Boleslav nahlodává extraligu. Mám dobrý pocit, říká kouč Výborný
Sedm nula. Pět nula. Celkem dvanáct vstřelených a žádný obdržený gól. Toť účet Mladé Boleslavi po posledních dvou domácích zápasech baráže o extraligu. Vítěz první ligy si poradil s Libercem i Chomutovem, týmy, co hájí příslušnost k elitě. „Sami jsme překvapení z toho, jak si to teď sedlo,“ nezastírá František Výborný, trenér týmu. Když v úterý porazí Olomouc, rozdá si to Boleslav v pátek o účast v přímém souboji s Libercem…
Co říkáte na to, do jaké pozice jste se posledními výsledky dostali?
„No, je spíš škoda, že jsme nepřivezli víc bodů z venku, aspoň po jednom. Kdybychom je tam neprošustrovali, možná už bychom na tom byli v tabulce líp. Ale my do baráže vstupovali s naprostou pokorou, s tím, že favority jsou extraligové týmy. Teď jsme pořád ve hře, což jsme přesně chtěli. Ne, aby po půlce bylo jasno. Je to otevřené i zajímavé pro lidi, chodí nám plná hala a atmosféra je parádní, kluci si ji užívají. Zůstáváme ovšem pořád při zemi, postup je pořád hodně daleko. Stále jsou ve hře tři mančafty.“
Jedna věc je výhoda domácího prostředí, kde jste zatím ztratili jen jediný bod. Přesto, přijde vám, že váš tým nabral pohodu ve správný čas?
„Myslím, že jo. Ono jde i o to, že první liga je přes sezonu strašně monotónní, jede pořád bez přestávky a nás navíc na konci ledna skolila viróza, s kterou jsme se prali asi dva měsíce až někdy do semifinálových zápasů s Třebíčí. Plno hráčům se pořád vracely teploty, tři čtyři dny jim vždycky bylo špatně. Teď už mi přijde, že si mužstvo sedlo.“
Ale čím to, že najednou předvede takové suverénní výkony?
„Asi to taky je těmi kvalitními zápasy, hraje se rychle za sebou, zadařilo se nám, dobře chytají gólmani a navíc jsme se srovnali s hrou extraligových týmů. Je vidět, že když si hráči věří, mají na to, měřit se s extraligovými soupeři a porážet je. Teď už to ale bude i o štěstí. Nicméně jako trenér z toho v současnosti mám dobrý pocit. Nejen výsledky, ale i hra je podle mého soudu velmi dobrá.“
A co říkáte na to, jak vaši hráči vedle obětavosti třeba i bouřlivě prožívají góly? O čem to svědčí?
„To je výborné znamení. Je z nich cítit sebevědomí, vůle, chuť, sebeobětování. I vy jako trenér za nimi pak vystartujete a prožíváte to s nimi, máte z toho radost. K podobným zápasům takové dojmy patří, ať už jde o titul nebo o postup. Nechci současnost srovnávat s tím, když jsme se Spartou hráli o mistra, ale ty podobné vnitřní pocity do vás zase vjíždí a říkáte si, jak se vám to všechno vrací, i když už to je nějakých šest let nazpátek.“
Podobně jako v play off si teď už ovšem nemůžete dovolit zaváhat…
„S tím počítáme, klademe si postupné stupínky. Hráčům vtloukáme do hlav, že jen a pouze ten příští zápas je nejdůležitější a pak se teprve budeme soustředit na ten následující. Stejně to ale uteče, máte čtyři dny a je konec sezony. Buď to zvládnete, nebo budete ten smutnější, tak to prostě je. Věřím ale, že hráči teď mají v hlavách, jak jsou nastartovaní a cítí, že nejsou bez šancí. Ale k tomu je potřeba zopakovat výkony, co jsme předvedli teď. Od jednotlivců i celého týmu.“
