Tříbrankový debakl v Norsku sledoval jen na lavičce, ale i na něj se snesla kritika „konzultanta“ Karla Poborského. Obránce DANIEL PUDIL věří, že slova uznávané legendy před klíčovým zápasem reprezentace ve Skotsku zaberou. „Pokud to řekne takový hráč, má to nějakou váhu. Vzal jsem si to k srdci,“ kýve hlavou Pudil.
Před třemi týdny se užíral tím, že se v Norsku nedostal na hřiště, jenže s odstupem času si v nadsázce může gratulovat. Daniel Pudil jako jeden z mála hráčů nakonec nebyl osobně podepsaný pod fiaskem národního týmu. „Takhle to není. Jsme tým, a když se něco nepodaří, je to vina nás všech bez rozdílu,“ říká.
Vrátili jste se ještě k ostudné porážce v Norsku?
„Ano, rozebrali jsme si to u videa. Trenér nám ukázal, co se nám nepovedlo, i náznaky dobrých akcí. Udělali jsme za tím tlustou čáru. Vždy si musíte vzít ponaučení ze zápasů, které prohrajete, ale zase se v tom nemůžete patlat donekonečna.“
Jak se vám na tu blamáž znovu koukalo?
„Neřekl bych, že je to nepříjemný pocit. V televizi to vidíte jinak než ze hřiště, bylo tam spousta dobrých věcí, které kdyby se vyřešily jen o trochu líp, mohlo to skončit úplně jinak. Je to za námi, teď už myslíme jen na zápas ve Skotsku.“
Karel Poborský vám ve svém úvodním proslovu řekl, že jste v Norsku udělali ostudu. Souhlasíte s ním?
„Někde jsem si přečetl titulek, že jsme ostudy, ale tak to tam vůbec řečeno nebylo. Mluvil kriticky, v tom smyslu, že se nám zápas v Norsku nepovedl a výsledek byl špatný. A taky se nám snažil dodat trochu sebedůvěru.“
Jak?
„Mluvil o tom, jsou tady kvalitní hráči, nikdo tady není jen za zásluhy. A tohle my teď musíme dokázat na hřišti. Nejen o tom povídat.“
Poborský vám také připomněl, že hazardujete nejen se svými jmény, ale také s obrazem celého českého fotbalu. Uvědomujete si to?
„My si to uvědomili už v Norsku hned po zápase. Když přijdete do kabiny a je tam úplné ticho, rychle vám dojde, co se stalo. A je to pravda. Proto doufám, že v sobotu předvedeme ve Skotsku úplně jiný výkon a uděláme celému národu zase radost.“
Nejde jen o postup do baráže, ale i o reputaci celé reprezentace.
„Samozřejmě. Když se dostaneme do baráže a pak postoupíme na EURO, zase vrátíme českému fotbalu dobré jméno. Od toho tady jsme. Uděláme pro to maximum.“
„Nezažil jsem ho jako spoluhráče, ale potkávali jsme se na hřišti ještě jako protihráči, když hrál za Spartu. Mám k němu respekt, byl to výborný fotbalista, který dokázal hodně věcí. A pokud to řekne on, má to nějakou váhu. Vzal jsem si to k srdci.“
Věříte, že jeho slova zaberou?
„Spíš si musí každý sám sáhnout do svědomí. Kdyby tady byl Ivan Hašek a hučel do nás on, třeba by nám to taky nepomohlo. Vím, že kvalita v tomhle týmu je a že ve Skotsku vyhrajeme.“
Přístup hráčů kritizoval po fiasku v Norsku i reprezentační manažer Vladimír Šmicer. Jako by uvnitř týmu vládla „blbá nálada“ a spousta hráčů ani na sraz nechtěla jet. Souhlasíte?
„Určitě není příjemné přijet k reprezentaci a hned dostat v novinách čouda. Hráči, kteří tady jsou, toho dost dokázali a není jim určitě příjemné přijet ze zahraničí domů a hned slíznout kritiku. Nevím, jak je to v jiných zemích, ale v Belgii jsem nic podobného neviděl.“
Vážně v tom vidíte takový rozdíl?
„Řekl bych, že jo. Belgický tým za posledních deset let prakticky nic nedokázal, ale takovou kritiku jsem tam nezažil. Za více než tři roky, co jsem v Belgii, mám takovou zkušenost, že o vás novináři napíší to, co jste skutečně na hřišti předvedl. Tady to funguje trošku jinak.“
Počkejte, ale za ostudu v Norsku byla kritika oprávněná, ne?
„Samozřejmě, máte pravdu, proti tomu nic nemám. Když je to zasloužené, nemám s tím problém. Ale na druhou stranu – Lichtenštejnsko teď porazilo Litvu, my jsme nad ním vyhráli 2:0 a stejně se na nás valila kritika.“
Nemáte pocit, že se takový vztek mezi hráči promítá i atmosféry uvnitř týmu?
„Asi máte pravdu, že to někde vzadu v hlavách máme. Že když neuspějeme, zase se na nás povalí kritika. Možná to někdo v Norsku v hlavě měl, ale v té chvíli by se to mělo hodit stranou a soustředit se na zápas. Prohrát můžete, ale když budete po hřišti jezdit 90 minut, těžko vám pak někdo něco může vyčíst.“
„Povedlo se nám tam něco, na co Genk čekal deset let. Získali jsme titul, postoupili jsme do Ligy mistrů, vyhráli jsme Superpohár. Za poslední dva roky se nám začalo dařit. Jsem za ten úspěch rád.“
Navíc se v souvislosti s vámi také začalo mluvit o přestupu. Je možné, že Genk ještě na poslední chvíli opustíte?
„Slyšel jsem o zájmu z Itálie, Španělska nebo Německa. Ale do konce přestupového období už zbývá jen pár hodin, takže si nemyslím, že by to nakonec dopadlo.“
Kdyby to nevyšlo, nebyl byste zklamaný?
„Ne, vůbec ne. Mám ohromnou radost, že jsme se dostali do Ligy mistrů. Rád bych si ještě zahrál šest zápasů v Lize mistrů a na podzim zůstal v Genku. Rozhodně by to nebyla žádná tragédie.“
Existuje konkrétní nabídka?
„Nabídky už byly na stole. Španělská Osasuna nabídku Genku poslala, ale nakonec si přivedla na hostování jiného levého obránce, takže to trošku zamrzlo. Mluvili také o tom, že by mě mohli chtít až od zimy, kdy bych mohl odejít jako volný hráč. Takže by za mě nemuseli utrácet velké peníze.“
Takže teď spíš záleží na Genku?
„Asi tak. Ale jelikož klasickým levým bekem jsem tam vlastně jen já, spíš mě pustit chtít nebudou. I sám bych byl radši, kdybych tam mohl ještě půl roku zůstat.“
Vraťme se ještě k národnímu týmu. Je pro vás velký rozdíl vyměnit postupovou euforii z Genku za ponurejší atmosféru v reprezentaci?
„Jistě, nepovedl se nám poslední zápas, ale kvalifikační skupinu nemáme rozehranou tak špatně, abychom museli mít nějakou poraženeckou náladu. Záleží jen na nás, jestli se dostaneme do baráže.“
Cítíte, že ve Skotsku hrajete i za trenéra Michala Bílka?
„V první řadě hrajeme každý za sebe a za český národ. Chceme odčinit to, co jsme předvedli v Norsku, protože tam se nám to nepovedlo.“
Je teď kvůli tomu v mužstvu cítit nervozita?
„To zase ne. Chceme prostě ve Skotsku uspět a víme, že když se nám to povede, přiblížíme se ke druhému místo. Vlastně jinak – bude to téměř jasné.“
