Stanislav Hrabě
28. dubna 2017 • 14:26

Hašek: Nabídka vést Spartu? Nepřijal bych, nebylo by to správné

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

V ročníku 2011–2012 vedl Spartu, ale za svojí první ligovou štaci považuje Martin Hašek až tu současnou v Bohemians Praha 1905. Tehdy totiž nad ním stál generální sportovní manažer Jozef Chovanec, který nesl veškerou zodpovědnost. Muž, jehož minulost je spojená se Spartou, v níž působil především v roli hráče a později na Letné dělal první trenérské krůčky, by se však do klubu svého srdce zatím nevrátil. A není to proto, že kdysi nad ním stáli generální sportovní manažeři Jozef Chovanec a Jaroslav Hřebík. „Oni měli zásadní kompetence,“ říká Hašek.



Považujete tohle rozdělení funkcí za tak zásadní, že si angažmá ve Spartě jako prvoligovou štaci nepočítáte?
„Byl tam model, kdy nade mnou stál sportovní manažer Jozef Chovanec (GSM), po jeho odvolání (prosinec 2011) roli převzal Jaroslav Hřebík. Já byl vedený sice jako první trenér, ale oni měli zásadní kompetence. Stavěli sestavu, spolurozhodovali o posilách, kdo odejde, vypracovávali tréninkové plány, plánovali soustředění, přípravné zápasy. Nebyl jsem asistent ve smyslu, jak ho známe, ale ani hlavní trenér se všemi pravomocemi. Já vedl tréninky, chystal mužstvo na soupeře a analyzoval jeho hru, vyhodnocoval následně naše výkony.“

Takže jste se za prvoligového trenéra nepovažoval?
„Nebyl jsem hlavní. Pro mě to byla obrovská zkušenost, mandát na to cítit se připravený převzít prvoligové mužstvo. To se stalo až teď v Bohemians Praha.“

Na podzim vám bude osmačtyřicet. Přichází premiéra ve vhodnou dobu vašeho života?
„To je věc relativní. Měl jsem hodně rychlý vzestup. Půl roku jsem byl asistentem u béčka Sparty, pak jsem převzal druholigový tým Sokolova a poměrně brzy se vrátil do Sparty a dostal se až na funkci prvního trenéra A mužstva s kompetencemi, jaké jsem měl. To už jsme probírali. Opravdu raketový vzestup. Zákonitě následoval pád, jak strmý, to je na posouzení. Jen připomínám, že tři roky u sparťanského áčka bylo období velké stability. Zvláště měřeno dnešním pohledem.“

Ve vašem trenérském životopise zeje roční díra. Jak byla vyplněna?
„V roce 2015 jsem na Spartě skautoval hráče a vedl skupinové tréninky pro mládež. Ale nenaplňovalo mě být bez vlastního týmu. Byl jsem rozhodnutý, že s fotbalem skončím a půjdu úplně do jiného oboru lidské činnosti.“

Jste vystudovaný pedagog. Rozšířil byste řady učitelů?
„Ne, učit jsem nezamýšlel. Nebudu ale prozrazovat, co bych dělal. Byl jsem však rozhodnutý. Myslel jsem si, že mám fotbalu co dát vzhledem ke hráčským zkušenostem, vysokoškolskému vzdělání v oboru i trenérské praxi. Když jsem si zpracovával cívíčko (curriculum vitae), napočítal jsem, že jsem připravoval Spartu do 40 zápasů evropských pohárů. Říkal jsem si, že by o mě mohl mít někdo zájem. Ale nabídka nepřišla, rozhodl jsem se, že od trenéřiny odejdu. Nebyl bych první ani poslední. Stalo se ale, že Vlastimil Petržela odešel z Vlašimi do Baníku Ostrava, Vlašim začala spolupracovat se Spartou a obsadila místo trenéra. Logicky jsem přišel na řadu já, měl jsem zkušenosti a byl volný. Začátkem ledna 2016 jsem nastoupil ve Vlašimi.“

Bratři Haškovi: Táta je trenér i doma. Říká, že mladí plýtvají časem a potenciálem
Video se připravuje ...

Když jste sledoval letošní trenérské kotrmelce ve Spartě, nezamrzelo vás, že si na vás její vedení nevzpomnělo?
„Myslím si, že se mi práce ve Vlašimi docela dařila. Nasbírali jsme dost bodů a také posunuli několik hráčů výš. Obě zadání jsme plnili. Trenérsky jsem vstal v uvozovkách z mrtvých, říkal jsem si, že bych mohl být pro ligu potenciálně zajímavý. Obecně, nejen ve vztahu ke Spartě. Napadlo mě, že by i z její strany mohla nabídka přijít. Ale byl jsem rád, že nepřišla, protože bych ji musel odmítnout. A to by nebylo jednoduché.“

Nerozumím, proč?
„Protože by to nebylo správné. Necítil jsem se, že bych byl ten, kdo by měl zachraňovat Spartu.“

Nebylo by to zbabělé?
„Ne, jenom seriózní posouzení stavu. O strachu vůbec nemluvím, ten tam nebyl. Vysvětlím. Trenér, který převezme Spartu, musí mít všeobecnou podporu a přesvědčení, že je ten pravý. Rozštěpil bych sparťanskou veřejnost, pro některé fanoušky by moje jmenování působilo jako červená na býka. A to by nebylo dobře.“

Co by vám mohli vyčítat?
„Nevyzrálost. Když jsem mužstvo vedl, měl jsem nad sebou GSM, největší tlaky nešly na mě. Ty já nezažil. Když se mi bude dařit v Bohemce, kde mám smlouvu na tři roky, může už ten okamžik přijít. Ale teď ještě ne.“

Druhá nabídka ale už přijít nikdy nemusí.
„To vím. Uvidíme, mám čas. Je mi sedmačtyřicet, cítím se však energií o deset let mladší. Teď jsem v Bohemce a soustředím se jen na ni.“

Těch pár zápasů na její lavičce naznačilo, že nebudete tuctový trenér. Mě zaujalo, když jste po porážce se Zlínem nevynadal Martinu Dostálovi, že po jeho špatné malé domů šel soupeř snadno do vedení, neupozorňoval jste na křivdu, že vám rozhodčí Ondřej Pechanec upřel dva pokutové kopy. Nejste moc hodný na tuto práci?
„Vaši otázku považuju za komickou. Já si pamatuju, že mi naopak ve Spartě vyčítali, že jsem moc ostrý. Že si neumím vytvořit vztah k hráčům, jsem přísný, řvu na ně. Odpovím vám proto protiotázkou: Kdybych si stěžoval, pomohlo by to něčemu? Vrátil by nám někdo body?“

Vím, že ne. Ale takové jednání není u trenérů zvykem.
„Když je něco zvykem, ještě to neznamená, že je to správné. Hráč udělá chybu, to se stane. Sám to moc dobře ví. Je úplně dole a já ho o poločase ještě zatluču? Mám ho dorazit? Zamáčknout? Čemu by to pomohlo? Je pro mě partner, dospělý chlap, který to neudělal úmyslně. Hlas jsem zvedl, ale protože jsme nepracovali na sto procent. Schytali to, tohle přímo nenávidím. Ale že někdo udělá technickou chybu? Všichni je děláme.“

A rozhodčí? Ten vás přece poškodil.
„Jeho výkon neovlivním, nemá cenu se proto tím zabývat. Stihomamem, že je v tom úmysl, netrpím. To bych se z toho zbláznil, což nechci. Mrzí mě, že faul neodpískal, ale to je všechno.“

Nezaznamenal jste výčitky od vedení klubu, že jste se proti rozhodčímu neozval ostřeji?
„Žádný takový signál nebyl. Opravdu by to ničemu nepomohlo.“

Jako hráč jste se radil se svým starším bratrem Dominikem, mnoho zážitků je ve fotbale a hokeji společných. Může vám pomoci jeho pohled i v trenérském řemeslu?
„Teď s bráchou moc nekomunikujeme a na tohle téma už vůbec. Je ovšem pravda, že měl mnoho zajímavých postřehů. Díval se na kolektiv z optiky velké hvězdy, světové, která má v něm specifické postavení. Jako hráč jsem si prošel veškerými rolemi, od nezkušeného mladíčka, přes klíčovou postavu, až na konec kariéry. Zažil jsem si to, a mám tak velkou výhodu proti trenérům, kteří fotbal nikdy nehráli. Ale nebyl jsem nikdy megastar. Moje role byla vyběhnout, vybojovat, posunout. Reprezentoval jsem sice, ale hráčům jako Nedvěd, Poborský, Rosický, Berger jsem dělal servis, nezářil jsem. Vnímání megahvězdy jsem neměl. Proto bráchovy názory byly pro mě nesmírně důležité a poučné.“

Uplatnil jste je?
„Jedna trenérská zásada je být spravedlivý a měřit všem stejně. Z diskuzí s Dominikem vyplynulo, že hvězda má trochu jinou pozici, kterou je třeba respektovat. Když trenér tohle zvládne, hvězda mu to vrátí svými výkony. To je prospěšné pro všechny. Je to ovšem jemná psychologie, kterou je těžké vybalancovat.“

Trenér Bohemians 1905 Martin Hašek
Trenér Bohemians 1905 Martin Hašek

Probíral jste s ním, jestli máte vzít nabídku Bohemians?
„Ne, na to nedošlo. Ani nevím, jestli se byl na stadionu podívat.“

Napadlo vás někdy, že by vaše první trenérská štace mohli být Bohemians Praha?
„Budu upřímný. Když jsem přemýšlel nad tím, který klub by byl při návratu do nejvyšší soutěže pro mě nejlepší, vyšla mi Bohemka. Je to Praha, nemusím nikam dojíždět. Má skvělé fanoušky, kteří jí fandí, to je taky důležité.“

Slavii byste nebral?
„To by asi nebylo dobře. Stačí si připomenout, jak to nevyšlo s Františkem Strakou.“

Nevzpomínám si, že byste Slavii, ať jako hráč Sparty či trenér, urážel, či dokonce zesměšňoval.
„To jsem nikdy neudělal. Vnímám, že u Straky nerozhodovalo jenom to, že byl ze Sparty, ale i jeho osoba. Přesto je to precedens, že při takových nabídkách budou trenéři uvažovat, zda jít do rivalského klubu.“

Vylučujete Slavii navždy?
„Když budu patnáct let trénovat jiné týmy, tak se trochu vytratí z povědomí, že jsem spjatý se Spartou, a možná by to i šlo. Ale to je kdyby.“

Vstoupit do diskuse
0


Články odjinud


Články odjinud