Byl blízko svému prvnímu ligovému gólu v dresu Karviné. V 52. minutě duelu Karviné a Zlína už musel být přesvědčen, že balon po jeho střele hlavou skončí v soupeřově brance. Zdálo se, že útočníkovi Tomáši Wágnerovi už nic nemůže radost překazit. A stalo se. Odkudsi se vzala noha zlínského beka Lukáše Pazdery, který zákrokem, na jaký by byl hrdý kdejaký házenkářský gólman, míč z branky vytěsnil. I tak ale Karviná Zlín porazila. Vyhrála 1:0.
Co říkáte na způsob, jakým vás zlínský bek Pazdera připravil o vstřelený gól?
„To bylo neuvěřitelné. Vždyť to bylo v hrozné výšce!“
Věděl jste o něm vůbec?
„Viděl jsem ho na poslední chvíli. Říkal jsem si, už jenom zblízka hlavou trefit prázdnou bránu. A najednou tam vidím nějakého pavouka, který mi tam strčil na poslední chvíli nohu. Neřeknu, kdybych mířil dolů a tu nohu mu trefil. Ale já si myslím, že jsem střílel docela vysoko, ne? Jak tam tu nohu dostal? Teď už se tomu můžu zasmát, protože jsme vyhráli, i když mě to samozřejmě mrzí.“
Do vedení jste se nakonec dostali, ale v závěru zápasu jste se o náskok hodně báli, že?„Ale nakonec jsme to uválčili. I díky fantastickým fanouškům. Ti nám moc pomohli. Když už pak člověk nemůže a slyší, jak vám ti lidi fandí, vydá ze sebe i ten poslední zbytek sil. Tohle vítězství byla práce celé Karviné.“
Nebál jste se, že o jednogólový náskok nakonec přijdete podobně, jako se vám to stalo v prvním jarním utkání s Mladou Boleslaví?
„Vedli jsme 1:0 a ano, člověk si říká, že když jsme takový náskok neudrželi s Boleslaví, musí nám to vyjít teď. Zlín má navíc svou kvalitu, ne nadarmo jsou nahoře. Pak ukázali, že nás umí zamknout. Ale tou prací, kterou jsme odvedli i vzhledem k těm šancím, které jsme v prvním poločase měli, si myslím, že naše vítězství bylo zasloužené.“
