Možná se s tímto názorem dostanu na pranýř. Možná to bude znít jako pochlebování hráči, který na první pohled rezignoval na fotbalový růst. Přesto tvrdím: Chápu Michala Kadlece, který se vydal do Turecka, přestože tušil, že si v příštích letech nezahraje evropské poháry. A rozumím mu.
I když to reprezentační obránce neřekne naplno, když se rozhodoval, jestli odejde z bundesligového Leverkusenu do Fenerbahce, zachoval se pragmaticky. Na jednu misku vah si položil Ligu mistrů, na druhou pak pohádkový plat kolem 54 milionů korun ročně. A rozhodl se pro peníze.
Fenerbahce totiž vzápětí dostalo od UEFA dvouletý trest zákazu startu v evropských pohárech za korupční aféru z roku 2011. Sen o Lize mistrů se tak tureckému klubu rozplynul. A s tím i šance, že se klíčový hráč české reprezentace objeví mezi evropskou elitou.
Ano, pokud by Kadlec nekoukal na peníze a svoje angažmá vybíral hlavně podle toho, jak se v něm může fotbalově posunout výš, do Fenerbahce by nešel. Jednak proto, že je turecká liga kvalitativně níž, a pak proto, že jeho novému zaměstnavateli velmi reálně hrozil distanc od UEFA.
Ale nebuďme pokrytci. Kdyby vám v osmadvaceti letech někdo nabídl tak lukrativní smlouvu, řekli byste ne? Těžko. Já bych to rozhodně neudělal. Kadlec si za tři roky v Turecku vydělá přes 150 milionů, což je suma, která zabezpečí ještě jeho vnoučata.
Zrovna on nepatří mezi hráče, kteří by měli pověst flákačů, kteří na svoji kariéru kašlou. Kadlec se i ve stínu slavného otce vypracoval v jednoho z nejrespektovanějších obránců bundesligy, a když teď zvolil jistější cestu podpořenou balíkem peněz, neměl by mu to nikdo vyčítat.
Taková nabídka už se navíc nemusí opakovat.
V Leverkusenu po zranění ztratil místo v sestavě a zdálo se, že německý klub s ním už do budoucnosti moc nepočítá. Tak proč po pěti letech nezměnit dres?
Ideální chvíli na přestup do Bayernu už Kadlec propásl a než jít hrát o střed tabulky třeba do Norimberku, ať raději bojuje o turecký titul s Fenerbahce.
I přesto, že se potom do evropských pohárů zase nepodívá.
