Jeho parťák z Magnitogorsku je už doma v Rusku, Sergej Mozjakin opustil výpravu kvůli zranění, ale na Jana Kováře si vzpomněl, poslal mu před čtvrtfinále s Českem rýpavou zprávu. „Psal mi, že to pro nás končí,“ prozradil útočník, který se na velkou bitvu o všechno posune do prvního útoku k Jakubu Voráčkovi s Vladimírem Sobotkou.
Co jste Mozjakinovi odpověděl?
„Že se plete a končí to pro ně.“
Budí ruský tým s Kučerovem, Panariem nebo Kuzněcovem velký respekt?
„Jsou hodně silní, za ty poslední tři roky pod trenérem Znarokem měli vždycky medaile, hrají dobře. S ním se navíc docela změnili, už to není tým, kde to jeden tahá, snaží se hrát víc jednoduše, až v útočném pásmu to začínají točit. A i tímhle turnajem procházejí v pohodě, jenom jim nevyšel ten poslední zápas. Nečeká nás nic jednoduchýho, ale musíme vyhrát, není jiná cesta. Už je na čase je porazit.“
Téma byl i první český útok, který nedával góly. Vy je teď přinesete?
„Chtěl bych (usměje se). Bude to na nás, abychom týmu přinesli něco navíc, byli to plus, které dovede rozhodnout.“
Jakub Voráček
si vás jako středního útočníka pochvaloval už po zápase s Kanadou. Není ale trochu risk ji tolik proházet na čtvrtfinále?
„Kdybychom předchozí zápasy odehráli nějak skvěle, asi by se sestava neprohodila. Ve hře pět na pět nám to moc nešlo, nepadaly tam góly, tak trenéři sáhli po změně. Třeba to bude dobré a pomůže nám to.“
Jste po porážce se Švýcarskem zdravě naštvaní, že máte na víc?
„Třeba to pomohlo a sedneme si zdravě na prdel. Potřebujeme dělat ty detaily, které tam nebyly, doufám, že si všechno uvědomíme.“
Co by na Rusko mělo platit?
„Musíme být hodně u nich ve třetině a hlavně se jich nebát, být zdravě sebevědomí, silní na puku a věřit si. Tohle je způsob, jak je trochu vykolejit a taky půjde o začátek, o kterém se pořád bavíme. Jen to zatím nějak nevychází. Snad bude konečně lepší.“
