"IAAF nás ohledně této pocty nijak nekontaktovala. Moc bych si přál, aby se tak stalo a doufám, že v budoucnosti to tak bude," řekl Prokop agentuře SID.
Osobnosti, přijaté do Síně slávy, by podle něj měly sloužit i jako vzory. "To přísluší jen k výkonům, u kterých není podezření z dopingu. Přál bych si, abych u takovýchto ocenění nehrály roli pouze výkony, ale byla hodnocena celá osobnost. K tomu podle mě patří, že se člověk jasně přihlásí k boji proti dopingu," prohlásil Prokop.
Za jednoduše otřesné rozhodnutí označila volbu IAAF někdejší sprinterka Ines Geipelová (tehdy Schmidtová), jež patřila mezi 10.000 sportovců, kteří se v NDR nedobrovolně podíleli na státem řízeném dopingu. V současnosti spisovatelka a publicistka byla v roce 2000 jednou z hlavních postav soudního procesu, který šéfa východoněmeckého sportu Manfreda Ewalda shledal vinným z napomáhání ublížení na zdraví.
"Pro někoho jako IAAF by mělo být nanejvýš citlivé, když úplně popírá historický výzkum ve svých členských zemích. Sportovní historie NDR je zaznamenána, skutečnost leží na stole," řekla Geipelová, jedna z dvou stovek státem uznaných obětí dopingového systému. Kvůli nedobrovolnému zapojení do dopingu v roce 2005 dosáhla u soudu vymazání svého jména z rekordních tabulek. V roce 1984 totiž zaběhla se štafetou SC Motor Jena dosud platný klubový světový rekord na 4x100 metrů.
Kochová získala v roce 1980 zlato na OH v Moskvě v běhu na 400 metrů, v němž drží od roku 1985 světový rekord časem 47,60 sekundy, k němuž se běžkyně nedokážou přiblížit. Drechslerová zvítězila ve skoku do dálky na olympiádě v Barceloně a Sydney, s výkonem 748 cm je třetí v historických tabulkách.
Síň slávy otevřela IAAF předloni a mezi prvními do ní uvedla Emila Zátopka. Na dnešním galavečeru v Monaku k vyhlášení nejlepších atletů roku přibude k legendám dalších 12 osobností. Mimo jiné marocký mílař Hicham El Guerrouj, finský vytrvalec Lasse Viren, americká sprinterka Wilma Rudolphová či sovětský výškař Valerij Brumel.
