Zklamaný gólman Kovář: 0:7 je ještě milosrdný výsledek...

Co se vůbec dá říct k takovému utkání?
„Myslím, že vůbec nic. Tenhle zápas úplně jednoznačně vystihuje výsledek, kterým to skončilo.“

Já si spíš myslím, že je k vám skóre 0:7 ještě milosrdné…
„Jednoznačně. I když to číslo sedm zní šíleně, tak asi mohlo být ještě hůř a jenom díky tomu, že už pak Fini hráli  trošku na krásu, tak jim góly nepřibývaly.“

Původně jste měl jít do branky až v neděli s Ruskem, ale po první třetině jste asi vycítil, že nejspíš budete muset na led, co říkáte?
„Popravdě, trochu jo. Po tom třetím gólu jsem si říkal, že to nevypadá dobře. Navíc my jsme neměli dopředu vůbec nic, ani trochu to nevypadalo, že bychom třeba snížili na 3:1 a snažili se s tím něco udělat. Bylo to jenom o tom, kolik nám jich dneska Fini nasypou.“

Úplně první minuty ale nebyly tak strašné, finský tlak ovšem odstartoval asi gól v oslabení, že?
„Jasně. První gól to strhl a hodně jim pomohl i ten druhý, tahle krásná akce zvedla Finům sebevědomí, dala jim křídla, kdežto my jsme byli pod dekou. Do přestávky stihli ještě jeden a bylo po zápase.“

Českého kapitána Tomáše Rolinka se snaží od brankáře Niko Hovinena dostat Ossi Väänänen • Michal Beránek (Sport)Řekli jste si o první přestávce, že s tím zkusíte ještě něco udělat?
„Z 0:3 stačilo, abychom na 1:3 snížili. Ale já myslím, že se finský gólman (Hovinen) ani nezpotil. My jsme dnes neměli za celý zápas jedinou šanci, o které by se dalo říct, že byla gólovou a to se pak těžko dá něco dělat.“

Jak vám bylo zkraje třetí třetiny, kdy jste během 18 vteřin dvakrát lovil puk z branky?
„Zmar. Říkal jsem si, že si aspoň trochu zachytám a budu se snažit si to užít. Nejdřív to tam bek propálil skrz mého obránce a ten druhý mi tečovali za nohou, tak jsem jen smutně sklopil hlavu a počítal vteřiny, až bude konec…“

Zažil jste někdy takový zmar?
„Jednou se mi to stalo, raději jsem utekl z brány, protože jsem začínal. Ale když vlezete do branky jako druhý, tak se už nemáte kam schovat a musíte si to tam odbýt celé. Není to nic příjemného, vědět, že ten zápas je ztracený. Je to ostuda.“

Co si pak říkáte v hlavě? Už aby to skončilo?
„Jasně, to je jediná myšlenka, koukáte na časomíru a modlíte se, aby to skončilo co nejdřív.“

První zápas bráchou asi představoval jinak, viďte?
„Takhle jsem si ho nepředstavoval. Když jsem tam šel, bylo to už 0:4. To bylo strašný…“

Jde se vůbec těšit na nedělní utkání s Ruskem?
„Nevím, jestli je cíl vyhrát turnaj, ale určitě napravit si dojem. Celému národu za tohle dlužíme pořádný zápas s Rusákama, tak doufám, že se to povede.“

Tušíte, co asi fanoušci prožívali u televize?
„Řekl bych, že nejdéle po druhé třetině vypnuli televizi a šli se dívat na něco jiného. Tohle nebylo koukatelné.“