Z náhradníka hrdinou. Proti Brnu ale Svoboda mrznul a málem dal gól
Čtyři zápasy, čtyři výhry. Co víc si může přát? Plzeňský brankář Adam Svoboda od návratu do plzeňské branky prokazuje, že je na něj spolehnutí. A co víc, včera se mohl v závěru zapsat i do extraligových dějin – pokoušel se trefit opuštěnou brněnskou branku.
„Jasně že jsem chtěl dát gól,“ pousmál se. „Ten puk mi trošičku poskočil, jen jsem do něj dloubnul,“ popisoval svůj pokus, který skončil ve středním pásmu. A je jeho sen zapsat se mezi střelce? „Mám jiné sny, ale jo, bylo by to příjemné,“ uculil se 34letý brankář, který se v sezoně, kdy většinou vysedával na střídačce jako náhradník, vrhl znovu do akce výtečně.
„Jsou to spojené nádoby. Když se týmu daří, je lehčí i pro gólmana naskočit do toho rozjetého vlaku,“ tvrdí Svoboda, jenž si včera připsal 27 zákroků, ale většina z nich přišla až ve druhé polovině utkání.
„První dvě třetiny jsem byl za diváka, připadal jsem si spíš jako fotbalový brankář, byla mi zima. Tak jsem se aspoň díval, jak hrajeme výborně,“ popisoval s nadsázkou zkušený brankář. Kometa se v úvodu do žádných šancí nedostávala, Svoboda byl tedy skoro bez práce. A mohl se kochat pohledem na plzeňskou hru.
„Bylo to nádherné, plesalo mi z toho srdíčko. Ale nejen z našich akcí, ale i z toho, co všechno pochytal Jirka Trvaj. Klobouk dolů,“ říkal plzeňský brankář, jenž litoval pouze momentu, kdy nechtěně přihrál na gól Divíškovi. „Všechno jsem měl nachystané, že ten puk odrazím, ale poskočil a dostal se k Divochovi. A on už je natolik zkušený, že tohle umí proměnit.“
Plzeň se také díky Svobodovi veze na vítězné vlně. „I tak ale chodíme do každého zápasu s pokorou. V tomhle mančaftu nehrozí, že by to tak nebylo, není tady nikdo na kopci. Všichni jsou pracovití a ta odměna přichází v podobě výsledků,“ komentuje plzeňskou morálku.
