Jágr o Calgary: Žádné peníze, žádný tlak. Možná se naučím lyžovat
Euforii tedy Jaromír Jágr ze svého nového angažmá na odiv příliš nedával, ale radost měl. To ano. V pondělí pozdě večer si střihl možná poslední noční trénink s kamarády na svém domácím kladenském ledě a už plánoval přesun směr Kanada. Směr NHL, směr Calgary Flames.
Co převládá? Úleva? Radost?
„Smíšené pocity. Na jednu stranu jsem na to čekal dlouho, zároveň to celé bylo hodně narychlo. Není moc příjemné jet do nového týmu a hned jít hrát zápasy. Bez toho aby člověk někoho znal, strávil s mužstvem nějaké tréninky… Pět měsíců jsem nehrál zápas, takže ty začátky nebudou nic moc.“
Co nakonec rozhodlo pro Calgary? Nabídka St. Louis byla hodně podobná…
„Prakticky stejná. Calgary… (vydechne) Bylo jedním z týmů, který tam byl od začátku. St. Louis se ozvalo až ve chvíli, kdy se jim zranili hráči. Ta šance, že se jim budou někteří kluci vracet během sezony, by mě pravděpodobně odsunula mimo. Nehledě na to, jak bych hrál. V Calgary věřím, že to bude otevřené a bude záležet na mně.“
Cítíte, že do jejich stylu zapadnete?
„To já právě nevím. To je těžké říct…“
Mluví se o kontraktu za milion dolarů plus další milion jako bonus. O peníze už tolik nešlo?
„Málokdo by ti v mých letech nabídl něco víc. Na druhou stranu zase není žádný tlak. (směje se) Být nejhůř placenej hráč na mužstvu není na jednu stranu vůbec špatné. Ode mě nikdo nebude chtít padesát, šedesát bodů za sezonu. Třetí, čtvrtá lajna v pohodě.“
Rozhodlo i to, že trenéra Glena Gulutzana trochu znáte?
„Jo, bavili jsme se spolu. Vedl mě už v Dallasu, tak jsme byli nějakým způsobem ve spojení. Takže nějakou představu mám.“
Jak se vám proti Flames hrálo v minulém ročníku? Dá se z toho něco vysledovat?
„Tam jsme podle mě prohráli… A doma taky prohráli… Takže to proti nim nebylo nic moc. Před dvěma lety jsme tam přijeli se sérii asi třinácti výher v řadě a po první třetině jsme prděli 0:5. Uvidíme.“
Jak rychlý vás teď čeká přesun?
„Na Floridu ani nepojedu, na to není čas. Takže co nejrychleji do Calgary, ve středu v prvním zápase nastoupit nestihnu, to je jasné. Takže se zapojit do tréninku s mužstvem, což pro mě asi taky bude trochu problém, pět měsíců jsem s mužstvem netrénoval. Uvidíme, kdy se podaří nastoupit.“
Je pro vás speciální Kanada? První angažmá v téhle zemi…
„Bude to zajímavé. Nikdy jsem tam nehrál, jeden z důvodů to byl, chtěl jsem to zažít. Na 99,9 procent to je moje poslední sezona v NHL, takže budu moci říct, že aspoň jednou v kariéře jsem v Kanadě působil.“
Jak na vás zapůsobí tvrdá zima? Po Floridě to bude velký podnební skok.
„S Floridou se to srovnat nedá, to je jasné. Uvidíme, co to se mnou udělá. Možná se naučím na stará kolena lyžovat. Všechno se seběhlo hodně narychlo.“
Vzpomněl jste si i na zápas, který jste proti Calgary kdysi odehrál v Praze v roce 1989?
„Můj první za reprezentaci. Bylo mi sedmnáct let, trochu jiná situace… Symbolické.“
