Na otočku z kanadského Montrealu do Zlína a zase zpátky se vypravil Roman Hamrlík, bývalý olympijský vítěz z Nagana, aby byl na Moravě u velké rodinné slávy. Jeho bratr Martin se dočkal velké pocty od klubu ve Zlíně, kde je v současnosti trenérem, když byl pod strop zimního stadionu Luďka Čajky vytažen symbolický prapor s jeho číslem 41. Oba bratři přiznali, že je slavnostní okamžik před zápasem proti Hradci Králové (4:1) hodně dojal.
„Ještě teď mám husí kůži. Jsem velice rád, že jsem mohl přijet. Nečekal jsem, že to bude tak dojemné. Přijel jsem, abychom s bráchou měli hezkou hokejovou vzpomínku, chtěl jsem u toho být. Zlín to připravil velice pěkně,“ říkal Roman Hamrlík po první třetině utkání Zlín-HK Mountfield.
Bráchovi oplatil návštěvu na symbolickém okamžiku po konci hokejové kariéry. Sám měl v Kanadě rozlučku v restauraci s přáteli na večeři. Stanout na rozvinutém koberci na ledě zimního stadionu před diváky, kteří vytrvale tleskali, bylo něco úplně jiného.
Význam ceremoniálu pocítili i hráči, kteří během celé slávy stáli na modrých čarách naproti sobě a klepali hokejkami o led.
„Neumím si představit, kdybych byl na tom místě já. Asi bych bulel. Larry (Martin Hamrlík) je tady legenda a zaslouží si, aby jeho dres visel pod střechou. Přišlo hodně lidí, bylo to hezké,“ říkal zlínský útočník Petr Holík. Na trenérovi prý ale ani během úvodních minut první třetiny nepoznal, že by byl součástí tak velké akce, která ho zařadila po bok takových klubových legend, jakými byli například Jiří Králík, Karel Rachůnek, Luděk Čajka a další. „Choval se normálně. Před zápasem nám řekl pokyny jako vždycky, až po něm přišel a poděkoval mužstvu. My bychom chtěli vyhrát i bez této akce. Samozřejmě nám ale záleželo i na tom, aby měl Larry zážitek, abychom vyhráli i pro něho,“ podotkl Holík.
Soudě podle Hamrlíkových reakcí se to týmu povedlo. „Oslavenci“ se líbil výkon týmu, který od jeho nástupu na střídačku prošel výrazným vývojem kupředu.
Byli jsme lepší, agresivnější v napadání, získávali jsme si tím strašně moc kotoučů. Kluci do toho dali srdíčko,“ hodnotil hlavní aktér večera napřed zápas. „Děkuji klubu a fanouškům za zážitek na celý život. Jsem rád, že jsem u toho měl rodinu,“ dodal vzápětí.
Také on, stejně jako bratr Roman, přiznal, že měl na krajíčku, když šel žlutý prapor pod strop s jeho číslem a podobiznou. Na nervozitu si ale zároveň našel jednoduchý recept, kterým si pomohl: „Na ceremoniál jsem si vzal sako. Pak jsem ho ze sebe shodil a nasadil jsem si péřovku, naše trenérské montérky. Abych si tím převlečením uvědomil, že jsem v zápase. To mi pomohlo. Docela rychle jsem se do zápasu dostal,“ popsal s úsměvem.
Hned po prvních dnech své trenérské kariéry u extraligového áčka Zlína popisoval, jak konzultuje nejrůznější situace po telefonu s bratrem, a ten že mu radí. „Už mi po telefonu vyházel celé mužstvo. Některé hráče mi vyhodil už dvakrát,“ líčil například.
Ke konzultacím měl co říct i Roman Hamrlík, který připustil, že sestříhané situace ze zápasů si na počítači pouští pravidelně.
„Když Zlín vyhraje, tak to moc neřešíme. Když se prohraje, tak se zajímám, co se stalo, ptám se po příčinách. Ale neříkám bráchovi, co má dělat. Jemu se taky nedá věřit každé slovo,“ usmíval se Roman Hamrlík.
Na svém sourozenci pozoruje, jak ho trénování pohltilo. „Napřed byl z trénování nervózní, některé noci nespal. Teď je ale hodně rád. Nečekal jsem, že se tak brzo vydá na trenérskou dráhu, bylo to překvapení, a teď vidím, jak ho to baví a naplňuje. Doufám, že pomůže dotáhnout Zlín do desítky,“ přeje si bek s více než 1500 zápasy v NHL.
| Dresy pod stropem stadionu ve Zlíně |
| Jaroslav Stuchlík |
| Ladislav Maršík |
| Jiří Vodák |
| Jiří Králík |
| Luděk Čajka |
| Miroslav Okál |
| Karel Rachůnek |
| Martin Hamrlík |
| Z | V | VP | PP | P | Skóre | B |
|---|
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
