Romana Barboříková
14. května 2016 • 13:56

Rio, už jedu! Jeden z nejšťastnějších dní v mé kariéře, zářil Prskavec

1080p720p480p360p240p
Jeden z nejšťastnějších dnů na vodě, říká Prskavec o postupu do Ria
TOP VIDEA
Mladá Boleslav - Příbram: Rezek krásně trefil balon z voleje a Příbram vede 1:0 Mladá Boleslav - Příbram: Rezek krásně trefil balon z voleje a Příbram vede 1:0
Sparta - Vítkovice: Nepříjemný moment! Hudeček narazil helmou na plexisklo Sparta - Vítkovice: Nepříjemný moment! Hudeček narazil helmou na plexisklo
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z LIPOTOVSKÉHO MIKULÁŠE | Vypadalo to celkem jasně. Před začátkem nominačních bojů o jediné volné místo na olympiádu do Ria de Janeiro měl Jiří Prskavec díky loňskému titulu mistra světa pět bonusových bodů, což znamenalo poměrně slušný náskok. Vše se ale při čtyřech domácích nominačních závodech zdramatizovalo. O jménu na srpnové letence do Ria tak rozhodoval jediný závod – mistrovství Evropy v Liptovském Mikuláši. A bude na ní stát: JIŘÍ PRSKAVEC.



Co pro vás znamená fakt, že se vám to nakonec povedlo?
„Byl to velký sen se tam dostat. Je to jeden z těch nejšťastnějších dní v mé kariéře. Strašně jsem si přál dostat se jednou na olympiádu a teď se to stalo. Jsem strašně rád!“

Na autě máte už nějakou dobu nápis: Rio, už jedu. Jste rád, že tento nápis nemusíte měnit?
„To auto bylo spíš takové rejpnutí od sponzora, abych o to bojoval a povedlo se mi to. Všichni mi to přáli a já mám neskutečnou radost. Je to dobré, že to nemusím odlepovat.“

Je to nejvíc, čeho jste ve své kariéře dosáhnul?
„Zlato z MS je víc. Ze závodního hlediska OH není to nejvíc. Je to sportovní sen, ale i medaile z ME je soutěžně výš, než OH. Je tady totiž větší konkurence.“

Trať stavěl váš otec. Jak vám sedla?
„Mně se jelo krásně a jsem trochu smutnej za toho štoucha. Musel jsem pak zrychlit.“

V Liptovské Mikuláši vám nepřálo počasí, pršelo. Vadilo vám to?
„Byl to déšť štěstí.“

1080p 720p 480p 360p 240p
Jeden z nejšťastnějších dnů na vodě, říká Prskavec o postupu do Ria

Jaký je váš cíl pro OH?
„Pokusím se tam předvést nejlepší výkon.“

Co vám říkal táta před jízdou?
„Neříkal nic, byl nervózní, pak už na mě radši nemluvil, aby na mě nervozitu nepřenášel. Říkal jen, že vím, co mám dělat, ať jdu do toho naplno.“

Měl jste nervy?
„Tak 10 minut před startem jsem se strašně rozklepal, vůbec jsem nevěděl proč. Pak jsem se dokázal zklidnit, strašně jsem se těšil na jízdu. Trať se mi hrozně líbí, i když je těžká, chtěl sem ji jet ještě trochu líp. Ale jsem spokojenej a myslím, že už nevím, co říct.“

Po projetí cílem jste se radoval. Byla to zatím největší radost po semifinále, co jste zažil?
„Já se raduju vždycky, to zase pozor. Ale v tu chvíli jsem věděl, že tam je i Vávra (Hradilek). O Vítkovi (Přindišovi) jsem věděl, že má nějaké šťouchy, takže jsem věděl, že tam je někde kolem nebo tam vůbec není. Bylo to takové, že klaplo to finále a že o OH furt bojuju. Pak po výsledcích byla radost ještě větší.“

Na MS v Londýně jste měl velkou podporu rodiny. Byli i na Slovensku?
„Přijeli všichni Hujerovi, přítelkyně, její rodiče, tréninkový parťák, všichni… Ale jsou asi zalezlí v karavanu, tak je asi není tolik vidět.