Dlouhá léta byl stálicí, od roku 2005 pravidelně patřil na soupisku některého z týmů NHL. Celkem zvládl obránce Zbyněk Michálek v nejlepší lize světa odehrát 784 utkání, z toho 612 jich bylo v barvách Arizony. Tam také v sobotu odehrál zápas, který byl pravděpodobně posledním v jeho zámořské kariéře. Pro vždy poctivého beka byl hodně emotivní.
S kšiltovkou na hlavě se postavil před novináře a začala zpověď. Nic lehkého pro Michálka, navíc po tak nepříjemné sezoně. Většinu z ní totiž strávil na farmě v Tucsonu, ale rozhodně to nebylo z důvodu slabé výkonnosti. Klub se totiž vydal cestou omlazování. Vedení Coyotes dalo Michálkovi šanci hrát až ve chvíli, když už o nic nešlo.
I proto byl v akci na poslední zápas sezony, domácí rozlučku s Minnesotou. Prohra 1:3 zamrzela, každý by asi na závěr ročníku raději výhru, ale pro Michálka šlo i tak o dost silný zážitek. „Chtěl jsem si to užít, a to se mi povedlo. Byla paráda zahrát si zase před našimi fanoušky a obléknout dres Coyotes," řekl v pozápasovém rozhovoru.
VIDEO: Takhle mluvil Michálek po zápase
Čtyřiatřicetiletý Michálek nezapomněl hrát hokej, stal se spíš obětí nastupujícího trendu. Pro manažery NHL je v tuto chvíli výhodnější nasadit mladého hráče, než se starat o veterána. Jednoduchý příklad byl k vidění například včera v Ottawě. Tam ke svému prvnímu utkání NHL naskočil devatenáctiletý obránce Charlie McAvoy a rovnou byl i druhým nejvytěžovanějším hráčem Bostonu... To by se před pár lety zkrátka nestalo.
Takže přesně z tohoto důvodu tedy majitel bronzu a stříbra z MS neměl den před utkáním lehké spaní, tušil, že jeho konec v NHL je za dveřmi. „Očekával jsem, že to bude emotivní, a to se mi potvrdilo. Hodně to na mě padlo," vykládal dojatý obránce.
V šatně s čapkou Coyotes se takřka neubránil slzám, ale nešlo o jen o duševní souboj na ledě či v šatně, nostalgie přepadla sympatického Michálka už doma. „V noci jsem ležel a celá kariéra mi najednou běžela před očima. Můžu být šťastný, že jsem hrál tak dlouho a těžko můžu být víc vděčný," pokračoval Michálek, který byl rád, že svou nejspíš poslední bitvu odehrál před domácími diváky.
„Tenhle moment si budu pamatovat celý život."
