Těžko hledal slova. Slávistický gólman Adam Svoboda byl po dalším debaklu mimořádně vytočený. „Musíme se opravdu už všichni chytat za rypák. Od prvního do posledního!“ láteřil brankář po výplachu 2:6 od Třince. Slavia potřetí v řadě prohrála s tím, že inkasovala šest gólů… Brankář si povzdychl hlavně nad bídným přístupem těch mladších hráčů.
Góly
Domácí: 11:45. Poletín, 44:40. Tomica
Hosté: 05:13. Hrňa, 07:41. Hrňa, 10:29. Dravecký, 22:10. Orsava, 30:00. Klepiš, 52:20. M. Růžička
Sestavy
Domácí: Svoboda (33. Furch) – Barák, Kolařík, Holub, Valach, König, Růžička, Knot – Tomica, Vlasák, Bednář – Sklenář, Divíšek, Klhůfek – Doležal, Vas, János – Micka, Poletín, Veselý.
Hosté: Hrubec (Hamerlík) – Linhart, Roth, Trončinský, Nosek, Doudera, Matyáš, Galvas – Orsava, Rákos, Hrňa – Adamský, Polanský, Klepiš – Rufer, Žejdl, Dravecký – Matuš, Růžička, Jašek
Rozhodčí
Fraňo, Souček – Jelínek, Pešek
Stadion
Návštěva
2804 diváků
Nebylo mu do řeči. Přesto zkušený 36letý brankář trpělivě vysvětloval, co stojí za slávistickým utrpením. „Strašně těžko se mi to hodnotí. Protože není vlastně co!“ říkal gólman, kterého po dvou třetinách nahradil Furch.
Co se to s vámi děje?
„Pokud jde o přístup, jsme všude ne o jeden, dva, ale o tři kroky pomaleji než naši soupeři. Pokud to takhle bude dál, tak to bude ukrutný sešup. Furt to opakujeme, vypadá to, že jsou to řeči do větru. Ale musíme se probrat a chytit se opravdu za rypák, od prvního do posledního! (zvýší hlas) A něco změnit, něco udělat. Kdybychom věděli co, tak nejsme tam, kde jsme, ale jsme první.“
Bylo vidět, jak jste frustrovaný, rozmlátil jste i hokejku, spoluhráči vám vůbec nepomohli…
„To hokejku bych nekomentoval, nejde ani o frustraci. Já si vážím každého zápasu, každé šance, kdy můžu do zápasu nastoupit. O to víc mě mrzí, že když si to dokážu vážit v těchto letech, že si to nedokážou vážit hráči, kteří jsou podstatně mladší než já.“
Celkově to vypadalo, že to byla hra kočky s myší. Především při přesilovkách, Třinec proměnil čtyři početní výhody.
„Kočka a myš byly poslední tři zápasy, nejenom s Třincem. Ten má hokejisty, o tom žádná. Hrají krásně na jeden dotek… Když se na to člověk podívá zpětně, vidí tu rychlost a přesnost přihrávek, což dělá rozdíl mezi hokejistou a člověkem oblečeným do výstroje a do dresu.“
V tabulce už máte pouze čtyřbodový náskok na poslední místo…
„Jsme si toho vědomi, ale hrajeme, jako kdybychom si toho nebyli vědomi. Nevím, co bych k tomu více řekl. Nechci povědět něco, co by mě mrzelo…“
Zažil jste v minulosti podobné tři debakly v řadě se skóre 4:18?
„Ne, ne. Nechci se koukat do minulosti… Nerad se hrabu mrtvému v prdeli, ale tohle jsem nezažil. Fakt si to nevybavuju. Každý musí začít u sebe, takže i já vím, že kdybych tolik puků od sebe neodrazil, mohlo to být jiné...“
Čím to, že najednou celý tým hraje takhle? Vždyť předtím se vám poměrně dařilo, zdálo se, že tabulkou půjdete vzhůru.
„Nejde mi do hlavy, že porazíme Litvínov, Spartu, v obou utkáních hrajeme precizně. Ale s týmy, s nimiž bychom chtěli bodovat a držet se někde v boji o play off, body rozdáváme. A jsme tam, kde jsme. V prdeli. Klidně to napiš, že jsme v prdeli. Protože to nemá s přístupem nic společného. Pokud ten náš přístup nezlepšíme, není šance…“
Myslíte si, že týmu škodí i ty neustálé nadávky od fanoušků směrem k trenérovi Lubinovi?
„To se omílá od července. To už je rutinní věc, víme, že všichni budou řvát. Oni ale góly nedají, oni je nedostávají. (odmlčí se) Pomáhají nám, jezdí za námi i na venkovní zápasy, ale protesty jsou jejich věc. My se musíme starat o to, abychom nedělali tuhle ostudu. Neděláme ji jenom Slavii, ale i svým rodičům. To je hrozné…“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
