Trénování malých dětí ho bavilo. Jiří Šlégr se zúčastnil svazového kempu v Chomutově pro talentované obránce do 14 let. A do tréninku byl zapálený. Vycházející naděje si často bral stranou, aby jim vysvětlil, co a jak zlepšit. „Doufejme, že jim takový trénink v odstartování kariéry pomůže,“ řekl.
Jak jste si trénink užil?
„Jsem zadýchaný, to především. (úsměv) Je dobře, že se něco takového dělá, když se věnuje pozornost mladým talentům. Je tam pochopitelně spousta chyb, kluci jsou ještě ve věku, kdy se vyvíjejí, ale je dobře, že sem chodí bývalí hráči, aby jim poradili a něco i názorně ukázali.“
Co jsou kempy U14Jde o jednodenní kempy pro talentované hráče z ligy osmých tříd. Projekt začal loni a byl výhradně pro obránce, nyní jsou i pro útočníky. Letos se jich uskutečnilo pět na různých místech České republiky: v Ostravě, Kroměříži, Mladé Boleslavi, Chomutově a Rokycanech. Pozváni jsou hráči, které vyberou kluboví trenéři. Obránci a útočníci trénují zvlášť a zaměřují se na jiné herní činnosti. Na každý kemp jsou zváni i úspěšní bývalí hokejisté, zároveň se ho účastní i trenéři, pro které je přítomnost nutná pro prodloužení licence, mají možnost být i přímo na ledě. |
V čem vy jako bývalí úspěšní hráči jste přinesli tu přidanou hodnotu?
„Když jsme vyrůstali, tak jsme také vzhlíželi k hráčům a koukali jsme na ně jako na modly. Nevím, jestli to dnešní kluci mají stejně, ale je to pro ně impuls v tom, že se o ně někdo zajímá.“
Čemu jste se na tréninku věnovali?
„Vzhledem k tomu, že šlo o trénink obránců, tak jízdě vzad s přechodem do jízdy vpřed a obráceně. Chtěli jsme hlavně dbát na detailech, v jakém mají být posedu, jak držet hokejku, kam se mají koukat, jak přistupovat k soupeřům u mantinelu, jak pracovat s pukem na modré čáře a podobně. Doufám, že si to přenesou do svých mateřských klubů, kde se i o poznatky podělí se svými spoluhráči. A věřím, že se taková záležitost bude opakovat a bude toho víc.“
Jak je těžké toho hráčům říct co nejvíce za dvě hodiny na ledě?
„Nemůžeme očekávat, že se to během dvou tréninků naučí, v každém případě na to bude myslet, a pak už je to o trenérovi v jeho mateřském oddíle, jak to s ním bude prohlubovat a dbát na to. Ale zkušenosti si odsud odnesou.“
Všiml jste si, jak na vaše rady hráči reagovali?
„Říkal jsem jim, že rozdíl mezi tím, když cvičení jeli poprvé a naposledy, byl dramatický a velký. Hokej je především o hlavě, když budete myslet na věci, o kterých vám trenér řekl, že by vám mohly pomoct, tak najednou zjistíte, že fungují.“
Osobnosti na kempechJiří Šlégr, Viktor Ujčík, Libor Procházka, Petr Nedvěd, Josef Marha, Jan Čaloun, Josef Beránek, Tomáš Vlasák, David Kočí, Jaroslav Nedvěd, Martin Hamrlík, Petr Leška, David Moravec, Jan Peterek, Pavel Trnka, Marek Malík |
Šlo o výběr hráčů do 14 let. Proč zrovna tento věk? V čem je klíčový?
„V těchto technických věcech je klíčový, jde o přechod do dospělejšího věku. Když na sobě talentovanější kluk pracuje v tomto rozmezí 14-16 let, tak může přeskočit kategorii juniorů a hrát rovnou mezi dospělými. Ale musí lpět na těchto detailech, ale jestli je solidní bruslař, tak se může prosadit, proto je potřeba na tom s nimi pracovat. Na samotné bruslení je ale potřeba se soustředit daleko dřív.“
Jak jste byl spokojený s jejich přístupem? Všichni kluci se zdáli soustředění…
„Myslím, že jsou rádi za to, že něco takového vzniklo a bylo vidět, že jsou nadšení a chtějí se něco naučit, to pak každý z trenérů odchází domů i s pocitem štěstí, že se někomu snažil pomoct.“
Obrovskou výhodou bylo, že na čtrnáct obránců bylo na ledě osm trenérů…
„To v každém případě, ve skupině se totiž spoustu věci ztratí. Kolikrát průměrný hráč může zapadnout do velice dobrého týmu a slavit úspěch. My ale chceme vychovávat i individuality, a když vidíme, že to někdo nepochopí, nebo mu to úplně nejde, tak je lepší si ho vzít stranou a ještě jednou mu individuálně ukázat, kde je ta chybička, kterou by měl odstranit, aby se posunul. Proto jsem si je bral zvlášť a říkal jim, že to vlastně umí, jen se nesoustředí na to, co mají.“
Souhlasíte s tím, že český hokej má problémy s nedostatkem kvalitních obránců?'
„To je problém na celém světě, je to nedostatkové zboží. Dřív všichni chtěli hrát v útoku, ale dnes zjišťujeme, že klenotem týmů jsou právě beci. Vše začíná od první rozehrávky, a když ji mužstvo nemá, tak je v problémech. S obránci musíme pracovat.“
Jak se český hokej dostal do takového stavu? A jak ho změnit?
„Historicky jsme tu viděli brankářské školy, školy pro útočníky, ale nikdy jsem nezaregistroval školy pro obránce. V tom jsme zaspali, ale teď už to začíná fungovat a my se tomu musíme věnovat, nejprve by se na to měli zaměřit v jednotlivých klubech. Chodím v Litvínově na led se čtvrťáky a už v jejich věku by se mělo trénovat couvání. Pak až do osmé třídy by mělo být jedno, jestli kluk hraje v obraně nebo útoku, měl by si vyzkoušet všechno. I útočník musí umět bránit, stejně jako obránce útočit, na což se teď klade velký důraz.“
Jak by měl vypadat moderní obránce?
„Jeho hra je o rychlé přihrávce, to je dnes rozhodující. A když ji dá, tak to neznamená, že pro něj akce skončila a musí podpořit útok. Dnes by se měl hrát komplexní hokej, do kterého se zapojí všichni hráči na ledě.“
