Miroslav Horák
20. března 2017 • 16:43

Výborný: Přežranost hráčů v extralize je neskutečná. Se*e mě to!

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Je to pár dnů, co vyšlo najevo, že František Výborný balí úctyhodnou trenérskou kariéru. Rozhodnuto bylo už před měsícem, kdy se na exitu dohodl s majitelem boleslavského klubu Janem Plachým. Branži opouští velký hráč, který prožil nejlepší roky ve Spartě. Tu donesl ke třem zlatým medailím. Nikdo jiný po něm už to nezvládl. „Už bych se na ní ale necítil,“ říká.



V pátek večer vyrazil do kina na Masaryka. Františku Výbornému začínají nové časy, jaké tři desítky let nepoznal. Ráno si nebude natahovat budíka, večer po zápasech už mu nebude špatně od různých stresů. Usne. Teď ještě, aby se uzdravil extraligový hokej. Úspěšný kouč má pifku na hráče, kteří se jen vozí a nedávají práci, co mají. Také o tom je otevřený rozhovor pro Sport. „Na rovinu, přežranost hráčů v extralize je neskutečná. A je vidět,“ vadí 63letému chlapíkovi, který se v Mladé Boleslavi přesouvá na pozici konzultanta nové trenérské dvojice Augusta-Ujčík.

Povězte mi, jak ve vás zrál verdikt opustit trenérský cech?
„Měl jsem jasno asi před měsícem. Pak jsem si sedl i s Honzou Plachým (majitelem klubu) a došli jsme definitivně k tomuto závěru. Bral jsem to jako vysvobození, poněvadž tahle sezona mi fakt dala zabrat. A Honza to na mně dobře viděl. Bral jsem si to moc k srdci, což asi ani nemám zapotřebí.“

Pročež Boleslav se rozjela vyhledat vaše nástupce. Co nové volbě říkáte?
„Já je znám jako malý kluky a pak jako Davidovy spoluhráče z nároďáku. Malýho Aušuse s Ujčou jsem jako caparty vídal denně v Jihlavě. Jako trenéry je však neznám, to je pravda. Ale jsou to mladí kluci plní elánu a ve velkém hokeji někdy začít musí. Dostali šanci, tomu rozumím. Mně ji takhle dal kdysi Pavel Wohl ve Spartě. Jeden pátek jsem trénoval juniory a v sobotu chlapy.“

NA STŘÍDAČCE: Pojďte, borci! Výborný od začátku koučuje na plný plyn
Video se připravuje ...

Spartě jste pomohl ke dvěma titulům v řadě (2006 a 2007). Kdy naposledy vás od té doby kontaktovala? Zda vůbec.
„Loni jsem měl telefonát s Petrem Břízou. Tehdejší majitel (Petr Speychal) měl Petrovi říci, aby mi zavolal. Volali jsme si, ale já to odmítl s tím, že už se na Spartu necítím. Všechny ty tlaky… Řekl jsem, že mi v Boleslavi nic nechybí, jsem tu spokojený, je to prima klub. Po jednom telefonátu to bylo víceméně vyřešený. Objevily se tam nějaké varianty, jenže popravdě, některé pro mě nebyly přijatelný. Já u Sparty prožil s přestávkami dvanáct let u áčka, oddělal jsem si tam svoje a všechno má svůj čas.“

Na druhou stranu, hřeje vás vědomí, že když Sparta potřebuje pomoci, volá se Výbornému?
„To samozřejmě potěší. Někteří fanoušci na mě vzpomínají dodnes, za to jsem jim moc vděčný. Ale jak říkám, už stačilo.“

Nicméně, jen v trenérech rudé soužení v play off nebude, co je dlouhodobým mindrákem Sparty vašima očima?
„Značnou roli vždycky hrají obrovská očekávání, každý si myslí, jak je jednoduché dojít k titulu, byť máte pohromadě mančaft jako hrom. Nejhorší pokaždé bylo přejít první kolo play off . Semifinále bylo většinou lehčí a finále už se hrálo bez zábran, na férovku mezi dvěma týmy. Ale ty nervy ve čtvrtfinále, strašně těžká práce. Za mých časů to byl dané: mohl jste mít smlouvu, na jak dlouho jste chtěl, ale pokud se nepřelezlo čtvrtfinále, šel jste o dům dál. To nás trenéry taky poznamenávalo, byl tam strach. Člověk byl mladší, řešil v hlavě nejen soupeře, ale taky svoji existenci, co se mnou bude dál, když vypadnu a vyhodí mě.“

Vaši klíčoví hráči z toho taky měli obavy, ale tenhle tlak je taky hnal, ne? Sám si to pamatuju. Byli úplně posedlí nutností úspěchu.
„Přesně. Já měl štěstí na kluky, kteří byli za Spartu ochotni obětovat všechno. Strašně chtěli. Generace Žemličků, Martinců, Šreků, Hlinků, Hlaváčů, můj David u toho. Podíval jste se jim do očí a měl jste jasno… Já si vždycky myslel, že všichni hráči chtějí automaticky uspět, ale z toho už jsem vyléčenej. Všichni ne. Řada hráčů myslí spíš na to, aby už byl konec sezony.“

Pojem klubismus je dnes vysmívaný, jenže ona to není fráze. Finance na nákupy má dnes řada celků, ale většinou nakonec rozhodne nějaká vnitřní vůle žrát led za vlastní klub. Straka v Plzni, Čajánek ve Zlíně, Ručinský za Litvínov…
„Naprosto přesně. Ti dřívější kluci byli ve Spartě odmalička, v srdci ji nosili a toužili pro ni vyhrávat. Žili s ní od rána do večera. Současné době se říká profesionalismus, ale nevím, nevím. Teď budu mluvit obecně, současní frajeři by měli být naprostí profíci, podepisují hodně slušný smlouvy, tak by si je taky měli oddělat, tomu klubu něco dát. Říká se tomu stavovská čest. Hráč by si měl říct: Ty vole, dostal jsem slušný prachy, tak se podle toho musím předvést.“

Je strašně těžké vybrat správné hráče

A to dnes nebývá automatické. Splněná povinnost je tu pak vnímána jako velká výsada hráče.
„Bohužel. V Boleslavi jsem se o tom v této sezoně přesvědčil. Od listopadu jsme se o tom v klubu bavili, řešili, co s tím. Nejdřív jsme to naše trápení chtěli pustit do novin, pak zase ne. S cílem, že by to kluky mělo konečně nakopnout. Vezměte si Kanaďany. Od nich je to kolikrát taky divadlo, klubismus moc neřeší, přechází z jednoho do druhého. Když však skočí na led, žerou ho. Jsou naučení, že i na farmě se musí pořádně ohánět, jinak je jiní frajeři z tribuny nahradí. A tohle mi od našich kluků chybí.“

NA STŘÍDAČCE: Výborný si vyjasňuje se sudími vyloučení boleslavského hráče
Video se připravuje ...

Není snadné najít balanc mezi tím, aby se slušně zaplacený hráč nestal přežraným a odváděl precizně svoji práci, pro kterou byl najat. Ne každého pořádná mzda motivuje, leckdo se díky ní zastaví, že?
„Já nechci kritizovat jednotlivé týmy, nebo na to vůbec ukazovat. Už slyším tu odezvu, co se do nás ten blbeček naváží… Ale na rovinu, přežranost v extralize je neskutečná. A na hráčích je vidět. Alibismus, apatie, nezájem… Můžete být v pytli, nedaří se, hoří vám u zadku a borcům je to fuk. Trenér nespí, doma je pomalu na kapačkách, u postele krabička první pomoci a hoši jsou v klidu. A tohle mě upřímně sere. Sere! Proto říkám, že téhle generaci přestávám rozumět.“

Co výjimky?
„Jistěže jsou, moc jich ale nebude. Každopádně, pro kluby je těžké vybrat správné hráče. Aby měli charakter, nebyli přežraní, do toho chcete jména, borce, co mají něco za sebou, aby vaši fanoušci dostali chuť, řekli si: Hele, on k nám přijde tenhle, to bude paráda… Jenže jak to kolikrát končí? Frajer udělal loni titul, otřel se o nároďák, dostal dobrou smlouvu, už víceletou, a uspokojí se.“

Manažeři často vzdychají na téma přebraného trhu. A pak často utěšeně přihazují, aby aspoň nějakou větší rybu získali. Asi se to hned nezmění.
„Pamatuju doby, kdy Ríšu Žemličku drželi v napětí rok co rok a další smlouvu dostal až podle toho, jak hrál v play off a jak dopadl jeho mančaft. To byl kapitán, co padal po držce a burcoval všechny okolo. To už dnes nevidíte. A vůbec, každý má dnes v puse na prvním místě český hokej, jeho budoucnost, ale jsou to spíš jen takový kecy do novin pro lidi. Vzletný slova a skutek utek… Zaplaťpánbůh, že už tohle nebudu muset řešit. Jsem z toho venku. Já si jen udělal svůj názor na věc a o něm tady mluvím. Nemusím nikomu nic a ani sám sobě dokazovat.“

Z Mladé Boleslavi odchází i váš syn z pozice sportovního manažera. Má to přímou spojitost i s vaším rozhodnutím a s tím, že ho ta role nenaplňovala?
„Je to přesně tak. Necítil se v ní dobře. Zjistil, že je po těch letech přehokejovanej, jak se říká. Možná si to představoval i trochu jinak, že některé věci viděl jiným způsobem, kdo ví. Popravdě, ani jsme to spolu neprobírali. A teď už je to jedno.“

Smrt Josefa Augusty byla pro mě hrozná

V Boleslavi vám nachystali pozici konzultanta trenérům áčka. Jak si to představujete po letech přímo u ledu?
„Nemyslím si, že Aušuse s Ujčou budu řídit, ale vzájemnou spolupráci si představit dovedu. Předpokládám, že budou chtít vědět něco o týmu, jak fungoval a já jim podle svého nejlepšího vědomí a svědomí vyjdu vstříc. Ale oni si stejně svůj názor na hráče a všechno ostatní budou muset udělat sami. Taky nechci vést nějaké zavádějící řeči, jejich představa a moje o tom kterém hráči se může úplně lišit. Budou tu od léta, za dva, tři měsíce práce si kluky otipují, vyzkouší. A kdyby se chtěli ptát dál, na taktiku, na způsob tréninku, budu jim k ruce. Nebo můžu dělat skauting hráčů, soupeře.“

Ale už naprosto v klidu a nad věcí, viďte?
„Samozřejmě. Rozhodně nebudu po zápase chodit do kabiny a tam vyprávět svoje moudra z tribuny. To je vždycky nejhorší, co může být. To mě v minulosti potkávalo a z toho jsem byl vždycky úplně hotovej… Tady musím dodat kreditu vedení Boleslavi, že mě tohohle ušetřilo… Jinde to bývalo horší. Člověk měl toho plnou hlavu, do toho na tiskovce novináři, přijdete zpátky do kabiny a tam to do vás nakulili lidi z vedení… (usmívá se) Myslím, že s klukama v Bolce to bude v klidu. I tím, jak jsem zmínil, že je znám odmalička. Malej Aušus jezdil s námi na dovolenou, v Jihlavě jsme všichni byli jedna rodina, mladí staří lampasáci drželi partu pohromadě.“

NA STŘÍDAČCE: Šoupněte si to od hráče. Výborný koučuje proti Spartě
Video se připravuje ...

Jistě se vás hodně dotkla nedávná smrt Josefa Augusty.
„To bylo hrozný. Tragédie. Hráli jsme, tak jsem ani nemohl odjet na pohřeb. S Pepíkovou rodinou jsme něco zažili. Podobně těžce jsem nesl odchod Jardy Holíka, hrávali jsme deset let v jedné lajně, pak mě trénoval. Na tyhle lidi nikdy nezapomenete, strávil jste s nimi mládí, nejintenzivnější časy.“

Přijde mi, že jste měl s Josefem Augustou hodně společného, selský rozum, popisovali jste věci, jak byly. Nebo ne?
„Souhlasím. Aušus taky říkal věci na rovinu a upřímně, nedělal z hokeje zbytečnou vědu a ze sebe žádného haura. A to vyhrál s klukama tři tituly mistra světa. Tahle trenérská generace měla v sobě něco, co u těch mladších tolik nevidím. Beru, že teorie a věda je dnes součástí vrcholového sportu, ale nadhled a selský rozum má pořád svoje opodstatnění.“

Chápu vaši nynější únavu z branže, ale co když vám trenéřina bude chybět?
„Myslíte, že se budu nudit? Uvidíme. Přichází jaro a já se musím dát do kupy s mými koleny. Musím se začít hýbat, zajít na golf, projít se po greenu. Baterky dobiju u moře. Hele, já se docela těším na novou práci. Začnu si hokeje víc užívat. Správná funkce do důchodu… (usmívá se) Ale ne, já si té role vážím, taky mi mohli říci: Díky a sbohem. Za to před vedením klobouk dolů.“

František Výborný nebyl s výkonem svých svěřenců příliš spokojený
František Výborný nebyl s výkonem svých svěřenců příliš spokojený

Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší  

Vstoupit do diskuse
0
Čtvrtfinále
Články odjinud


Články odjinud