Skuhravý o českém fotbale: Chybí mi show. Chorý? Kašli na excesy, soustřeď se na hru!
V září mu bylo šedesát, ale na postavě to není znát. Dvě vlny stříbrných vlasů, prošedivělá bradka a občas nasazené brýle mu přidávají na charisma. Ačkoli našel druhý domov v Itálii, kde rozhicoval tifosi během angažmá v FC Janov, poslední dobou se začal víc ukazovat v Česku. A docela překvapil, když se v létě vynořil ve Slovácku. Tomáš Skuhravý ve velkém rozhovoru pro deník Sport a iSport.cz hovoří nejen o tom, ale i současných útočnících nebo celém českém fotbale. „Hráči musejí uznat chybu,“ tvrdí důrazně. „Kolikrát mi chybí bojovnost, zdravá drzost, kreativita.“
Vytáhne z krabičky cigárko, objedná si espresso a stejně jako pálil na hřišti, padá z něho jedno slovo za druhým. Tomáš Skuhravý, druhý nejlepší střelec MS v Itálii. Ničivá zbraň ze vzduchu, jež před 30 lety opustila arzenál národního týmu – a která by se teď tolik hodila…
Zkraje července jste se objevil ve Slovácku jako člověk spolumajitele Pavla Buráně, stal jste se dokonce členem klubového představenstva. Potvrdil jste tím, že budete trávit víc času v Česku na úkor Itálie?
„Do Itálie jezdím pořád, i tam je moje srdíčko. Ale teď se věnuju hodně fotbalu na Slovácku. Převážně jsem čtyři dny v týdnu tam, o víkendu na fotbalech a jinak se pohybuju v Praze.“
Platí tedy, že v Janově máte stále své útočiště?
„Ano, zrovna za čtrnáct dní nebo tři týdny se tam jedu zase podívat, protože bude pár dní volna a já potřebuju ještě něco zařídit, navštívit kamarády. Už mi volají, kde jsem. Půjdu taky jako expert do televize a chci se podívat naživo na nějaké zápasy.“
Nedávno ale proběhla zpráva, že jste v představenstvu Slovácka skončil. A mohl vzniknout dojem, že nejen v něm. Jak to tedy je?
„Dohodli jsme se na tom s panem Buráněm, protože mám rád práci přímo okolo fotbalu a být v představenstvu spíš znamená absolvovat pořád nějaké schůzky a papírování. Řekli jsme si, že budu víc spolupracovat se Šumim (Veličem Šumulikoskim) a víc se starat o sportovní stránku. Možná to bylo formulované trochu jinak, ale jen jsem se prohodil se svým kolegou (na Skuhravého místo v představenstvu nastoupil Zdeněk Heneš).“
Sportovní ředitel Veliče Šumulikoski je hodně bezprostřední člověk, který se nechá unést emocemi. Jak s ním vycházíte?
„Je to výborný kluk. Srdcař. Má fotbalu dost co dát. Myslím si, že toho hodně dokázal už na hřišti, pro Slovácko toho udělal moc. Lidé by mu měli v mnoha ohledech naslouchat. Je to sice horká krev, ale to minimálně na hřiště patří. Je to znamení toho, že je do všeho zapálený. Doplňujeme se, vždycky je lepší slyšet víc názorů a shodnout se na řešení, které je pro klub nejlepší.“
Naladil jste se tak, že vidíte v klubové práci novou fázi svého života a kariéry?
„Práce okolo klubu mě hrozně baví. Rád se točím kolem fotbalu, vždycky jsem se v něm pohyboval, celý život. Baví mě starat se o tyhle věci, hledat nové talenty. Nevím, jestli je to nová fáze, ale tahle spolupráce mě prostě naplňuje. Chci poděkovat lidem, kteří jsou v klubu, je to příjemná parta. Nastavujeme to tam nově, jezdím se dívat na tréninky, na béčko i na mládež.“
Stejně mě ale udivilo, že zrovna ve Slovácku. Vnímal jste, že jste hodně lidí překvapil?
