ROZHOVOR | Tohle prokletí je pronásledovalo celou sezonu. A ve třetím zápase předkola proti Brnu poslalo hráče Kladna na dovolenou. „Přestali jsme hrát a snažili se bránit výsledek,“ vracel se zklamaný kapitán Pavel Patera. Skóre otevřel gólem po úžasném slalomu, v samém závěru mohl 40letý veterán dokonce rozhodnout. Zahrál svůj nejlepší zápas v sezoně, přesto neodvrátil blížící se konec. Jeho tým prohrál 3:4 po nájezdech.
Po čtyřech letech Kladno postoupilo do play off, ale v předkole vypadlo po třech zápasech. Proti minulým sezonám to byl posun, nicméně považujete to úspěch?
„Jestli pro Kladno, nevím. Pro mě, ve čtyřiceti letech předkolo... Je to lepší než play out. Jsme rádi i za tenhle zápas, uvidíme, třeba příští sezonu to bude častěji. Ale porážka mě mrzí tím víc, že jsme byli blízko dalšímu zápasu a mohli je víc potrápit.“
Hrál jste, jako by to mělo být naposledy...
„Já už musím počítat, že každé play off bude poslední. Ale co bude dál, to teď vůbec nevím. Hlavou se mi honí úplně jiné věci, do budoucnosti se nedívám. Převládá hlavně zklamání.“
Probíráte třeba to, že Kladno stejně jako už několikrát ztratilo slibně rozehraný zápas tím, že se začalo strachovat o výsledek?
„Přesně tak. Rozhodlo, že jsme přestali hrát a začali bránit výsledek. Pořád si to v kabině říkáme, ale bohužel se to stalo znovu. Brno toho využilo, zatlačilo nás a dostali jsme hloupé góly. Dorážky metr, dva před naší bránou. Přitom to je prostor, který bychom měli čistit. Druhý a třetí gól padly přesně takhle.“
Sám jste otevřel skóre u vás dlouho nevídaným způsobem. Můžete situaci popsat?
„Pořád jsem hledal někoho, komu nahraju. Dostal jsem se přes modrou čáru... Tohle se občas povede, ale teď je to stejně už úplně jedno. Vůbec nic se tím nerozhodlo. Po dvou třetinách to pro nás vypadlo dobře, závěr jsme nezvládli. Jestli jsem dal gól nebo ne, je úplně jedno.“
Ještě za stavu 3:3 jste v závěru utkání mohl rozhodnout. Proč se to nepovedlo?
„Snažil jsem se to cpát mezi nohy, asi jsem měl vystřelit nahoru.“
Na nájezdy jste tentokrát šel vy, Jiří Bicek a Jaroslav Kalla, tedy samí zkušení hráči. Řekli jste si o to sami?
„Přišli za mnou, jestli pojedu. V takové chvíli pochopitelně neřeknu, že ne.“
Ovšem moc často jste na nájezdy nechodil, že?
„Moc často ne, protože kluci se o to hlásili. Tentokrát ne. Tak jsem šel. A dopadlo to špatně...“
Zápas jste měli slibně rozehraný, dlouho to vypadalo, že sérii prodloužíte. Najednou přišel konec. Co se vám honí hlavou?
„Před zápasem člověk nepřemýšlí o tom, co se stane, když prohrajeme. Já vůbec nevím, co mají v klubu v plánu, co já, teď na to nemyslím.“
Při závěrečné děkovačce jste pozdravili i sektor fanoušků Komety. Chtěli jste tímhle gestem dát hold soupeři?
„Když jsme hráli v Brně, byla tam bouřlivá atmosféra, přitom přátelská i k nám. Vzali nás jako soupeře, ne jako nepřátele. Hokej jsme si užívali, pro nás to bohužel mělo špatný konec. Když jsme jeli kolečko po ledě, řekli jsme si, že nebudeme přestávat a poděkovali všem.“
Co jste si při pozdravu s hráči soupeře s některými z nich povídal?
„No, člověk vždycky prohodí pár slov. Oni mají výborné beky, zkušené do play off. Nemusela to být jejich poslední výhra. Asi tohle jsem jim říkal.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
