+
Nenechte si ujít nejnovější
zprávy ze světa sportu.
Sledujte nás na Facebooku
a dozvíte se vše jako první.
Vladimír Růžička s Jaromírem Jágrem
TOP VIDEA
Jablonec - Sparta: Považanec daroval Šuralovi hattrick – Sparta vede 3:0 Jablonec - Sparta: Považanec daroval Šuralovi hattrick – Sparta vede 3:0
SESTŘIH: Frankfurt - Dortmund 2:2. Borussia ztratila dvoubrankové vedení SESTŘIH: Frankfurt - Dortmund 2:2. Borussia ztratila dvoubrankové vedení
VŠECHNA VIDEA ZDE

AKTUALIZOVÁNO - Jako kapitán přivedl hokejovou reprezentaci k legendárnímu triumfu v Naganu. Jako kouč pak k titulu mistrů světa. Příští úterý se Vladimír Růžička znovu postaví na ostře sledovanou střídačku.



Laťku si předtím nasadil zatraceně vysoko... „To neřeším. Jde mi hlavně o to, abych pomohl dostat hokej zpátky do vrchních pater,“ říká.

Na téma reprezentace promluvil pro Sport týden předtím, než národní mužstvo nastoupí v přípravném utkání se Slovenskem. Čtvrtého listopadu se v rámci stoletých oslav českého hokeje představí i Jaromír Jágr nebo Martin Straka.

„Bude to mít pořádný náboj,“ říká reprezentační kouč. Ale hlavní cíl je podle něj jasný: medaile z mistrovství světa ve Švýcarsku.

Ve středu se Slavií hrajete Ligu mistrů v Curychu a na jeho předměstí v Klotenu právě Češi odehrají na konci dubna zápasy ve skupině šampionátu. Nezajedete se tam rovnou podívat?
„Ne, ne. Co bych tam tak brzo dělal?“ (směje se)

O JÁGROVI A CHUTI HRÁT
"Jarda je každopádně vzorem pro ostatní. Můžou vidět, že i přesto, co všechno dokázal, má chuť reprezentovat. O tom to je – o té chuti. Pokud někdo hrát nechce, ať mi to řekne a neschovává se za něco."
Trošku nasál atmosféru.
„To je přeci ještě hrozně daleko. Zatím na mistrovství tolik nemyslím. Napadají mě teď jiné věci.“

Jaké například?

„Úterní zápas se Slovenskem a potom první turnaj Euro Hockey Tour ve Finsku. Nějak se musíme dobře odrazit, věřím, že zápasy budeme vyhrávat. Aby celkově naše vystoupení melo hlavu a patu.“

V plném proudu je extraliga, Liga mistrů, do toho reprezentace. Jak to všechno skloubíte?
„Ale vždyť je to skoro stejné, hokej je pořád jenom jeden. Moc mě baví a je mi jedno, jestli je to na úrovni ligy nebo reprezentace.“

Neskočíte raději na důkladnější vyšetření kvůli vysokému tlaku? Čeká vás pořádný zápřah.
„Problémy s tlakem mám už od šestnácti let, beru prášky. Takže to není nic nového. Ale pod kontrolou budu, v mužstvu máme doktory, kteří vědí, jak jsem impulzivní. (usměje se) Jenže musím říct, že už ani na střídačce tolik neblázním.“

V extralize opravdu ne. Vydržíte být klidnější i na reprezentační lavičce?
„Na ní jsem nikdy tolik nevyváděl, přeci jenom to je něco jiného než extraliga...“

Berete obnovenou premiéru pořád s nadšením? Nebo už to bude spíše rutina?
„Těším se! Tři roky jsem u toho nebyl, je to pro mě obrovská pocta. Jsem rád, že mám i takové spolupracovníky, Pepu Jandače a Ondru Weissmanna. Hokeji rozumí, dávají mu hodně. A můžu se na ně stoprocentně spolehnout.“

Těšíte se i na to, že budete muset nosit neoblíbený oblek?
„V tom problém není, nějak to zvládnu. K reprezentaci to prostě patří.“

Zápas se Slováky se odehraje v rámci stoletých oslav, nebudou chybět Jágr nebo Straka. Takže se jedná o mimořádný duel?
„Jistě to bude mít větší náboj, myslím, že přijde i dost lidí.“

Přizpůsoboval jste tomu nominaci? Abyste kvůli důstojné oslavě sestavil opravdu nejsilnější tým?
„Každý zápas chci hrát v silné sestavě! Toužíme vyhrát, to je jasné.“

Jenže v rámci evropské série český hokej v posledních letech střádal. Jste připravený i na porážky?
(usměje se) „No, to je dobrá otázka. Porážky nesnáším, to je pravda. Ale i na ně jsem nachystaný, stejně jako každý jiný trenér. Nejde v hokeji jenom vyhrávat, i když budeme chtít, abychom těch porážek přiváželi co nejmíň.“

A jak to zařídit?
„Sestavovat silné výběry. Jinak to nejde.“

Je vůbec reálné, aby se v očích hráčů i veřejnosti prestiž Euro Hockey Tour zlepšila?
„Neřeším, jestli to jde, nebo ne. Uděláme všechno, abychom vyhráli. To jediné nás zajímá. Pravdou je, že to nejdůležitější přichází až na mistrovství světa. Je potřeba dostat náš hokej opět výš.“

Berete to i jako osobní poslání?
„Není možné, abychom byli jako v minulosti Sověti pořád nahoře. Když ale přichází i porážky, potom si těch výher teprve více vážíte. Teď snad přijdou.“

RŮŽIČKA A REPREZENTACE
Jako hráč v ní nastoupil k 200 zápasům, nastřílel 112 gólů, získal titul v roce 1985, vyhrál Nagano 1998.

Jako kouč ji dovedl k titulu v roce 2005 ve Vídni, předtím v roce 2004 do semifinále Světového poháru. Před touto sezonou se k mužstvu vrací, asistenty jsou Josef Jandač a Ondřej Weissmann.
Když jste naposledy reprezentaci vedl, získal jste titul v roce 2005 ve Vídni, předtím jste s týmem zazářil na Světovém poháru. Nenasadil jste si laťku příliš vysoko?
(zamyslí se) „O tom nepřemýšlím. Chceme se na mistrovství co nejlépe připravit a znovu říkám – jakákoliv medaili bude úspěch. A jakékoliv jiné umístění neúspěch. To tvrdím na rovinu dopředu, nemá cenu si něco nalhávat. Medaili už potřebujeme.“

A co ta laťka?
„Koho byl nelákalo zlato? Jde mi ale i o to, abychom hráli hokej plný bojovnosti. Musíme se o výsledky rvát.“

Budete si stejně jako ve Slavii šéfovat celou střídačku sám – tedy posílat na led útočníky i obránce?
„Určitě ano. Co se týče koučování, to je celé moje. Chci si to dělat sám, jsem tak zvyklý. Hlavní zodpovědnosti ponesu já, ničeho se nezříkám. Pepa (Jandač) a Ondra (Weissmann) dostanou jiný prostor – budou mít na starost hlavně sledování soupeře a naší hry.“

Hokejová veřejnost i řada expertů na vás tlačili, abyste od reprezentace před těmi třemi lety neodcházel, pak vás vybízeli, abyste se vrátil. A vy jste odmítal. Jaké to pro vás bylo?
„Strašně těžké. Ale už před Vídní (2005) jsem jasně oznámil, že ať dopadneme jakkoliv, skončím. Protože už předtím jsem slíbil Slavii, že v ní budu pokračovat. Takže jsem nemohl cuknout. Když dám slovo, držím ho. I když ten tlak od fanoušků byl velký.“

Neměl jste obavy, že si do budoucna přibouchnete dveře k národnímu týmu?
„Z toho jsem strach neměl. Říkal jsem si, že ještě nejsem tak starý a šance jednou přijde. Neřešil jsem, jestli to bude za rok, za dva nebo za sedm... Věřil jsem, že to přijde. Byl to i můj sen.“

Vrací se Jaromír Jágr. Jak se na spolupráci s ním těšíte?
„Je krásné, že se takhle rozhodnul. Je to nejlepší hráč, jaký kdy za nás hrál, obrovská osobnost. Jarda je svůj, ale já mám pro něj trochu slabost. Pamatuju si, že vždycky s ním byla obrovská sranda, je to super kluk. A když ho poznáte trochu víc, nejenom z potkávání na ulici, zjistíte, jaký je to pan hráč... Pro všechny je to výborná zpráva.“

Jak vůbec jeho návrat před sezonou vznikl? Vy jste ho oslovil jako první?
„Viděl jsem tiskovou konferenci (během léta), na níž to oznámil.“

Předtím jste s ním o tom nemluvil?
„Sem tam jsme se bavili, ale o tomhle ne. Pořád nevěděl, jestli zůstane v Rangers, nebo odejde, chtěl jsem mu nechat klid. Pak jsme si domluvili schůzku a na ní jsme všechno doladili.“

Ceníte si toho, že i když v Omsku po smrti Alexeje Čerepanova prožívá krušné časy, tak přijede na zápas se Slovenskem?
„Určitě ano. Je hrozné, co se stalo. Na druhé straně jsou to stoleté oslavy a na nich by hráč jeho kalibru neměl chybět.“

V reprezentaci nerad dělal kapitána. Budete to respektovat?
„Nebudu ho do ničeho tlačit. Hlavní je, aby byl v klidu. Tohle téma jsme spolu vůbec neprobírali.“

Jakou vlastně máte konkrétní dohodu ohledně zápasového vytížení před šampionátem?
„Nechci to přesně rozebírat. Pro mě je důležité, aby jel na mistrovství. Aby byl zdravý a měl chuť.“

Je hodně citlivé stavět mužstvo kolem Jágra?
„A proč?“

Takový hráč má jistě svoje názory.
„O tom nijak nepřemýšlím. Je super, že chce hrát za národní mužstvo, moc si toho vážím. Ale my musíme pořád stavět tým tak, abychom uhráli co nejlepší výsledek! Jarda je profík, nemám s ním zkušenost, že by mi říkal, kdo má ject, nebo ne. V tom není problém.“

Vrátil by se do národního mužstva, kdybyste ho nevedl vy?
„Nevím, musíte se zeptat Jardy.“

A váš názor? Jestli dost neprofitujete i z vaší autority.
„Fakt nevím, ani o tom nechci přemýšlet. Jarda je každopádně vzorem pro ostatní. Můžou vidět, že i přesto, co všechno dokázal, má chuť reprezentovat. O tom to je – o té chuti. Pokud někdo hrát nechce, ať mi to řekne a neschovává se za něco. Kdo nebude chtít, nepojede. Vezmu někoho jiného. Nebudu nikoho přemlouvat a nebudu si stěžovat, že někdo nechce jet. Pro mě osobně byla reprezentace vždycky to největší, ale jestli to pro někoho není, nebudu na něj tlačit.“

Co byste raději vyhrál – titul se Slavií, nebo titul na mistrovství světa?

(zamyslí se, pak se usměje) „To je otázka... Kdo mě zná, ví, že bych chtěl vyhrát všechno, ale ne vždycky to vyjde... Je každopádně cílem dostat náš hokej zpátky do vrchních pater.“

Po titulu se Slavií jste přiznal, že vedle postele máte hokejové teoretické příručky. Budete se do nich dívat i před reprezentačními akcemi?
„Máte pravdu, nějaké knížky mi tam leží. (směje se) Když mám chuť, občas do nějaké mrknu.“

A napíšete taky nějakou?
„To ne. Na to nejsem dobrý, od toho jsou jiní.“








Klasická verze
Mobilní verze