské překvapení.

Startovní listina

1 – All Scater
10 let, Veronika Škvařilová-Řezáčová, trenér Jana Řezáčová, stáj DS Řezáčová-Mikule

2 – Lodgian Whistle
7 let, ž. Jaroslav Myška, trenér Štěpánka Myšková, Stáj Jeso

3 – Hegnus
12 let, ž. Lukáš Matuský, trenér Radek Holčák, stáj Ševců

4 – Bugsie Malone (IRE)
10 let, Adam Čmiel, trenér Radek Holčák, stáj AGA-Vlachovice

5 – Catch Life (ITA)
12 let, ž. Niklas Lovén, trenér Radim Bodlák, stáj Viktorie-UH

6 – Casper (FRA)
8 let, ž. Sertash Ferhanov, trenér MVDr. Čestmír Olehla, stáj DS Pegas

7 – Mazhilis (FRA)
11 let, ž. Jiří Kousek, trenér Josef Váňa st., stáj Köi Dent

8 – Sottovento (GER)
8 let, ž. Jan Kratochvíl, trenér Josef Váňa st., stáj Statek Chyše-Váňa

9 – Dulcar de Sivola (FRA)
7 let, Josef Borč, trenér Stanislav Kovář, stáj DiJana Dobšice

10 – Stretton
10 let, ž. Marek Stromský, trenér Stanislav Popelka., stáj Nýznerov

11 – Mahony
8 let, ž. Hakim Tabet, trenér Stanislav Popelka, stáj Quartis-Zámecký Vrch

12 – Ribelino (FRA)
12 let, ž. Thomas Boyer, trenér Luboš Urbánek, Stáj Lokotrans

13 – Vandual (SVK)
12 let, ž. Romain Julliot, trenér Marián Štangel, stáj VADUAL

14 – Player
8 let, ž. Marcel Novák, trenér Lenka Kvapilová, stáj Nýznerov

15 – Theophilos (FRA)
10 let, ž. Jan Odložil, trenér Josef Váňa st., stáj Dostihový klub iSport-Váňa

16 – No Time To Lose (GBR)
11 let, Jakub Kocman, trenér Josef Váňa st., stáj DS Paragan

17 – Tzigane du Berlais (FRA)
9 let, ž. Jan Faltejsek, trenér Pavel Tůma, stáj Dr. Charvát

18 – Talent
9 let, ž. Pavel Složil ml.*, trenér Hana Kabelková, stáj DS Kabelkovi

* žokej Pavel Složil ml. nahradil až v průběhu dostihového dne původně nahlášeného žokeje Martina Lišku, který se zranil v pátém dostihu a se zlomenou nohou byl odvezen do nemocnice

Do letošní Velké pardubické bylo řádně přihlášeno celkem 33 koní, včetně několika zahraničních. V této poněkud zvláštní zkrácené sezóně nejsou známy informace o tom, že by některý ze zahraničních zájemců nesplnil kvalifikační podmínky. Z v Česku trénovaných přihlášených koní splnili všichni, dokonce se našel i jeden, který úspěšně dokončil hned dva kvalifikační dostihy, ale jeho tým přihlášku ani v posledním možném termínu nepodal. Současné podmínky a dění kolem koronaviru bohužel nejsou zrovna přívětivé, takže francouzský tým účast ve Velké vzdal. Mezi 18 jmény, které se nakonec ocitly v losovacím osudí, zůstalo jediné od v zahraničí trénovaného účastníka, slovenského Vanduala. V jakém pořadí se koně a jezdci postaví na start?

Kvalifikace

Do Velké pardubické je kvalifikován každý kůň ve věku minimálně 6 let, který bez chyby (tj. bez pádu či vybočení) dokončí aspoň jeden ze čtyř kvalifikačních dostihů. Zahraniční koně musí bez chyby dokončit aspoň jeden dostih typu steeplechase či crosscountry o délce minimálně 4800 metrů konaný ve Francii, Irsku, Itálii nebo Velké Británii v době od poslední Velké. Samozřejmostí je, že kůň musí být zároveň přihlášen do dostihu v řádném termínu. Jedinou výjimkou je obhájce vítězství, který je kvalifikován automaticky.

Kvalifikační dostihy se běhají v Pardubicích, jsou dlouhé 5800 metrů a z velké části kopírují kurs Velké pardubické. Samozřejmě se v nich nevyskytuje Velký Taxisův příkop. Tato překážka se skáče pouze jednou v roce, při Velké.

1. kvalifikace (Cena města Pardubic – EURO EQUUS) se konala 4. 7., úspěšně ji absolvovalo 13 koní a vítězem se stal Theophilos s žokejem Bartošem.

2. kvalifikace (Cena města Pardubic – Memoriál mjr. M. Svobody) se konala 25. 7., úspěšně ji absolvovalo 8 koní a vítězem se stal Ange Guardian s žokejem Kouskem.

3. kvalifikace (Cena firmy Chládek a Tintěra, Pardubice, a.s.) se konala 8. 8., úspěšně ji absolvovalo 6 koní a vítězem se stal Lodgian Whistle s žokejem Myškou.

4. kvalifikace (Velká cena města Pardubic – Memoriál Oktaviána Kinského) se konala 29. 8., úspěšně ji absolvovalo 10 koní a vítězem se stal Sottovento s žokejem Odložilem.

Kurs Velké pardubické

Kurs dostihu čítá celkem 31 různorodých překážek.

č. 1 – Živý plot
120 cm vysoký a 130 cm široký živý plot s 80 cm vysokým dřevěným břevnem na odskokové hraně. Skok pro zahřátí. Moderní historie Velké nepamatuje pád na této překážce.

č. 2 – Živý plot s příkopem
130 cm vysoký a 290 cm široký živý plot s nízkým dřevěným břevnem na odskokové hraně, následovaný krátkým 60 cm hlubokým příkopem. Opět skok na rozehřátí, avšak jeho podcenění může přinést fatální následky. Právě zde skončila pouť Registany za 3. vítězstvím v řadě v roce 2005.

č. 3 – Malý vodní příkop
Nejmenší z trojice vodních příkopů. 300 cm široký a 60 cm hluboký příkop, který se dá v případě nouze proběhnout. Před modernizací v 90. letech byl tvořen betonovou hlubokou "vanou" s ostrými hranami a patřil mezi nebezpečné skoky. Dnes hrozí riziko pouze z podmáčených hran, díky kterým je nutné odskakovat s dostatečnou rezervou. Padá se zde minimálně.

č. 4 – Velký Taxisův příkop
Nejslavnější překážka dostihu. Skáče se pouze jednou za rok, právě při Velké pardubické. 150 – 160 cm vysoký a 180 cm široký živý plot je následován 400 cm dlouhým příkopem o hloubce 100 cm a pozvolným nástupem. Celková šířka překážky je tak 580 cm. A to je stav po modernizaci. Před rokem 1994 byl příkop o metr delší, o metr hlubší a měl ostrou hranu, o kterou si nezkušení koně v průběhu historie často přivodili vážná až smrtelná zranění. Modernizace udělala z překážky mnohem bezpečnější skok, bohužel na úkor obtížnosti. Navíc dnešní koně jsou mnohem kvalitněji připravení a na počátku dostihu mají dostatek sil, takže v současné době se na Taxisu padá jen velmi málo. V posledních pěti letech zde skončili svoji pouť dostihem vždy dva až čtyři koně, přičemž ne vždy byla na vině překážka jako taková.

č. 5 – Irská lavice
Atypická překážka, která dělá mnoha koním velké potíže, ač není nebezpečná. 200 cm vysoký a 450 cm široký val ohraničený z obou stran metrovými příkopy. Nedá se zdolat jedním skokem, musí se na ni vyjít a na druhé straně zase sejít. Dá se zde ale ztratit mnoho času, v horším případě i pohřbít závod. Některé koně tato překážka vystraší natolik, že ji odmítnou přejít. Předloni zde shodil jezdce Vajgaros.

č. 6 – Popkovický skok
Podle mnoha odborníků nejobtížnější překážka Velké. Překážku tvoří 130 cm vysoký a 200 cm široký živý plot s nízkým břevnem na odskokové hraně, následovaný 200 cm širokým příkopem. Její záludnost spočívá v tom, že ihned po doskoku musí koně ostře zatočit doprava. Mnozí jezdci ji tak najíždějí šikmo, čímž si skok prodlužují a zároveň můžou omezit další koně. Například v roce 1998 zde došlo k hromadnému pádu 8 koní způsobenému řetězovou reakcí po vybočení jednoho a zaváhání druhého koně. Velké problémy nadělala také v roce 2015, padly zde celkem 4 koně. Také v posledních dvou letech znamenala tato překážka konec v dostihu minimálně pro jednoho koně, vždy mezi nimi byla klisna Delight My Fire.

č. 7 – Francouzský skok
Dva živé ploty oddělené příkopem. Živé ploty jsou 120, resp. 130 cm vysoké a 110 cm široké. Příkop mezi nimi je také široký 110 cm. Nachází se za lesíkem, takže diváci na závodišti na ni nevidí. Kdysi se na ni najíždělo z oranice, dnes je před ní dlouhý travnatý odskokový pás, který překážce výrazně ubral na obtížnosti. Přesto se zde výjimečně objeví problém, např. v roce 2004 znamenal řetězový pád konec šancí hned 4 koní.

č. 8/9 – Malé zahrádky
První dvojskok dostihu. Dva živé ploty 130 cm vysoké a 150 cm široké, mezi kterými je 8,5metrová mezera, kterou koně vyplňují dvěma kroky. Překážka se musí najet ve správném tempu, jinak hrozí, že kůň druhý plot nezdolá. Častý strašák hlavně zahraničních koní, kteří takový typ překážky ze světa neznají.

č. 10 – Anglický skok
Překážka, jejíž obtížnost spočívá v příkopu před živým plotem, ne za ním. Před příkopem se nachází 70 cm vysoké dřevěné břevno, příkop samotný je široký 150 cm, následný živý plot je široký 120 cm. Patří mezi jednodušší skoky, na kterém se v podstatě nepadá. V roce 2015 však toto pravidlo jeden kůň porušil. Touto překážkou končí úvodní část Velké pardubické.

Následuje průběh velkým prostranstvím, tzv. náměstím, kde je nutné správně objet několik točných bodů. To například v roce 2008 nezvládl Amant Gris, který sice doběhl do cíle první, ale byl po právu diskvalifikován pro nedodržení kursu, když jeden z točných bodů objel ze špatné strany a o několik metrů si tak zkrátil trať.

č. 10a – Prodloužený Taxisův příkop
Nachází se vedle Velkého Taxisu a má zhruba dvoutřetinovou velikost svého slavného "bratra". Živý plot je vysoký 130 cm, široký 200 cm a na odskokové hraně stojí 80 cm vysoké břevno. Následný příkop je hluboký pouze 20 cm, ale je dlouhý 200 cm. Skok se navíc často neprovádí úplně rovně, ale drobně šikmo. Přestože nepatří mezi technicky obtížné překážky, padá se zde velmi často.

č. 11 – Živý plot s příkopem
Živý plot je 130 cm vysoký, 170 cm široký a na odskokové hraně je 60 cm vysoké břevno. Následuje 200 cm širký a 60 cm hluboký příkop. Tato překážka koním nedělá potíže.

č 12 – Živý plot – seskok
Na první pohled jednoduchá překážka. 120 cm vysoký a 130 cm široký živý plot s 60 cm vysokým břevnem na odskokové hraně. Její obtížnost spočívá v poloze doskokové plochy, která je o 50 cm níže, než je odskok. Kůň, který si toto neuvědomí, může mít problémy a tzv. ztratit nohy. Stává se to ale minimálně.

č. 13 – Živý plot
130 cm vysoký i široký živý plot s 80 cm vysokým břevnem na odskokové hraně. Pro koně oddechový skok. Nepamatuji zde potíže.

č. 14 – Poplerův skok
80 cm vysoké dvojbradlí. To je celá tato překážka, avšak její jednoduchost je její největší "zbraní". Koně mají tendenci ji podcenit. Jméno získala podle slavného meziválečného jezdce, dvojnásobného vítěze Velké, kpt. Rudolfa Poplera, který právě na tomto skoku v roce 1932 tragicky zahynul v jednom rámcovém dostihu. V roce 1991 zde padl fenomenální Železník, avšak neutekl od žokeje Josefa Váni st., byl znovu nasednut a stíhací jízdu dovedl ke svému čtvrtému vítězství.

č. 15 – Drop
Dvoumetrový seskok přímo před tribunami. V minulosti před ním koně téměř zastavovali a scházeli ho. S narůstající rychlostí dostihu narostla také obtížnost této překážky, neboť se běžně skáče z tempa. Občas zde některý kůň vyhodí jezdce ze sedla. Přímo ve Velké naposledy v roce 2015.

č. 16 – Kamenná zeď
Oddechová překážka před tribunami před obtížnou fází dostihu. 180 cm široká a 85 cm vysoká zeď, na kterou se nabíhá z oranice. Někteří mazaní jezdci využívají úzký travnatý pás podél bariéry, aby ušetřili síly svého koně.

č. 17 – Hadí příkop
Největší a nejobtížnější vodní překážka. Kdysi jezdce vyloženě děsila, neboť byla hluboká téměř 2 metry a obrostlá vodními rostlinami. Po modernizaci v 90. letech má pevné dno, minimální hloubku a z původní obtížnosti tak zůstala pouze šířka 450 cm a hlavně o 70 cm nižší doskok oproti odskoku. Pokud se nenajíždí příliš pomalu, tak se zde již téměř nepadá, ačkoliv jde po delší době o velký skok a koně již nejsou zrovna čerství.

č. 18 – Velký vodní příkop
400 cm široký a 45 cm hluboký vodní příkop, který se dá bezpečně proběhnout, je již jen stínem kdysi velmi obávané překážky. Přesto nepatří mezi lehké skoky. Kůň se musí odrazit ve správný okamžik a nenechat na doskoku v příkopu zadní nohy, taková situace často končí pádem. Přesně to se v roce 2015 stalo jednomu z favoritů Rabbit Wellovi. Sice nepadl, ale jeho šance na úspěch se rozplynuly. V minulosti šlo o druhou nejtěžší překážku Velké díky rozbahněným okrajům a velké hloubce.

č. 19 – Malý Taxisův příkop
Poslední a nejmenší z trojice "Taxisů" v kursu. Živý plot je 140 – 150 cm vysoký a 200 cm široký, na odskokové hraně je 60 cm vysoké břevno. Následný mělký příkop je široký 170 cm. Překážka obvykle nedělá problémy, neboť v těchto fázích se začíná opět zrychlovat a skáče se tak z dobrého tempa.

č. 20/21 – Velké zahrádky
Nachází se vedle Malých zahrádek a jde o stejný dvojskok. Jediným rozdílem je, že se skáče v opačném směru a mezera mezi živými ploty je o 0,5 metru delší.

č. 22 – Suchý příkop
Jednoduchý příkop s bílým odskokovým břevnem, široký 300 cm a hluboký 90 cm. V minulosti chybělo odskokové břevno, takže se stávalo, že si kůň příkopu jednoduše nevšiml. Dnes se zde zpravidla vůbec nepadá, ojedinělou výjimkou je loňský pád Lukáše Sloupa ze sedla Krocoleona. Je to druhá překážka kursu, na kterou diváci z tribun nevidí.

č. 23 – Steeplechase skok
Steeplechase skoky nahradily dříve používané proutěné překážky, neboť se nedají proskočit. Je vysoký 130 cm a široký 60 cm. Nachází se ihned po výběhu z lesíka na travnaté dráze. V tomto úseku jezdci zkouší nástupy a testují, jak je na tom kdo se silami. Takže se tu obvykle běhá velmi rychle.

č. 24 – Živý plot "U hangáru"
Název je odvozen polohou, neboť jde o překážku nejblíž hangárům na přilehlém letišti. Jedná se o 130 cm vysoký i široký živý plot. 60 cm před ním se nachází 80 cm vysoké odskokové břevno. Nachází se v táhlé zatáčce, což je vzhledem k rychlému tempu a boji o pozice příčinou nepříliš častých pádů. Ten poslední jsme mohli vidět v roce 2016.

č. 25 – Velký anglický skok
Začátek poslední obtížné fáze dostihu. Překážka bývá záludná hlavně za mokra. Tvoří ji 150 cm vysoký a 160 cm široký živý plot, 60 cm před ním se stojí 80 cm vysoké odskokové břevno. Obtížnost překážky tvoří doskok, neboť doskoková plocha je o 40 cm výše než odskoková a koně zde na doskoku často podkluzují. Za mokra se tento problém ještě násobí a v kombinaci s úbytkem sil zde v takových podmínkách dochází často k pádům.

č. 26 – Suchý příkop "mezi břízkami"
240 cm široký příkop s 50 cm vysokým odskokovým břevnem. Hlavním úkolem je neškobrtnout a udržet tempo. I přes únavu koní se zde nepadá.

č. 27 – Velký Havlův skok
Poslední těžká překážka kursu. 140 cm vysoký a 190 cm široký živý plot s 80 cm vysokým odskokovým břevnem ve vzdálenosti 50 cm před plotem, následovaný 250 cm širokým mělkým příkopem. Obtížnost skoku spočívá nejen v jeho velikosti, ale i v pozici v kursu, koně jsou již hodně unaveni. Navíc před překážkou běží koně dlouhý úsek oranicí, která je ještě více vysílí, obzvláště za mokra. Pády jsou zde poměrně časté, loni měl velké problémy Bridgeur a ač nakonec nepadl, byl zastaven. Překážka je pojmenována po dlouholetém obětavém správci závodiště.

č. 28 – Steeplechase skok
Steeplechase skoky nahradily dříve používané proutěné překážky, neboť se nedají proskočit. Je vysoký 130 cm a široký 60 cm. Nachází se na travnaté dráze a koně si zde chystají pozici na finiš. Každá chyba tak stojí mnohem více než dosud. V roce 2015 se o tom přesvědčil Zarif, kterému pak chyběly síly.

č. 29 – Steeplechase skok
Platí pro něj to samé jako pro překážku č. 28.

č. 30 – Steeplechase skok
Stejné parametry jako odstatní steeplechase skoky. Je to poslední překážka kursu, na začátku cílové roviny. Chyba udělaná zde se již nedá dohnat. Velkou sportovní tragédii způsobila tato překážka (tehdy ještě proutěná) v roce 1967. Bělka Lukava měla obrovský náskok, avšak pád na tomto skoku ji připravil o jasné vítězství.

Rekordy dostihu

Nejrychlejší čas: 8:56,01 min (2015, Ribelino, ž. Kašný)

Nejvíce startujících: 29 (1990)

Nejvíce vítězství jezdce: 8 (ž. Josef Váňa st., 1987-1989, 1991, 1997, 2009-2011)

Nejvíce vítězství jezdce v řadě: 4 (ž. Peter Gehm, 2001-2004)

Nejstarší vítězný jezdec: 58 let a 356 dní (Vladimír Hejmovský, 1951)

Nejmladší vítězný jezdec: 19 let (Josef Vavroušek, 1956)

Nejstarší vítězný kůň: 14 let (Unkas, 1954)

Nejvíce vítězství koně: 4 (Železník, 1987-1989, 1991)

Nejvíce vítězství koně v řadě: 3 (celkem 6 koní: Epigraf 1957-59, Sagar 1981-83, Železník 1987-89, Peruán 1998-2000, Tiumen 2009-11, Orphee des Blins 2012-14)

Nejvíce vítězství trenéra: 11 (Josef Váňa st.)

Nejvíce startů: 28 (ž. Josef Váňa st.)

Nejvíce startů koně: 8 (celkem 3 koně: Železník, Salvátor, Flang)

Nejmenší rozdíl mezi 1. a 2. koněm v cíli: Nos (2x – 1886, vítěz Hanno, a 2010, vítěz Tiumen)

Nejvíce koní v cíli: 18 (2009)

Nejvyšší kurs vítěze dostihu: 55:1 (2012, Orphee des Blins)

Finanční dotace

Vzhledem k okolnostem nemohli pořadatelé dodržet minimálně stejnou výši dotace jako v předchozích 5 letech, museli jít o 40 % dolů. Letos se běží o 3 000 000 Kč. Velká pardubická je tak nejlépe finančně ohodnoceným cross country dostihem v Evropě. Pro peníze si doběhne prvních 7 koní. Ti svým majitelům vydělají:
1. místo 1 200 000 Kč
2. místo 660 000 Kč
3. místo 420 000 Kč
4. místo 300 000 Kč
5. místo 210 000 Kč
6. místo 120 000 Kč
7. místo 90 000 Kč

Základní informace

Délka dostihu: asi 6900 metrů
Počet překážek: 31 (z toho 3 vodní a 4 steeplechase skoky)
Doba dostihu: obvykle lehce přes 9 minut
Počet startujících: max. 25
Podmínky pro start koně: min. 6 let a splněný kvalifikační dostih
Podmínky pro start jezdce: min. 10 překážkových vítězství v kariéře a aspoň jeden dokončený překážkový dostih v aktuálním roce, nebo min. 10 překážkových umístění v kariéře a dokončený kvalifikační dostih v aktuálním roce

Historické zajímavosti

V dosavadních 128 ročnících se do listiny vítězů zapsalo 93 koní a 80 jezdců. Je mezi nimi 17 klisen a jediná žena, paní Lata Brandisová. Ta dokázala zvítězit v roce 1937 s klisnou Normou.

V historii dostihového sportu pouze jediný jezdec dokázal vyhrát oba nejslavnější překážkové dostihy, tj. Grand National v Liverpoolu a Velkou pardubickou. Je jím George Williamson. V Pardubicích vyhrál v letech 1890 a 1893, v Liverpoolu v roce 1899.

Již ročník 1878 poznal prvního trojnásobného vítěze a hned šlo o čistý hattrick. Hřebec Brigand vyhrál také v letech 1875 a 1877. V roce 1876 se dostih z důvodu mrazivého počasí nekonal. Zajímavé je, že se na jeho hřbetě při triumfech vystřídali dva různí jezdci.

V roce 1880 se dostihu zúčastnila klisna, která neměla jméno. Dokonce se probila na stupně vítězů, doběhla třetí.

Ročník 1881 vyhrál v sedle Victorie jezdec Hector Baltazzi, který si v průběhu dostihu zlomil klíční kost. Heroický výkon.

V roce 1896 dokončila svůj vítězný hattrick také první klisna, Lady Anne. K vítězstvím přidala ještě po jednom druhém, třetím a čtvrtém místě a byla nejúspěšnějším koněm historie Velké až do roku 1991.

Ročník 1900 vyhrál kůň, který neproběhl cílem jako první. Vítězná klisna Slava byla diskvalifikována pro křižování druhého v cíli, Magyaráda.

Od roku 1904 byly zavedeny časové limity pro jednotlivé dostihy. Stalo se tak na základě průběhu jednoho rámcového dostihu při Velké o rok předtím, při kterém jezdci a koně bojovali s tratí až do tmy. Jak uvidíme, časový limit byl později hlavním aktérem jedné z největších sportovních tragédií historie dostihu.

Ročník 1908 byl již druhým, který byl zrušen kvůli mrazivému počasí. Od té doby se Velká pardubická neběhá v listopadu, ale v říjnu.

Ročník 1909 nepoznal vítěze. Na startu se sešli pouze 3 koně. Jeden spadl, zbylí dva byli diskvalifikováni poté, co koně odmítali pokračovat v dostihu a mezitím vypršel časový limit.

Rok 1920 přinesl onu zmiňovanou sportovní tragédii. Ze šesti startujících koní jich pět padlo nejpozději na Popkovickém skoku. Osamocený Jonathan sice zvládl zbytek dostihu, avšak jezdec Koplík nikam nespěchal a užíval si ovace diváků. Mezitím vypršel časový limit, a vítězná dvojice tak byla po proběhnutí cílem diskvalifikována. Později se ukázalo, že toto rozhodnutí bylo chybné. Po přeměření trati v roce 1936 bylo zjištěno, že kurs dostihu je o 500 m delší, a tím pádem byl dosažený čas v pořádku. Bohužel se již nikdo neměl k tomu, aby původní rozhodnutí revidoval.

Ročník 1929 vyhrál bělouš Ben Hur, přestože v průběhu dostihu třikrát upadl.

V roce 1951 zvítězil dosud nejstarší jezdec v historii. Vladimírovi Hejmovskému bylo v době konání dostihu 58 let a 356 dní. Zajímavé je, že se na start Velké postavil pouze jednou. Zároveň to byl poslední rok, kdy kurs dostihu zavedl koně mimo vnitřní prostor závodiště.

V roce 1956 naopak vyhrál dosud nejmladší jezdec. Josefu Vavrouškovi bylo pouze 19,5 roku. Byl to jeho životní úspěch, nikdy poté již tento dostih nevyhrál.

V roce 1959 uzavřel sovětský Epigraf svůj vítězný čistý hattrick. Stal se teprve třetím koněm, který dokázal Velkou ovládnout třikrát. A zároveň prvním, který to dokázal ve třech letech za sebou. Také byl prvním z řady sovětských vítězů, kteří ovládli tento dostih nepřetržitě v letech 1957 až 1962.

V roce 1962 Velkou pardubickou poprvé přenášela Československá televize v přímém přenosu.

Ročník 1968 se nekonal z důvodu srpnových událostí. Zajímavé ale je, že přihlášeni byli dva koně z USA, což se nikdy předtím nestalo.

Raritou skončila Velká v roce 1970. Na prvních třech místech se umístily klisny.

V roce 1972 dokončil svůj vítězný hattrick Korok – kůň, který nikdy neměl běhat dostihy. Narodil se s vývojovou vadou na noze a kulhal. Přesto z něj Václav Chaloupka dokázal udělat jednoho z nejlepších koní historie. Později se výborně osvědčil jako plemeník.

Ročník 1973 se stal výjimečným. Poprvé v poválečné historii přijel kůň z Anglie, zároveň vyhrál a vytvořil na dalších 14 let časový rekord dostihu. Byl jím fenomenální Stephen’s Society.

Další velká sportovní tragédie postihla Velkou v roce 1975. Před poslední proutěnkou si Flang vypracoval asi čtyřdélkový náskok a zdálo se, že si jde pro vítězství. V té době však na dráhu vběhl kůň bez jezdce, Bledax, srazil se s Flangem, který se tím ocitl na zemi a závod nedokončil.

Ročník 1977 ovládla dvojice Václavů. Ten v sedle, Chaloupka, se tak stal prvním jezdcem historie, který vyhrál Velkou počtvrté. Dosud se to podařilo pouze třem dalším jezdcům.

Rok 1979 přinesl další historický zápis. V sedle Legendy se stal vítězem Jiří Chaloupka, a v listině vítězů se tak poprvé ocitla bratrská dvojice.

Ročníky 1981 až 1983 viděly čistý hattrick kladrubské dvojice Sagar – Pavel Liebisch. Sagarovu kariéru nešťastně ukončilo zranění nohy v kvalifikaci na VP 1984, čímž nejspíše přišel o čest stát se prvním a dosud jediným koněm, který by vyhrál Velkou čtyřikrát v řadě.

V roce 1987 se poprvé běželo pod 10 minut. Dostih však byl tento rok pravděpodobně o něco kratší, neboť místo překážky číslo 6 – Popkovického skoku – se skákala překážka 6b umístěná o kousek vedle v lese.

Rok 1989 přinesl souboj o historický zápis v cílové rovince. Dvojice Železník – Josef Váňa st. bojovala o zisk čistého hattricku. Václav Chaloupka v sedle Fráze zase usiloval své páté vítězství. Úspěšnějším byl nakonec Železník, který tak pokračoval ve své cestě do pozice nejúspěšnějšího koně historie dostihu.

Tak se stalo v roce 1991. Po nezdaru v předchozím ročníku se dvojice Železník – Váňa opět postavila na nejvyšší stupínek po nezapomenutelné stíhací jízdě po pádu na Poplerově skoku. Železník se tak se čtyřmi vítězstvími stal nejlepším koněm. Josef Váňa st. čtvrtým vítězstvím vyrovnal na čele historické jezdecké tabulky Václava Chaloupku.

Ročník 1992 silně poznamenala demonstrace tzv. ekologických aktivistů, kteří chtěli zabránit konání dostihu kvůli údajnému týrání koní. Vnikli do prostoru dráhy a pohybovali se v ní i během dostihu, což výrazně ovlivnilo především náběh na Velký Taxisův příkop, který byl díky tomu velmi pomalý. Spadlo zde osm z patnácti koní.

Krize kolem pořádání dostihů vyvrcholila v roce 1993, kdy se na start Velké postavilo pouze devět koní, nejméně od roku 1946. Závod dokončil pouze jeden.

Rok 1995 přinesl zatím poslední vítězství zahraničního koně. Byl jím britský It’s A Snip.

O další změnu historických tabulek se postaral rok 1997. Josef Váňa st. v sedle Vronskyho dosáhl na své páté vítězství.

V roce 1998 se poprvé triumfu dočkala žena v pozici trenéra. Peruán trénovaný Lenkou Horákovou však zvítězil nejen v tomto roce, ale i ve dvou následujících. Obzvláště ceněným vítězstvím je to z roku 1999, kdy porazil velmi silnou irskou konkurenci.

Ročník 2004 nabídnul divákům další přepis historických listin. Žokej Peter Gehm zvítězil počtvrté v řadě, což se nikomu jinému nepovedlo. Bohužel, další vítězství již nemohl přidat, neboť krátce poté utrpěl úraz v tréninku, jehož výsledkem je trvalé upoutání na invalidní vozík.

Extrémně rychlý závod se odehrál v roce 2008. Vítězná Sixteen (žokej Josef Bartoš) poprvé běžela pod 9 minut a také poslední kůň, který dostih dokončil, doběhl v rychlejším čase, než byl předchozí rekord dostihu.

Ročníky 2009 až 2014 také přidaly rekordní zápisy. Nejprve Josef Váňa st. třikrát za sebou zvýšil svůj náskok v čele historického pořadí jezdců, když přidal své šesté, sedmé a osmé vítězství. Při tom posledním mu zároveň chyběly pouze tři dny věku k tomu, aby se stal nejstarším vítězem Velké pardubické. V následujících letech se Orphee des Blins stala první klisnou, která dokázala zvítězit třikrát v řadě.

Také Velká 2015 se výrazně zapsala do historie, bohužel však v negativním světle. Poprvé byl totiž vítězný kůň v cíli později diskvalifikován pro pozitivní dopingový nález. Za ten sice nese hlavní vinu výrobce potravinového doplňku, takže padly velmi mírné tresty, ale na této neslavné premiéře to bohužel nic nemění.

V roce 2018 poznal dostih druhého pětinásobného vítěze mezi jezdci, žokeje Jana Faltejska. V porovnání s Josefem Váňou starším potřeboval na pět vítězství o jeden start méně (12) a byl při něm téměř o 10 let mladší. Josef Váňa st. poté čekal na šesté vítězství 12 let. Bude Jan Faltejsek i v tomto ohledu rychlejší?

Také loni jsme byli svědky historického okamžiku. Žokej Josef Bartoš dokázal jako první jezdec vyhrát dva slavné kontinentální překážkové dostihy Gran Premio v italském Meranu a Velkou pardubickou v témže roce.

Historie

Jak již bylo řečeno, první ročník se konal již v roce 1874, což z Velké činí sportovní akci s nejdelší tradicí v České republice. Dostihy se v Pardubicích a okolí pořádaly již desítky let předtím, navíc roku 1856 byla založena dostihová dráha na dnešním místě. Ta získala svoji dnešní podobu po druhé světové válce. Do té doby, hlavně v raných letech konání, byl dostih ve znamení častých změn kursu, koně běhaly i mimo vnitřní prostor dráhy, např. za tribunami. Tím se logicky měnila i délka dostihu, která se od počátku pohybovala kolem 6400 metrů. Od roku 1952 se uvádí délka asi 6900 metrů, která je dodržována i přes několik více či méně kosmetických změn v kursu v pozdějších letech. Po roce 1989 bylo na závodišti provedeno mnoho změn s ohledem na větší bezpečnost koní, jelikož do té doby mělo mnoho překážek nebezpečné parametry (hlavně velké hloubky a ostré hrany příkopů) a pád na nich často ohrožoval život koně. Současnou podobu má dostih od roku 1998, kdy byl změněn směr závěru dostihu v souvislosti s dokončením nové hlavní tribuny.

Bohužel, historie dostihu není bez přerušení. Počasí zavinilo zrušení Velké v letech 1876 a 1908. Tehdy se pořádala v listopadu a oba ročníky zrušil mráz. O další přerušení se postarala 1. světová válka (vč. roku 1919). Také 2. světová válka (vč. mnichovských událostí v roce 1938) zabránila konání dostihu. Od roku 1946 byla tradice dostihu přerušena pouze jednou, okupací republiky vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.

Od počátku měla Velká pardubická hojnou mezinárodní účast a čeští jezdci zprvu zahraniční konkurenci nestačili. Poprvé vyhrál Čech až roku 1902. První ročníky se také potýkaly s nízkými počty startujících koní. Před první světovou válkou byl počet startujících jen zcela výjimečně dvouciferný, v roce 1909 dokonce vyběhli pouze 3 koně. Obrat přišel až ve 2. polovině 20. let, od té doby čítají startovní listiny obvykle více než 10 jmen. Zároveň se vznikem samostatného Československa začali v poli převažovat koně domácího chovu. Zahraniční účastníci téměř vymizeli po roce 1948 a když už byli, tak obvykle ze Sovětského svazu. Tamní koně byli hlavně v 50. a 60. letech velmi úspěšní. Západní koně se vrátili ihned po roce 1989 a ročník 1990 se nesl ve znamení rekordní účasti 29 koní. To však již bylo moc a později byl zaveden limit maximálně 25 startujících koní, který velmi často není zcela naplněn.

Ač se jedná o kulatý ročník, žádnou velkou slávu nečekejme. Vzhledem k současné situaci a platným opatřením v souvoslosti s koronavirem se celý dostihový den uskuteční zcela bez diváků a s přítomností jen toho nejnutnějšího personálu. Nic takového se ještě nikdy v dlouhé historii Velké nestalo, takže o jeden zápis do dějin, tentokrát neslavný, je postaráno již před startem.

Druhá říjnová neděle. Pro všechny fanoušky dostihového sportu posvátný den. Den, kdy se na dostihy dívají i lidé, které jinak tento sport vůbec nezajímá. Na největší závod roku. Nejobtížnější překážkový dostih kontinentální Evropy. Legendu, jejíž první ročník byl uspořádán již v roce 1874, a jejíž vítězný kůň i jezdec vstupují mezi nesmrtelné. Je tu 130. Velká pardubická se Slavia pojišťovnou. Loni jsme byli svědky nádherného boje tří koní v cílové rovince a vítězství Theophila, který bude na startu i tentokrát. Dokonce hned čtyři koně, kteří již vědí, jak chutná vítězství ve Velké, obsahuje startovní listina. Jaké drama nám letos nejen oni připraví?

Vítáme vás u on-line přenosu. Událost začíná v 16:40.