Řadě klubů docházejí peníze, bublina slavné KHL splaskla
Vítejte u pravidelných zpráv z KHL. Sparta vyhrála v Miláně 5:4, Třinec deklasoval Londýn v poměru 8:1. Otevřený šampionát Ruska 2014/15 pokračoval 33. kolem, na špici Západní divize zůstává švédský Linköping.
Stop téhle iluzi. Jakkoliv byla lákavá, jakkoliv byla odpudivá – je nereálná. Pochází z hlavy ruského hokejového činitele Alexandra Medveděva, vizionáře celoevropské soutěže. Centrum měla mít pochopitelně v Moskvě, čítala by 64 mužstev s minimálním rozpočtem 15 milionů eur.
Svůj gigantický plán vlivný funkcionář představil v roce 2012, už nyní měl být realizován. Místo expanze se však KHL smrskává, ořezává. Uměle byla vykrmena tak, že praskla a splaskla. Její šéf byl nedávno odvolán a nahrazen. O expanzi na západ přestává být zájem. Velká východní země se stahuje do sebe. I ve sportu. Proč, to asi víte.
Krize na Ukrajině a nevraživost mezi světovými velmocemi. Jak nemile ovlivňují ekonomiku Ruska, je poměrně jasně viditelné – za poslední kalendářní rok spadl kurz rublu vzhledem ke koruně o 32,5 procenta. K tomu si připočtěte finanční ztráty kvůli klesajícímu vývozu ropy a zemního plynu.
A byly to především RUSKÉ peníze, které dotovaly zahraniční účastníky KHL. V pražském Lvu, stejně jako v bratislavském Slovanu či záhřebském Medveščaku. Bez nich by nebylo možné rozpočty naplnit. Ani náhodou.
Jen český klub za cestu do finále minulého ročníku spolykal kolem miliardy korun. Se stejnou částkou dokáže například fotbalová Sparta hospodařit více než tři sezony. Není potřeba velkých počtů, aby bylo jasno: Lev nemohl být výdělečný. Nikdy. Nemohl pokrýt ani své náklady.
I proto je jeho návrat na scénu utopickým přáním. Za dva roky toho českým fanouškům nabídl hodně. Hvězdy při výluce v NHL, už zmiňovaný jarní souboj o Gagarinův pohár. Nechť tedy odpočívá v pokoji, vzpomínáme.
S trochou cynismu lze říci, že to jeho majitelé zabalili včas. Dokázali si vyhodnotit, že peníze nejsou, a nepouštěli se do nezabezpečného dobrodružství plného zpožděných výplat a nejistoty. Přesně tohle znají v již zmiňovaném Slovanu, v Atlantu Mytišči, lotyšské Rize a dalších klubech.
Současná situace samozřejmě hokej ovlivňuje globálně. Začněme v NHL. Téměř jistě se může přestat bát o své největší hvězdy. Není příliš pravděpodobné, že by Jevgenij Malkin následoval střelce Ilju Kovalčuka. Nebo že by se domů v dohledné době vracel Alexandr Ovečkin.
Naopak zámořské kluby dost možná opět začnou ve velkém draftovat ruské mladíky. Nebude hrozit, že s odchodem za oceán budou otálet, jak tomu bylo třeba v případu Jevgenije Kuzněcova, který místo růstu ve Washingtonu dal přednost lukrativnímu angažmá v Čeljabinsku.
Ještě výraznější dopady pocítí Evropa. Tradiční značky zůstávají na svých trzích, nebude dotaženo plánované odtržení Ženevy ze Švýcarska, Silvio Berlusconi nepostaví pro KHL hokejový AC Milán. Pozor, uvažovalo se o tom. Ve vší vážnosti.
Stejně tak hráči se znovu vrátí na rozcestí. Tam, kde byla v posledních letech jasná šipka mířící na Rusko, stojí ukazatel do mnoha směrů. Švédsko, Švýcarsko, Finsko. Hráči dostanou možná o něco méně peněz, ale taky je čeká méně cestování, nejistoty a odloučení od svých blízkých. To už stojí za zvážení.
V neposlední řadě může ze současného stavu věcí těžit Champions Hockey League. Zástupci KHL se do ní nehrnou, kladli si nesmyslné podmínky. Jenže tohle teď bude soutěž, která může spojit Evropu.
Ne, nepůjde v ní o miliardy. Ale právě proto by mohla existovat. Kdežto megalomanská Medveděvova vize představená onoho roku 2012 v Barceloně zůstane navždy jen vizí.
