Nejde to jen tak přehlédnout. V posledních letech Německo například přišlo o zázračné dítě Sebastiana Deislera, který ukončil kariéru, či o Roberta Enkeho, gólmana, který si dokonce sáhl na život. A hráčů s psychickými problémy je víc a víc. Naposledy Martin Fenin. Čím je fotbal na západ od českých hranic tak specifický? Enormním tlakem.
V každé fotbalové zemi je tahle hra pod drobnohledem. V Itálii, ve Španělsku, v Anglii - stačí ukázat prstem. Německá nátura však přidává k zájmu o fotbal i velký tlak, který může slabší povahu rozdrtit. Proto je v 1. a 2. bundeslize tolik případů hráčů a trenérů s různými psychickými potížemi - a proto se k nim zařadil i Martin Fenin.
„Je tady obrovský tlak. Kluci, co hráli ve Španělsku a Itálii, říkají, že tam to není tak silné. Bundesliga je vnímaná neskutečně,“ přesvědčuje David Jarolím, záložník Hamburku, který v Německu působí od svých šestnácti. „Největší problém je v tom, že někteří hráči do toho sklouznou, hodně si to berou. Přitom to je pořád hra,“ mračí se.
Řada fotbalistů, kteří v Německu přiznali psychické problémy, je v porovnání s ostatními zeměmi působivá: Sebastian Deisler, Jan Šimák, Markus Miller, trenér Ralf Rangnick nebo tragicky zesnulý Robert Enke. A Martin Fenin. Proč zrovna v Německu?
Kvůli tlaku. Zatímco Angličané berou fotbal jako hru, pro Němce je to z pohledu tréninků a médií zaměstnání podobně jako pro jihoevropské národy, třeba Italy. Na rozdíl od nich však Němci nemají ležérní povahu, přesvědčení, že na všechno je dost času.
To všechno se odráží i na tom, jak o fotbale píší média. Zatímco v Itálii dopodrobna rozpitvávají taktiku, v Anglii řeší příběhy, které fotbal přináší. A v Německu? Tam kritizují. „Poznal jsem tady, že v novinách je všechno buď černé, nebo bílé. Nic mezi tím neexistuje. Člověk je hodně na očích, pak je individuální, jak to vstřebává,“ vykládá Jarolím.
„V Hamburku byl tlak obrovský, a to jsem noviny nečetl. Kdybych každý den sledoval Bild, to si nedovedu představit,“ obrací oči v sloup Rozehnal.
Je s podivem, že se německé kluby ani po takovém počtu případů psychických problémů téhle složce fotbalu příliš nevěnují. Psychologické nebo mentální tréninky se v Bundeslize vyskytují jen výjimečně.
a sportovní věci... V Německu jsem nic takového nezažil,“ říká Rozehnal. Jarolím se se sportovní psychologií v Hamburku potkal, ale jen krátce. Specialista navíc nebyl zaměstnanec klubu a hráči k němu docházeli podle toho, kdo měl zájem.
To se však možná brzy změní. Feninův případ jen podpořil diskuzi, která se v Německu rozhořela po Enkeho sebevraždě v listopadu 2009. „Stále ještě je příliš mnoho klubů, v nichž berou sportovní psychologii na lehkou váhu,“ prohlašuje tiskový mluvčí VDV, německých hráčských odborů, Ulf Baranowsky. A volá po tom, aby se kluby začaly touto problematikou více zabývat.
I z Feninova případu je vidět, že by to bylo potřeba...