S dvanáctým hráčem nikdo nemluví. A problémy neřeší

Problém reprezentačních týmů odjakživa tkví v tom, že tvrdé jádro fandů chodí na fotbal každý týden a se svým oblíbeným, nicméně v drtivé většině ne nijak zářně úspěšným týmem prožívá takové nervy, že na další emocionální zátěž prostě nemá sílu ani chuť.

Historické velkokluby typu Sparty, Slavie, Bohemians nebo Baníku existují vesměs minimálně pět lidských generací a vyrostla kolem nich ochranná sféra celých věrných rodin, čtvrtí a měst, občanské společenství lidí, kteří svůj klub nenechají padnout. Věřím, že z této skupiny, do níž patří uzavření samotáři, kamarádské partičky a synové s otci stejně jako vášniví hoši z Ultras, bylo v pátek na Letné jen minimum.

Fandové Slavie bojují proti nechtěnému trenérovi a trápí je minulost jejich majitele, klokani neustávají v boji za návrat do Ďolíčku, Ostrava nechce nechat padnout Bazaly. Právě tahle skupina fanoušků je fotbalu nejvěrnější, má také až překvapivě silný vliv. Své kluby dokáže vytáhnout z hrany reálně hrozící zkázy. A přesto tihle lidé nejsou ochotní přijít fandit Rosickému a spol.

Fotbalová asociace je však může získat zpět. Stačí něco udělat se známými problémy, které vyhánějí z hledišť ligových stadionů ty nejvěrnější, lidi, kteří svým klubem žijí, jsou ochotni pro něj obětovat volný čas i své peníze.

Ať hrají historické kluby na svých tradičních stadionech, ať se fanoušek na výjezdu nemusí obávat provokujících ochranek, ať může část lidí v hledišti stát, když si to přeje, ať šéfové fotbalu nenechávají fotbal bezmocným proti obchodním plánům politicko-podnikatelských elit. Pak bude jedno, kdo bude po volbách fotbalu vládnout.

Pak reprezentace získá podporu opravdového jádra českého fotbalu a ne jenom několika svátečních fandů. Potom bude mít národní tým jistotu, že za ním budou lidé na tribunách stát, i když se nedaří. A hráči pak po tak báječném zápase jako v pátek nebudou muset litovat: Škoda, že jich nepřišlo víc...