Kanadský brusič nároďáku: Jágr ho chce do Omsku
Brusle. Snad nejdůležitější pracovní nástroj hokejisty. Není divu, že na ně jsou hráči pořádně hákliví. Žlábek musí být vykrojený přesně podle jejich představ a hrany ostré jako břitva. Český tým povolal na pomoc dokonce specialistu z Kanady. Joe Frei přijel především na žádost Jaromíra Jágra, kterému nová metoda broušení učarovala během olympiády ve Vancouveru.
Je mu teprve 31 let, ale broušení bruslí se věnuje bezmála dvě dekády. Joe Frei je součástí rodinného podniku, své řemeslo, v Kanadě takřka posvátné, zdědil po otci. Právě ten přišel s revoluční metodou, kterou bude teď využívat i Jaromír Jágr. Především on.
Hvězdného útočníka odlišný styl broušení, s nímž se seznámil během olympiády ve Vancouveru úplně nadchl. „Sledoval, jak to dělám, nechal si to vysvětlit a požádal mě, jestli bych nenabrousil i jeho brusle,“ přibližuje Frei, jehož služeb ve Vancouveru využívali hlavně Kanaďané a Američané.
„Samozřejmě jsem Jágra neodmítl,“ usmívá se. „Byli jsme v kontaktu docela často. On byl hned při prvním setkání zaujatý, když jsme mluvili o broušení. Moc rád jsme dělal na jeho bruslích.“
Slavná „osmašedesátka“ se potom dokonce nechala slyšet, že tak skvěle se na bruslích ještě nikdy necítila. A hned začala mladého Kanaďana lanařit ke spolupráci v ruském Omsku. Tenkrát to ještě nedopadlo, ale od příští sezony by to mohla být realita. „Doufám, že to vyjde. Bylo by to super,“ přeje si Frei. Zatím bude Jágrovi a spol. k ruce při světovém šampionátu. „Je to pro mě velké ocenění, že pracuji pro českou reprezentaci.“
A v čem revoluční metoda spočívá? Bruska má dva brusné kotouče. Vedle klasického i menší diamantový, který dotváří tvar žlábku. Jeho dno tak nemá tvar obloučku, ale je rovné. Brusle se tak méně boří do ledu, podle Freiových výpočtů dokonce až o sedmdesát procent.
Zvláště u metrákového hromotluka, jakým je Jágr, to může být velice znatelný rozdíl. Po ledě se může pohybovat rychleji a dokáže pohotověji manévrovat.
„Na tuhle metodu jsme přišli před několika lety a postupně ji zdokonalovali. Už se ujala v některých týmech NHL, představuje budoucnost broušení,“ přibližuje Frei. „Je za tím hodně praxe a dolaďování. Mám spoustu triků, ale ty si nechám pro sebe. Je to rodinné tajemství.“
Novinka tak zatím není příliš rozšířená, v celé Severní Americe ji ovládá jen několik brusičů. „Sídlí daleko od nás, takže si navzájem nekonkurujeme,“ upozorňuje sympatický Kanaďan, jenž v neděli dorazil do Prahy. V Česku není poprvé, navštívil ho už před dvaceti lety.
„Dost se tady od té doby změnilo,“ rozhlíží se po moderní O2 Areně. Na město zatím moc času neměl. „Byl jsem se podívat jen v centru, u Muzea a sochy koně. Doufám, že se ještě naskytne příležitost po Praze se projít,“ přeje si.
Jaký bude o Freiovy služby u ostatních reprezentantů zájem, je zatím otázka. Třeba kapitán Tomáš Rolinek zůstane u klasiky. „Vím, že tady je nějaký Kanaďan je, ale já ho využívat nebudu,“ prohlásil. „Jsem spokojený, jak to brousí Pavel Vlašic a nic měnit nebudu.“
