Kulatou padesátku ve čtvrtek oslavil Miroslav Pelta, šéf fotbalové asociace a majitel jabloneckého klubu. A padesát položek má také seznam jeho nejzajímavějších, proslulých nebo zkrátka typických hlášek, které vybral portál iSport.cz u příležitosti jeho jubilea. Odráží se v něm nejen Peltovy charakteristické vlastnosti, ale i kus historie domácího fotbalu...
„Ty vole, já bych mu nejradši řekl: Ty ču..., tys přišel do Sparty, měli jsme náskok, vole, na jaře jsme se klepali, vole, všechno bylo cinklý, vole, jinak byl konec...“
Z policejních odposlechů I: kouč Jiří Kotrba coby někdejší podřízený Miroslava Pelty ve Spartě neměl o jarní sezoně 2002/03 detailní přehled...
„Český profesionální fotbal je na vysoké sportovní úrovni z hlediska etiky i toho korupčního prostředí.“
Nutno dodat, že být na úrovni opravdu ve všech ohledech český fotbal nemusí...
„Já mám pověst člověka, který spojí nespojitelný.“
Po spojení funkce předsedy FAČR s vlastnictvím Jablonce o tom snad nikdo nemůže pochybovat!
„Vlastníky klubu si nevybíráte. Ale já říkám za sebe, že těch šestnáct majitelů prvoligových klubů, to je osobní statečnost jednotlivců. To jsou hrdinové.“
A kdopak je tu hrdina největší?
„Pořád mi volá a chtěl by dělat srazy bývalých hráčů Jablonce. Tak jsme asi před dvěma lety jeden takový udělali. A musím říct, že to mělo takový průběh, že zase budeme pár let čekat, než bude další.“
Vypadá to, že někdejší jablonecký záložník Pavel Horváth si jednu pařbu na nějaký čas odpustí...
„V Jablonci máme výhodu, že politici nás podporují. Pomoc z jejich strany směřuje nejen do fotbalu a hokeje, ale i do těch ostatních kultur.“
Nutno dodat, že fotbal je poněkud alternativní kultura...
„Připadá mi, že si trochu spletl, kde ležíme. My jsme těsně před hranicemi s Německem, ne až za nimi. To mu asi manažeři špatně řekli.“
Přestup útočníka Daniho Chigoua z Dukly do Jablonce se zadrhl na finančních požadavcích a zeměpisných neznalostech.
„To neřídil nikdo, to vzniklo z nějaký ptákoviny Kounice-Chomutov. Ten Zejda je tam vyoperoval, ten právník to nevydržel a podal na něj trestní oznámení. A z malý věci vznikl velkej průser.“
Když se to takhle jednoduše vysvětlí, není největší korupční aféra v českém fotbale (2004) žádnou záhadou.
„Když svádím souboj o nějakého hráče, musím hráči nabídnout pěkný plat, startovné a aby ho to u nás bavilo hned u začátku, tak i bonus.“
Jako by to snad někoho v Jablonci od začátku nebavilo...
„Liga ještě nezačala, a vy byste nás už chtěli rozstřílet.“
Otázka, zda jedná o přestupu obránce Zdeňka Grygery do Ruska, tehdejšího šéfa Sparty oprávněně donutila k rázné obraně...
„S Tomášem Paclíkem jsem ještě nemluvil. Ale jeho reakce se nebojím. Vždyť přece nikdo neumřel.“
Probrat s plzeňským bossem fakt, že kouč Pavel Vrba půjde k reprezentaci, však přece jen mohlo být poněkud stresující.
„Použil jsem jako nástroj představenstvo, dělal jsem ho, jenom když se to hodilo.“
Když šlo v dvojroli generálního ředitele Sparty a majitele Jablonce do tuhého, jako při jednání o uvolnění kouče Jaroslava Hřebíka, čelil MP silné protistraně.
„To je to samé jako v manželství. Žijete v domnění, že vám je manželka stoprocentně věrná, a teprve až vám kamarád řekne, že potkal vaši ženu s nějakým fešákem a že se zdálo, že si mají co říct, tak teprve pak se tomu začnete věnovat. To samé bylo u mě s fotbalem.“
Není nad to mít dobré „kamarády“ aneb Co všechno viděl, slyšel a v kabele přinesl majitel Sparty Daniel Křetínský.
„Prý mu mám vytvořit takové podmínky, aby ho ta Sparta přešla.“
Když chcete udržet v Jablonci Davida Lafatu, nejlíp vám poradí jeho spoluhráči.
„Pořád věřím, že jeho chvíle ještě přijde a on pomůže Spartě v bojích o titul.“
Útočníka Tomáše Pekharta zapůjčil Miroslav Pelta před třemi lety Spartě opravdu nezištně. Ani nevadilo, že v té chvíli byl jeho Jablonec pouhé čtyři body za ní...
„Neznají mě, ani nevědí, proč to skandují. Je to davová psychóza. Fanoušci ze mě vyrobili nepřítele národa číslo 1.“
Mohutné protesty fanoušků v letošním roce jsou důkazem, že Miroslav Pelta musí být pořád v něčem první...
„Když někomu shoří dům, zůstane mu alespoň pozemek. Jenže Spartě nepatří ani ten.“
Východoslovenské železárny prý Vlastimilu Košťálovi a jeho pravé ruce předaly vyhořelý dům, ale jeden klenot v trezoru zůstal: Tomáš Rosický.