Na ligový titul čekal dlouhých 32 let, co se věnuje trenérskému řemeslu. Miroslav Koubek se svého dosavadního vrcholu dočkal v Plzni, kde dál funguje mistrovská aura (třetí titul v pěti letech). 63letý kouč musel hned po pondělním utkání s Jihlavou splnit unikátní sázku, nechat se tetovat. „Manželka mě asi vyhodí z baráku,“ smál se ještě před tím, než odešel do kabiny za tatérem dodržet to, co hráčům slíbil po svém příchodu.
Jak těžké bylo utkání s Jihlavou?
„Dosáhli jsme cíle. Potvrdilo se, že poslední krok není jednoduchý, všechno nešlo jako po másle. Tíha posledního kroku nás ovlivnila psychicky, měli jsme také narušenou sestavu (vykartovaní Hořava s Vaňkem). Podle očekávání nám to drhlo ve středu pole. S Jihlavou jsme měli velkou práci.“
Ulevilo se vám, když jste proměnili hned první mečbol?
„Nepochybně. Kdyby se to táhlo do dalších týdnů, napětí by se zvyšovalo, bylo by to pro nás víc skličující. Zažil jsem podobné zápasy při postupu z druhé ligy do první nebo i na nižší úrovni, poslední zápasy jsou vždycky takové.“

Co vám vyhrálo titul?
„Titul vyhrálo charakterní mužstvo, které má velkou morálku, velkou zkušenost a velkou odolnost.“
Jaké zápasy byly pro titul klíčové?
„Určitě zápasy s našimi přímými konkurenty. Takže výhry se Spartou a Jabloncem v posledním podzimním kole, tam jsme nahrábli body.“
Jaké je to, získat titul po 32 letech?
„Nechci říct, že je to vrchol a končím, takhle vůbec nepřemýšlím. Teď je to meta, uvidíme, co bude dál, musí mi také sloužit zdraví.“
Čím se za titul odměníte?
„Když jsem přišel do Plzně, něco jsem plácnul ve smyslu: ‚Kluci, chci s vámi vyhrát ligu, o tom nepochybuji, a až ji vyhrajeme, udělám si malé tetování ve smyslu Viktoria jako vítězství.‘ Teď už na mě v kabině čeká tatér. Bohužel jsem si takhle naběhl, ale bude to do pěti centimetrů na nějaké skryté místo. Kam, to ještě vyřešíme. Takže jsem v průseru, doufám, že bude mít pevnou ruku. Když přijdu s tetováním domů, manželka mě asi vyhodí z baráku.“ (smích)




